Černý kříž u Ohroziny

[1] Pramen č. 1: Státní okresní Archiv Opava, fond: Archiv obce Mokré Lazce, i.č. 14: Pamětní kniha obce Mokrých Lazec 1924-1945, str: 113-117.
[2] Cit: "Kříž jest už velmi sešlý a bez brzké opravy mohl by se k zemi zřítiti. Před 20 lety uhodil už jednou blesk do tohoto kříže a značně jej poškodil."
[3] Tamtéž Cit: "Obec dala jej opraviti a nyní usnesli se zástupcové obce, že má se tento památný Kříž opět důkladně opraviti. Což jest velice chválihodno. Tato oprava se už skutečně stala r. 1932". Z jedné z těchto dvou oprav pravděpodobně pocházely kovové kramle spojující tělo a patu kříže umístěné po stranách, dále množství tmelů. a kamenný schodek obepínající sokl. Napovídá tomu způsob provedení práce a rozbor dochovaných fotografií.
[4] Viz historické fotografie. Fotografie zhotovil pan Leopold Pavera. (foceno měchovým fotoaparátem Kodak, negativ 6x9 cm). Fotografie zapůjčil pan Miketa ze Lhoty.   
[5] Na tuto skutečnost poukazuje druh a stav dochované původní spárovací malty mezi jednotlivými bloky a způsob osazení kříže. Bloky byly osazeny na čistě vápennou maltu a proti smyku a vyvrácení zajištěny kovovými čepy. Tyto čepy různých délek, od 20 do 70 cm a stran průřezu 4x4 cm, byly vloženy do vysekaných otvorů styčných ploch jednotlivých bloků na středové ose a zatmeleny vápennou maltou. Poměrně mělký základ pod památkou sestával z volně ložených plochých kamenů do vápenné malty.
[6] Viz pramen č. 1: cit.: "Páni z Kravař a na Štítině prohřešili prý se velmi těžce, buď utýráním některého ze svých poddaných a neb ze vlasti zrady. Pro tento těžký zločin odsouzen byl dotyčný pán z Kravař k mrzkému trestu. Mělo tedy jemu býti uříznuto ze živého těla 3 libry masa.
Tomuto hroznému trestu nechtěl se odsouzený podvoliti a několikráte opakoval svoji prosbu o zmírnění až k písaři samému. Konečně byla jemu udělena milost a trest krutý zmírněn následovně. Měl postaviti tři kamenné kříže na hranicích svého panství a sice tak, aby všechny tři obráceny byly tváří k sobě a aby od jednoho bylo pozorováti všechny tři. Jinak, že trest první jemu prominut nebude.
Splnění tohoto nového rozsudku bylo sice možné, ale dosti namáhavé. Páni z Kravař konečně vyzkoumali na svých hranicích místa, kde mohli ony kříže postaviti aby vyhověly kladeným podmínkám.
První kříž postavili u hranice Ohrozinky neboť potok Ohrozinka činil hranici mezi majetkem pánů Kravařských a pánů na Hrabyni, kteří též drželi i majetek Smolkovský, a sice tváří k západu, tak jak dosud ještě nezměněn stojí..."
[7] Podle podání pana Mikety byly v minulosti na zadní straně soklu patrny stopy po nápisu s letopočtem, které se do současnosti nedochovaly. V kronice se zmiňují v souvislosti s křížem ještě další dva obdobné kříže v okolí. V tomto smyslu by bylo zajímavé podniknout pátrání po těchto dalších památkách. Jejich nalezení by mohlo napomoci při dataci památky.
[8] Podle kroniky se jedná o erb pánů z Kravař, podle kterého kronikář usuzuje na autorství a dobu vzniku památky, kterou tak nesprávně datuje do období gotiky, mezi lety 1250-1350. (Tamtéž cit: "Dle znaku na umístěném erbu lze s jistotou souditi, že jej postaviti dali páni z Kravař na zámku Štitině též bydlící, kteří vládli v našem kraji od polovice věku třináctého až do polovice věku čtrnáctého 1250 až 1350. Jest tedy nesporné, že náš starožitný kamenný kříž pochází z této doby a může se čítati, že stojí na tomto místě už po celých šest set let. 600.")
[9] Uvedeno na základě informací pana Mikety.
[10] Pravděpodobně při této opravě byly slepeny odlomené části ramen a tato ramena fixována k tělu kříže pomocí kovové kulatiny se šroubovatelnou maticí procházející středem obou ramen. Pro lepení odlomených částí a dotmelení chybějících fragmentů kamene byla použita cementová malta.
[11] Části kříže byly dotmeleny a natřeny a figura Krista s nápisovou tabulkou byla opatřena nátěrem stříbrné barvy.
[12] BcA Petr Gláser: Restaurátorská dokumentace 2005. Cit: „Památka až dosud stála na původním místě vedle komunikace z Mokrých Lazců do Lhoty. Tato komunikace je ale v současnosti zvýšena nad původní terénní základnu a rozšířena. Kříž se tak ocitl v nepřirozené situaci "utopen" bezprostředně vedle silnice. Povrch kamene je pokryt nečistotami a prachem. Kámen je z velké části pokryt tzv. biokrustou, nejvíce se zde uplatňuje zelená řasa a lišejníky, na plintu a spodní části podstavce také mechy. V dešťových stínech jsou zčernalé sádrovcové krusty, pod nimiž je kámen narušen, má sníženou pevnost a drolí se. Na povrchu kamene jsou ojedinělé drobnější praskliny a trhliny. Plošně je povrch kamene narušen, chybí několik fragmentů. Jedná se především o drobné úbytky vlivem zvětrání povrchů, dále mechanického poškození. Na spodních částech památky, včetně římsy podstavce došlo vlivem neodborného zásahu k plošnému poškození povrchu. Povrch byl v minulosti (kol. roku 1985) kompletně přetřen tvrdým cementovým šlikrem. Kříž s korpusem Krista je vyztužen na povrchu ze tří stran železnými skobami, fixně spojujícími díl paty kříže s jeho tělem, které korodují, zvětšují svůj objem a trhají kámen. Tělo kříže je ve spodní části staženo vázacím drátem. Asi v polovině výšky těla kříže, v úrovni kolen Krista je kamenný blok přelomen, přičemž praskliny jsou vidět ze všech čtyř stran. Korpus Krista a nápisová tabulka byli v minulosti opatřeny nátěrem stříbrné barvy. Tento nátěr nevhodného složení má bezprostřední vliv na poškození kamene pod nátěrem. Bylo nalezeno množství starších tmelů. Jedná se o vysprávky, z nichž některé mají nepříjemný charakter a nevhodný tvar. Na několika místech se tyto vysprávky oddělují od kamene.“
[13] Podle zjištěných hodnot bylo možno prohlásit, že vyjma spodního plintu jsou jednotlivé díly památky málo nasákavé. Nasákavosti jednotlivých kamenů nejsou velmi odlišné. Díly umístěné níže, případně byli-li zahrnuty zeminou, mají mírně zvýšenou nasákavost v porovnání s ostatními částmi památky. Dramaticky velké rozdíly nebyly zjištěny ani mezi nasákavostí čistých, znečištěných, původních a nebo poškozených povrchů. Znečištěné povrchy mají mírně sníženou nasákavost, poškozené naopak mírně zvýšenou. Na základě těchto výsledků je možné říci, že degradace kamene není hloubková, znečištěné povrchy nejsou zcela uzavřeny. Tato situace je za daných okolností pro památku příznivá.
[14] Vzhledem k výsledkům stanovení obsahu vodorozpustných solí v kameni bylo provedeno odsolování památky v omezené míře a to především spodních částí díla.
[15] Nátěry stříbrné barvy byly odstraňovány metodou odzkoušenou v rámci restaurátorského průzkumu. Mechanické odstranění skalpelem po naměkčení odstraňovačem starých nátěrů P05 s dočištěním pomocí rozpouštědla C6000. Čištění sádrovcových krust a částečné zesvětlení tmavého nerozpustného filmu bylo dosaženo pomocí zábalu s aktivní látkou a oplachem teplou vodou.
[16] Veškeré degradované partie povrchu památky (jednalo se o více než 70 % povrchu) byly opakovaně napouštěny zpevňovacím prostředkem na bázi organokřemičitanů (prostředek Ifest OH 100%, fa Imesta), potud pokud nedošlo k požadovanému zpevnění materiálu.
[17] odlomené části památky byly lepeny pomocí epoxidové pryskyřice a nerezových čepů. Jednalo se především o odlomenou část dříku kříže a obě ramena kříže.
[18] Praskliny a trhliny v kameni byly injektovány injektážní směsí (VAPOinjekt, fa Aqua – Bárta).
[19] Chybějící části a detaily, u kterých byl zřejmý negativní dopad na celkové estetické vnímání památky, byly doplněny modelováním. Pro zhotovení doplňků byl použit komerční tmel na minerální bázi. Povrch tmelů byl následně mechanicky upraven a barevně retušován anorganickými pigmenty. Jako pojivo byl použit zpevňovací prostředek.
[20] Lhotští mylně tvrdili, že kříž stál od počátku čelem ke Lhotě, zatímco mokrolazečtí si byli jisti, že byl vždy orientován čelem k Mokrým Lazcům.
[21] Svědek událost komentoval slovy: „ To bylo tak… Tu stáli naši a tam odtud šli Rusi…“