Zdali jsou tyto objekty „krásné“ stejně jako renesanční domy na Dolním náměstí, Hláska, divadlo či muzeum je otázka vkusu či názoru každého, kdo své okolí alespoň trošku vnímá. Nepochybuji, že v každém z nás mohou opuštěné průmyslové objekty vzbuzovat různé emoce. U někoho sentimentální okouzlení umem předků, zaniklé slávy či osobními vzpomínkami. U někoho mohou vyvolávat odpor ke špíně, zániku a nevyužitému prostoru. Každý máme svůj názor a nechci s ním nikterak polemizovat. Já osobně patřím do skupiny těch lidí, kteří považují starou industriální architekturu za krásnou a plně srovnatelnou právě s těmi památkami renesančního, barokního či historizujícího slohu. Všechny tyto stavby jsou součástí organismu města, bohatstvím, které stojí za to opečovávat a bránit před zájmy o likvidaci. Industriální průmyslové komplexy (pivovar, Karnola atd.) jsou místy působivou atmosférou, která se z čím dál tím opravenějších a novějších ulic začíná vytrácet.
Málokdo označí za krásné objekty Slezanku, Korunu, či bytové domy ze 60-80tých let, zatímco u industriálních staveb onu jistotu ztrácíme. Srostlice cihel, omítek, oken u nás vzbuzuje jakýsi estetický dojem jež nejsme s to popsat. Dnes už málokdo v Opavě pochybuje o tom, že škrobárny jsou krásná budova a že je dobře, že místo nich nestojí obchodní dům Polymarket. Zatímco v roce 2000 řada lidí usilovala o zbourání této, dle jejich názoru odporné a krysotvorné ruiny.
Chápu, že Škrobárny měly ohromné štěstí, ale věřme že stejný osud čeká i další podobné budovy, které ještě zbývají a které mají mnohdy ještě větší potenciál stát se architektonickými perlami Opavy.
Český architekt počátku 20. století Jaromír Krejcar v roce 1922 prohlásil o průmyslových stavbách, že: „...jsou krásné proto, že v nich není vůbec žádná estetická invence. Jsou to jediné stavby, které dovedou být krásné samy o sobě, protože je žádná představa krásy nezkazila.“ Jako by předjímal dnešní dobu, kdy nastává problém využití těchto krásných budov. Už před více než osmdesáti lety pochopil jejich estetické kvality a je jen na nás uchránit tyto „perly“ před demolicí a následným zastavěním architekturou bez nápadu s vidinou co nejvyššího zisku z nových obchodních či kancelářských ploch.
Uvědomme si při svých procházkách či projížďkách Opavou přítomnost těchto budov a představme si je v opraveném hávu s novou funkcí. Nezbavujme se těch zlomků historie, které nám po všech demolicích minulosti ještě zbyly!
Související články jinde: