Ve 2. polovině května přednášel zcela zaplněnému sálu Matičního domu Martin Pavlíček z Katedry dějin umění FF UP Olomouc. Jak již bylo předem avizováno, přednáška s názvem „Stromy ve výtvarném umění: mýty – symbolika – formy“ seznámila posluchače s vybranými stromy a keři, které svou symbolickou, magickou či léčivou funkcí výrazně prošly dějinami lidstva. Přednášející seznámil přítomné s jejich příběhy – jak vznikly, co vykonaly nebo čeho byly a jsou schopné. Stromy a keře byly často zobrazovány malíři a sochaři různých období a stylů, ta nejoriginálnější umělecká díla byla na přednášce představena a interpretována.
„Stromy jsou nejstarší místa setkání člověka s bohy.“ (Plinius, Dějiny přírody)
Martin Pavlíček upozornil na stromy jako posvátná místa propojující nebe a zemi. Stromy, jež nejsou ve výtvarném umění pouhou dekorací příběhu, ale naopak jej aktivně dopracovávají a doplňují. Stromy, jež vznikají z lidí, kteří se nacházejí v nějaké hraniční situaci a jsou postiženi zármutkem a bolestí. Zmíněn byl strom života (nejčastěji zpodobňovaném jako palma nebo vinná réva), strom poznání (zpodobňovaném jako jabloň, granátovník, fíkovník nebo pomerančovník) a strom smrti a zármutku (například topol). Dále cypřiše jako předznamenání smrti Krista, pinie jako symbol plodnosti a síly, ořešák jako symbol tvrdé slupky (těla člověka) a chutného jádra (duše člověka). Hořící keř z hory Oreb, kde se Mojžíšovi zjevil Bůh a sdělil mu své pravé jméno. Strom jako místo boží přítomnosti a požehnání.
Na přednášce, která byla rovněž doplněna o čtení a hudbu, bylo podáváno ovoce, o kterém se hovořilo: pomeranče, citrony, jablka, granátová jablka, maliny, ostružiny.
Za finanční podporu projektu děkujeme statutárnímu městu Opavě, Nadaci české architektury a Ministerstvu kultury ČR.
