Měšťanský pivovar v Opavě – konverze průmyslového areálu

Úvodem nám dovolte vyjádřit potěšení, že v Opavě vzniklo a pracuje sdružení Za Opavu. Jeho vedení a členové jsou většinou mladí vzdělaní lidé, kterým není lhostejna tvář města, jeho architektura, urbanismus, zeleň, jeho společenské, kulturní a další podstatné životní funkce. Iniciativu sdružení vítáme a přejeme mu (a tedy i nám všem) odbornými argumenty vedený „zápas“ o koncepce a projekty a ne utápění se v detailech byrokratických sporů.

 

Jak známo, prostor bývalé tržnice patří k místům, které v 19. století byly zastavěny průmyslovými stavbami, továrnami, dílnami, sklady, které tak vytvářely souvislou urbanistickou strukturu kolem severního jádra města, která dále pokračovala západním směrem podél  náhonu. Stávající průmyslové stavby jsou cenným svědectvím minulých staletí z hlediska architektury, historie, společnosti a kultury a současně jsou nositeli prvků ozvláštnění v kontextu okolní prostupující občanské zástavby. Jen neodkladnou revitalizací těchto areálů můžeme tyto hodnoty, tato svědectví zachránit a podílet se na zachování charakterističnosti a zajímavosti opavské architektury. Zástavba kolem středu města tvořila a ještě i vytváří poměrně husté různorodé celky, které mají lidské měřítko, které vznikaly a proměňovaly se postupným „vrstvením“ a jakékoli solitérní monobloky jsou povaze těchto míst zcela cizí.

 

Společnost Plaza Center je dobře známá svými stavebními komplexy v řadě evropských měst včetně České republiky. Všechny její stavby, které jsme měli možnost vidět (ať živě či z fotografií) jsou z hlediska kvality architektury velmi špatné. Typově odpovídají „architektuře“ nákupních center, která by měla být v kulturních krajích situována na městské periferie. V tuto chvíli, kdy se pro stavbu v prostoru bývalé tržnice již intenzívně připravuje půda v přeneseném i doslovném významu, není veřejnosti známa podoba budoucí stavby, nebyly dosud zveřejněny žádné závazné vizualizace, plány, modely. Neznáme proto žádné důvody, které by nás přesvědčily, že chystaná stavba se bude od staveb již připravených a realizovaných touto společností podstatně lišit.

 

 Kromě architektonické a urbanistické nedostatečnosti podobných staveb je pro nás nepřípustný jejich obsah, to, jaké děje se na oněch místech budou odehrávat, tedy to, co v těch stavbách vlastně bude. Jsme přesvědčeni, že avizovaný supermarket, butiky, kavárny, multikino, bowling apod. soustředěné na jedno místo, rámované pokleslou unifikovanou architekturou a tuctovým designem do středu města rozhodně nepatří. To nebude zpestření života města, to nepodpoří potřebné oživení, rozrůznění forem společenského realizování se. Jsme si jisti, že oživení města přináší naopak různost prostředí, různost architektury a různost nabídky a také neplánovanost, náhodnost, živelnost a možnost překvapení a něco charakteristického. Tedy prostory, které inspirují, které nás dokáži nenápadně vytrhávat ze „šedi života“. Takový obchodně zábavní komplex přináší jen „tovární“ hluk, mechanický pohyb, přízemnost myšlení, klouzání po povrchu, žádný skutečný život, žádná povznášející radost, vše, co už známe odjinud, nic charakteristického, zvláštního natož výjimečného.

 

 Uskutečnění obchodně zábavního centra zásadně zvýší dopravní zatížení, již tak obtížně průjezdného středu města. Určitě se tento „chrám kozumu“, tato „továrna na zábavu“ stane lákavou pro řadu lidí z okolí, z krnovska, bruntálska…. Stovky až tisíce osobních a nákladních aut navíc tak budou denně projíždět městem a jeho centrem.

 

 

 

 

 

 S realizací stavby kongresového (koncertního) sálu na místě společenského domu Na Rybníčku a přilehlého okolí nesouhlasíme, protože zde není vhodná. Bezručovo náměstí, náměstí Joy Adamsonové a blízké okolí je uzavřeným architektonicko urbanistickým celkem s jasnou charakteristikou kvalitní měšťanské zástavby vyvážené zelenými plochami s parkovou úpravou a vysokou mírou klidu. Tyto čtvrtě jsou tradičními a nejkvalitnějšími lokalitami pro bydlení v Opavě. Samotná architektura sálu není problémem, naopak oceňujeme čistotu řešení, eleganci a určitou zdrženlivost, nenápadnost, problémem je pohyb, vzruch, hluk, které nastanou při nejrůznějších akcích probíhajících v tomto rezidenčním prostředí. 200 - 300 aut, které se v této lokalitě někde v krátké době musí umístit, jejich rozjezdy, příjezdy a veškerý pohyb do těchto míst nepatří, atmosféru, klid a „duchovní“ integritu místa výrazně poruší.

 

 

 

 Z vnějšku je pohled na monotónní nerytmizovanou zeď velmi skličující. Při pohledu do centra odřezává zeď fasády historické zástavby včetně fasády Zemského archivu a střed města před námi nevhodně uzavírá. Pohled zevnitř s probouzející se zelení (ať rychle roste!) je příjemný. Způsob umístění pomníku Rudoarmějce a pamětních desek je nešťastné. Úcta padlým sovětským vojákům při osvobozování Opavy měla být vyjádřena jinak, než touto špatnou sochou. Realizovat kopii kašny vytvořenou pro jiné místo téměř před 100 roky nese v sobě mnoho otazníků a náš vztah se k tomuto pokusu vyvíjí od počátečního odmítání po současné zdrženlivé přijetí…

 

 

 

Prostor je zapotřebí zastavět. Měla by zde vzniknout kvalitní městotvorná a ulicetvorná architektura s respektem k historickému půdorysu a kontextu tohoto místa. Měly by zde být byty, obchody, kavárny a další služby. Kvalitní architektura předpokládá soutěž, kvalitní architekty, vědoucího investora.

21.8. 2007
Bludný kámen, o.s., Opava