Hledači pokladů

Stalo se vám, že jste si vyšli do přírody a narazili na někoho, kdo s pípajícím přístrojem prohledával terén? Všimli jste si při poslední návštěvě zříceniny hradu vykopaných děr v zemi, do kterých jste málem spadli? Tak to jste byli svědkem konání tzv. hledačů pokladů, jak si sami rádi říkají. Řídí vlastní webové stránky, pořádají srazy, v médiích mají své čestné místo. Celkem snadno je k sehnání detektor kovu už za pár tisíc nebo velmi levně v různých bazarech. Málokoho však napadne, že aktivity, které jsou pokládány za ohromně dobrodružnou zábavu, jsou dle současné platné legislativy nelegálním činem.

Možná bychom se nejprve mohli zeptat, co je to vlastně archeologický nález? V § 23 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve zněné pozdějších předpisů, se můžeme dočíst definici archeologického nálezu, kterým je věc nebo soubor věcí, jež jsou dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovaly se zpravidla pod zemí.¹ A podle § 21 téhož zákona je oprávněn provádět archeologické výzkumy jen Archeologický ústav akademie věd České republiky nebo jiná oprávněná organizace.

Obecně lze říci, že jsou v současné době prováděny především tzv. záchranné archeologické výzkumy, jež bývají s předstihem zajišťovány povolanými odborníky všude tam, kde je prováděna stavba. Tuto povinnost ukládá památkový zákon svým § 22 odst. 2 následovně: má-li být prováděna stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum.² V praxi to vypadá nakonec tak, že před každým zásahem do země má stavebník povinnost tuto skutečnost nahlásit archeologickému pracovišti, které zajistí potřebný dozor nebo přímo výzkum. Neexistuje tedy výjimka a je zcela lhostejno, zda se jedná o výkop pro jímku 2x3m, vodovodní přípojku nebo základ pro rodinný dům.

Jiná situace nastává v případě archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů. O něm musí být učiněno neprodleně oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu, popř. obci, ve které k nálezu došlo. Archeologický nález i naleziště musí být ponecháno beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem.³        

V novele památkového zákona (č. 307/2008 Sb.) platné od měsíce srpna 2008 byla zpřísněna opatření při porušení povinností. Dle § 35 nyní může krajský úřad uložit pokuty právnických osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikání až do výše 4.000.000 Kč v případě, pokud nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 22 (viz výše). Dále se dle § 39 jedná o přestupek v případě, kdy fyzická osoba provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy, za což může obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit pokutu až do výše 2.000.000 Kč a krajský úřad může uložit pokutu do výše 4.000.000 Kč fyzické osobě, který se dopustí přestupku tím, že neplní oznamovací povinnost stanovenou v § 22 památkového zákona⁴.

Po tomto exkurzu se tedy vraťme zpět k těm „hledačům pokladů“, které jsme při své procházce v přírodě potkali a dobře si je prohlédněme. V tom autě, v té igelitce i v té kapse odnáší skutečný poklad. Ale není to jejich poklad, ale poklad náš, nás všech. Je to poklad místa, ve kterém jsme se narodili, obce či města, ve kterém žijeme. Drtivá většina z těch věcí má navíc jediný význam v místě, kde byla nalezena. A toto přesné místo nálezu vytváří jejich hodnotu, která je skutečně nevyčíslitelná. My všichni jsme proto jejich konáním okrádáni o informace, které si s sebou odnášejí. A je jedno, jestli si věc uloží doma do skříně nebo ji někde prodají. Je to jednoduché – nikdo nemá právo s takovými nálezy jakkoliv manipulovat. Nebuďme proto lhostejní. Važme si dědictví uloženého v zemi a chraňme jej.  

Kateřina Skalíková

¹  Takovým nálezem, který se nedochoval pod zemí může být věc nalezená na jejím povrchu nebo pod vodou. Archeologickým nálezem může být dále věc movitá (např. nástroje, zbraně, nádoby, stavební materiál, mince, šperky, kosti lidské i zvířecí apod.) nebo nemovitá (např. zbytky lidských sídlišť a jejich části jako ohniště, studně nebo zásobní jámy, cesty, pole, plužiny, důlní díla, pohřebiště apod.).

²  Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů.

³ § 23 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů

⁴ kromě památkového zákona řeší ochranu archeologického dědictví také Maltská konvence, tedy mezinárodní smlouva Úmluva o ochraně archeologického dědictví Evropy, která byla podepsána v maltské Vallettě 16. ledna 1992 a vstoupila v platnost 25. května 1995.      

⁵ jako ilustrační fotografie byly použity záběry ze záchranného archeologického výzkumu vstupního schodiště farního kostela v Budišově nad Budišovkou prováděného v letních měsících roku 2008.  

Pro snazší pochopení problému doporučuji články:
Když najít znamená ztratit. "Hledání pokladů" není dobrodružná zábava, ale ničení kulturního dědictví  (2008 - www.npu.cz)
"Hledání pokladů" není dobrodružná zábava, ale ničení kulturního dědictví  (2008 - www.pohanstvi.net)
http://zpravy.idnes.cz/archeologove-ocenili-nalez-z-vyhoreleho-bytu-na-miliony-pk3-/domaci.aspx?c=A080110_135651_domaci_jat

a pro ilustraci doporučuji další:
Hledači pokladů ničí Český ráj (28. 4. 2006 - www.idnes.cz)
Čeští hledači pokladů objevili unikátní meč (15. 1. 2008 - www.novinky.cz)
Hledači pokladů předali státu unikátní nález (7. 12. 2005 - www.idnes.cz)
http://www.novinky.cz/krimi/296703-nalezci-pokladu-u-brna-se-pripravili-o-velke-penize.html

Z platné legislativy:
- památkový zákon (aktuální znění)
- Maltská úmluva o ochraně archeologického dědictví