Vyjádření Ing. Petra Ondrušky k happeningu v Městských sadech

V Opavě 23.4.2008

Se zájmem jsem si přečetl v Opavském a Hlučínském deníku ze dne 22. dubna 2008 článek o plánovaném kácení v Městských sadech v Opavě.

Nápad označit dřeviny, které projekt navrhuje odstranit, mi připadá v celku zajímavý a pro veřejnost názorný. Sám bych podobnou metodu rád uplatňoval ve své práci, protože výběr dřevin ke kácení je vždy velmi obtížná a náročná disciplína a k dispozici bývají jen mapové podklady, které je neustále nutné srovnávat v terénu se skutečností.

Protože jsem projektant, který celý projekt s kolegy připravoval, se zájmem jsem se dnes zašel podívat, jakže jsme to tedy před dvěma roky vlastně pracovali.

A bohužel jsem musel také kroutit hlavou, co že se to má kácet. Zdravé stromy navržené ke kácení, vedle poškozené ponechané. Musím upřímně říct, že i mě docela zatrnulo. Že bych tehdy byl tak nedbalý? Vždyť jsem tu v různých obdobích strávil téměř celý rok, znovu a znovu prověřoval, dohadoval se s kolegy, přesvědčoval sebe i přijímal argumenty jiných odborníku. Výslednou variantu jsme ješte nekolikrát upravovali, znovu zvažovali. Co je pro tento park dobré rešení? Co je dobré rešení pro obyvatele tohoto mesta? Pro tyto, ale zejména pro ty budoucí?

A proto jsem rychle spěchal do kanceláře a znovu vytáhl plány a výkresy.

Velmi se mi ulevilo, když jsem zjistil, že stromy, které lidé z občanského sdružení označili, nejsou velmi často ty, které označil ke kácení projekt. Tedy zřetelně: v označení stromu jsou chyby a to někdy dost zásadní.
Ulevilo i znovu zatrnulo. Jakou zodpovědnost nesou oni za svou „práci“ pro veřejnost? Jakou hodnotu má jejich informace? Čemu to v důsledku pomáhá?

Jsem členem jiného občanského sdružení, které se také zabývá ochranou životního prostředí, znám tedy situaci „z obou břehů“.
Hájit přírodu je třeba. Není to lehké ani snadné.
Proto je škoda této nevyužité šance naučit se pravdivě informovat, vzájemně hledat společný zájem a skutečně posloužit dobré věci.

Tak tedy snad příště?