Z náměstí do parku za zeď, více...

Autor: o.s.Za Opavu - Tomďż˝ Skalďż˝k <skalik(at)zaopavu.cz>, Téma: Nám. Osvoboditelů, Vydáno dne: 18. 04. 2007

Výstavba zdi na náměstí Osvoboditelů a úprava celého prostoru, je dodnes považována z pohledu občanů za nežádoucí aktivitu vedení města, která se současně stala podnětem ke vzniku občanského sdružení Za Opavu. Předtím se však zrodila petice vyjadřující nesouhlas s výstavbou zdi. Když jsme procházeli ulicemi města, diskutovali s lidmi a sbírali podpisy, velmi častá otázka vás Opavanů byla, proč se jedná s lidmi tak pozdě, teprve až tehdy, kdy zeď stojí. Ale toto vlastně nebyla otázka položená nám, ale odpověď bychom měli hledat u zastupitelů města volených námi, občany. O celé kauze se toho dále napsalo tolik, že bychom nyní, po ukončení stavby, napsali již jen několik vět.


Neutěšený stav náměstí a jeho situování v blízkosti velké dopravní tepny prý mělo vliv na to, že se zde lidé nezastavovali a pouze náměstím procházeli. Toto tvrzení nás však vede k zamyšlení, jak to funguje na ostatních náměstích v centru města, například na Horním náměstí a Dolním náměstí. I zde je přece prostor určen především k tomu, aby jím lidé především procházeli z jednoho místa na místo druhé a není snaha je na těchto plochách násilně udržet formovanou zdí a cestami, které přesně linkují trasu. I tady jsou náměstí zatížena dopravou, navíc ještě trolejbusovou. Jsou zde však navíc rozmístěny lavičky zvoucí ke krátkému posezení. Je pravdou, že na náměstí Osvoboditelů možnost k posezení lidem nabídnuta nebyla, stejně jako chybělo příjemné důstojné prostředí. Domníváme se však, že oddělení rušné křižovatky bylo možné provést méně drastickým způsobem, vycházeje také z toho, že se v prvotním záměru s výstavbou zdi vůbec nepočítalo. Následně byla navržena zeď z ostře pálených cihel, která měla být podle vypracovaného projektu omítnuta. Celková realizace by tedy vyšla nesporně levněji než vytvoření zdi z pohledových cihel zvolené atypické barevnosti. Dále se počítalo s tím, že celá konstrukce poroste zelení a konečně se přestane tvářit jako cizorodý prvek a postupně zlidští. Vlastním rozhodnutím však později svévolně zástupci města a městského úřadu změnili původní architektonický návrh do té podoby, kterou je možné dnes na místě spatřit. K úpravě projektu mohlo dojít také proto, že na řešení veřejného prostranství nebyla vyhlášena architektonická soutěž, která bývá pravidelným předchůdcem realizací veřejných prostor v ostatních městech. Výsledkem úvah nekompetentních osob je architektura, která nemá být ve své podobě viděna, a proto bude ponechána k zazelenění, a to teprve poté, co se proti její výstavbě či konečné podobě vzbouřilo množství opavských občanů. Vždyť zástupce města nezajímalo jejich mínění ani podněty, předběžná projednávání s lidmi, kteří ve městě žijí, se zkrátka v Opavě nenosí. Konečnou podobu náměstí jsme tak mohli spatřit až po dokončení jeho „rehabilitace“ v říjnu 2006 na panelech s vizualizací, která byla daleka skutečnosti.

Zeď
Zpracovatel projektové dokumentace a také Město Opava od počátku obhajují hlavní důvod výstavby zdi, kterým je vytvoření protihlukové stěny dopravně nejvytíženější křižovatky ve městě na ulicích Nákladní-Ratibořská-Praskova-Zámecký okruh. Je-li tomu skutečně tak, lze pouze konstatovat, že se neřeší příčina vzniku problému, ale pouze důsledek. Výstavbou zdi se hluk z města nemůže vymítit, stejně tak se nedá očekávat zlepšení denně kolabující dopravy. Dá se naopak předpokládat zhoršení hlukových podmínek v protějších bytových domech, kde pevná překážka bude s největší pravděpodobností působit jako akustické zrcadlo. Oproti původnímu návrhu byl v projektu změněn materiál i ztvárnění konstrukce a stavba se neúměrně finančně prodražila. Jistě bylo možné vytvořit plochu zeleně takovým způsobem, jakým to funguje i v ostatních městských parcích ( především u podobně zatíženého tahu na ulici Těšínské, Nádražním okruhu a ulici Olbrichova ). Vzrostlá zeleň tu tvoří dostatečnou protihlukovou a protiprachovou clonu, důkazem jsou stále lidmi navštěvovaná parky. Současně bylo možné situaci řešit také například stěnou z čirého materiálu, zakomponovanou do zeleně, která by umožnila zachovat důležité průhledy do centra města. Stromy jsou navíc vždy ve městech i v krajině vnímány lidmi pozitivně, oproti tomu masivní zeď bude vždy cizorodým prvkem. Její současná funkce a skutečné odhlučnění prostoru je navíc po jejím postavení pochybné, když je konstrukce prolomena na nejvíce zatížených místech přechodů a ve směru od ulice Sněmovní.

Kašna
V projektové dokumentaci bylo původně navrženo vytvoření kopie díla darmstadtské kašny J.M.Olbricha. Když se však podíváme na výsledek, tak můžeme konstatovat, že se centrem náměstí stala pouze její řemeslně nedotažená zmenšená napodobenina. Rozpačitý výsledek je možné považovat pouze za zneuctění památky významného architekta a opavského rodáka.

Pomník Osvobození Rudou armádou
Původní piedestal s nástupním schodištěm a deskami byl odstraněn a socha v nadživotní velikosti, byla přemístěna z centrálního, původně důstojného prostoru, na nový sokl situovaný ve stísněném zákoutí náměstí. Desky byly osazeny na neúměrně masivní kamenné bloky a asymetricky nasvětleny bodovými světly. Kompozičně nevhodným přemístěním vojáka a destrukcí podstavců i schodiště došlo k zániku původního záměru. Bohužel ze současného řešení není možné vyčíst architektonický záměr, naopak celkový dojem působí tak, že se jedná pouze o provizorní či nouzové řešení.

Komunikační trasy
Prostor již není náměstím, ale parkem, kde mají lidé předem určeno, kudy musí procházet.

Zeleň
Není nejmenších pochyb o tom, že bylo nutné v prostoru provést úpravy stávající zeleně a zrealizovat výsadbu novou. Stejně tak není pochyb o tom, že při výstavbě zdi bylo zlikvidováno několik kusů stromů a zbývající vzrostlá zeleň nedostala mnoho prostoru k dalšímu rozvoji. Nová výsadba stromů v těsné blízkosti archívu je zcela nevhodná. Tento průhled na hlavní dominantu náměstí měl být nepochybně zachován, když zcela pomineme to, že vysazené stromy neakceptují tektoniku fasád.

Mobiliář
Z důvodu zlepšení podmínek pro setkávání obyvatel, bylo jistě nutné zajistit v prostoru osazení laviček, odpadkových košů, stojanů na kola a stožárů osvětlení. Když se však blíže podíváme na rozmístění stožárů, můžeme pozorovat, že návrh nepočítal s nezměněnými pohledy na fasády budovy archívu, která i v tomto případě musela ustoupit novému řešení. Realizaci považujeme za fatální chybu, která vznikla pravděpodobně osazením stožárů osvětlení v terénu na místa koleček ve výkrese v pravidelných vzdálenostech, avšak bez ohledu na stávající tektoniku fasád. Výsledný dojem je maximálně rušivý. O zvoleném typu ahistorického mobiliáře, který byl také oproti projektu později změněn, je možné rovněž pochybovat.

Ve městě se snad nenajde nikdo, kdo by vytvoření příjemného prostředí na náměstí Osvoboditelů nepřivítal s nadšením. Jistě však bylo možné postupovat v souladu s platnými základy urbanismu a architektury, nepodřizovat hodnotné historické budovy novým návrhům a v neposlední řadě nepodceňovat názory odborníků – k problému se postupně vyjadřovali Národní památkový ústav v Ostravě, PhDr. Dalibor Prix, CSc.; PhDr. Pavel Šopák PhD.; Doc. PhDr. Pavel Kořil, CSc; Ing. arch. Václav Filandr; PhDr. Karel Muller; Ing. arch. Barbara Potysz; arch. Jan Gehl. Nutno podotknou, že všechna odborná vyjádření označila úpravy na náměstí Osvoboditelů za nevhodné a závažně poškozující charakter městské památkové zóny. Jak již bylo výše zmíněno, výstavbou zdi řeší město důsledky, ne příčiny problému. Místo aby byl s konečnou platností vytvořen obchvat města a zmírněna dopravní zátěž v centru, alibisticky a pokrytecky došlo ke znehodnocení další části městského intravilánu. Celkový dojem z konečné realizace působí rozpačitě až absurdně, konečným úpravám chybí zcela hodnota detailu, z některých prvků je patrné, že byly řešeny až v době probíhajících úprav. Proto asi bude skutečně milosrdným řešením plánovaný původní záměr, tj. zakrytí náměstí hustým obrostem půdopokryvných rostlin, keřů a korun stromů, aby se celé hotové „dílo“ ztratilo v zeleni.
Přes předchozí mírně odlehčené řádky je však jisté, že situace v Opavě je velmi vážná. Dochází zde k postupné degradaci prostoru historického jádra již od doby, kdy bylo město násilně rozřezáno hlavní dopravní tepnou oddělující kompaktní parky, centrální plochy a významné historické památky od středu města. Nedávnou realizací nedošlo ke zlepšení podmínek v historickém území, naopak vznikl projekt, který nemá nic společného s urbanistickým, architektonickým, řemeslným, estetickým, humánním, ba dokonce ani logickým základem. Celý projekt lze charakterizovat jako experiment ve veřejném prostoru realizovaný úzkým okruhem lidí bez patřičného cítění a vzdělání. Podle dosavadního postupu se dá předpokládat, že vznikne zájem na tom, aby se centrum se svými ulicemi, parky a náměstími oddělilo vysokými zdmi, mezi kterými se budeme možná setkávat, možná hledat.

 

Co psali o náměstí Osvoboditelů v dením tisku:
http://www.opavsko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=7764
http://www.opavsko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=8220
http://www.opavsko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=8245
http://www.opavsko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=8855
http://www.opavsko24.cz/aktualne/vypis.aspx?id_clanku=9135