Matka

Socha Matky, skulptura vytesaná z jednoho kusu pískovce, kterou můžeme vidět na travnaté ploše na rohu ulic Krnovské a Kasárenské, je jedním z příkladů toho typu uměleckého díla, u kterého platí přísloví: „sto lidí, sto pohledů.“ Zeptáme-li se kolemjdoucích, jak na ně dílo působí, dozvíme se, že zatímco jedněm se socha líbí, protože je poznat, co představuje, jiným se nelíbí proto, že vypadá jako „čokoládová figurka.“ Někdo vyzdvihuje kompoziční řešení, někdo další kritizuje socialisticky podbarvené téma. Socha je dobrá, protože nemá ostré hrany, socha je špatná, protože nemá obličeje. Podobně by se dalo pokračovat. V takových případech nezbývá, než si udělat vlastní úsudek. K tomu může přispět i několik základních informací. Socha zobrazuje stojící ženský akt s dítětem v náručí. Druhé dítě je spodobněno sedící u nohou matky. V náručí drží malou panenku. Značně stylizovaná kompozice námětu, který je přesto stále zřetelně čitelný, nám dává možnost vnímat dílo také jiným způsobem. Můžeme pozorovat abstrahovanou hru oblých tvarů, vyboulenin a kulovitých zakřivení hmoty kamene a plynule klouzat pohledem po liniích a křivkách, aniž bychom se zabývali námětem. Autorem je sochař Vincenc Havel, který sochu vytvořil v roce 1969, původně jako součást fontány před mateřskou školou na Krnovské ulici. Na současné místo byla přenesena až v devadesátých letech dvacátého století. Vincenc Havel, narozený 5. 4. 1906 ve Křtinách, se do Opavy dostal v roce 1929, v souvislosti se studiem vojenské důstojnické školy. Za sebou už měl vyučení sochařem a malířem u svého otce a studium VŠUP u prof. J. Mařatky a K. Štipla. Za 2. sv. války žil v Brně. Poté se do Opavy vrátil a v Hradci nad Moravicí žil až do své smrti dne 23. 2. 1992. Tvořil jak komorní díla, vytvořil několik set portrétních byst, plaket, pamětních desek, tak i monumentální realizace, díky nímž jej v Opavě známe především. Díla jako Pomník jedenaosmdesáti kylešovským občanům padlým v 1. sv. válce, reliéfy Práce v dolech a Práce v továrně na budově podniku Ostroj Opava na Těšínské ulici, zaniklý Pomník Klementa Gottwalda, fontána Znovuzrozená Opava v Sadech Svobody, ale i řada dalších si zaslouží samostatné pojednání. A to i přesto, ale možná i právě proto, že v současné době nad politicky objednávanou tvorbou Vincence Havla v duchu socialistického realizmu stojíme s určitými rozpaky.

(Tomáš Skalík: Matka. Region Opavsko 11. března 2008)