Kaple Brumovice - Závěrečná zpráva z obnovy památky

Autor: o.s.Za Opavu - Kateřina Skalíková <kontakt(at)zaopavu.cz>, Téma: Obnova památek - Kaple Brumovice, Vydáno dne: 15. 01. 2009

Lokalita : Brumovice
Okres / kraj : Opava / moravskoslezský

Objekt : kaple

Lokalizace : parcela č. 2739 v k.ú. Brumovice
Rejstříkové číslo kulturní památky : 101 784

Úvod :

Brumovice se nacházejí asi 15 km severozápadně od města Opavy. Obec je poprvé připomínána v roce 1377. Ves byla nazývána Bronsdorf (později německy Braunsdorf), což znamená ves lidí Brunových, Brunova ves. V rámci knížectví Krnovského zůstaly Brumovice až do zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století, poté spadaly k okresu Krnov, a to až do územní reorganizace v roce 1960, odkdy jsou součástí okresu Opava. V 19. století se Brumovice v důsledku úspěšného rozvoje místního podnikání změnily ve vyspělou obec s místním průmyslem. V obci fungoval pivovar se sladovnou, továrna na jemné pečivo, výrobna mazadel a obuvi. Dominantou obce je jednolodní barokní farní kostel Narození Panny Marie z roku 1784, který je doplněn dalšími církevními objekty – souborem kapliček, z nichž jedna je situována právě za osadou Pustý Mlýn u tzv. brumovického mlýna.

Mlýnem v Brumovicích se zabývá na str. 72-74 také Pavel Solnický v publikaci „Vodní mlýny na Moravě a ve Slezsku – I. díl“ (nakladatelství Libri, 2007) následovně: Mlýn v Brumovicích se poprvé zmiňuje v urbáři krnovské komory z roku 1523. Roku 1531 se zmiňuje mlynář Václav Fučík, v urbáři z roku 1535 pak jen bezejmenně jako mlynář a roku 1559 mlynář Pecho Mollner. V gruntovnicích se mlýn poprvé objevuje 30. března 1754, kdy jej od knížecí komory kupuje Kryštof Klement. Brumovický mlýn měl tehdy tři moučná složení, olejnu a patřilo k němu 30 vratislavských šeflů polí a luk. To vše spolu s tím, co podle inventáře k mlýnu patřilo, koupil Kryštof Klement za 3 000 zl. rýn. mlýnské činže a 10 zl. rýn. z olejny. Kromě toho musel odvádět 180 vratislavských šeflů žita. Při každé změně majitele mlýna pak muselo být zaplaceno desetiprocentní laudemium.

Když Kryštof Klement zemřel, prodali 1. listopadu 1766 pozůstalí dědicové Brumovický mlýn Leopoldu Kotulovi za 4 000 zl. rýn. Spolu s mlýnem dostali i 2 koně s postroji, 1 jalovici, 3 krávy, 1 býka, 1 roční tele, jednoho tříletého vola, 20 ovcí, 2 vozy se vším, co k nim patří, i s polním nářadím aj.

Jako výměnek pro vdovu (matku) Zuzanu byl nový mlynář povinen poskytnout dobré svobodné bydlení až do konce jejího života. Kromě toho měla Zuzana každoročně mimo jiné dostat 1 šefl, 2 věrtele pšenice, 6 šeflů žita, 3 šefly ječmene, 1 věrtel hrachu, 1 věrtel krup, 1 věrtel lněného semene (to vše ve velkých mírách), 2 kopy zelí a 30 čtvrtek másla. Měla také nárok na jednu krávu a na píci pro ni, případně místo toho na čtvrtku mléka každý den, 6 čtvrtek oleje na svícení, jednoho skopce, jedno prase na jídlo, půl kopy svázaného dříví z hospodářství a sáh dřeva.

Roku 1836 byl Brumovický mlýn čp. 162 ve vlastnictví Vincence Thomase. Na počátku 20. století se ve vlastnictví brumovického mlýna vystřídali manželé Ladislav a Stefanie Štěpánovi a František a Viktorie Štěpánovi. I dále se vlastníci rychle střídali, když roku 1913 získal Brumovický mlýn Fritz Grittner, 1918 Antonín Fuss a 1921 Josef Konetschke. Od něho koupili 5. prosince 1928 Brumovický mlýn manželé Max a Antonie Königovi. Roku 1930 byl Brumovický mlýn poháněn Francisovou turbínou o výkonu 81,4kW. Po smrti Maxe Königa získala roku 1932 celý mlýn do vlastnictví pozůstalá vdova. Ta se posléze provdala za ing. Bedřicha Primavesiho ze Šumperku a roku 1942 byla zapsána do obchodního rejstříku firma „Bedřich a Antonie Primavesi, mlýn a pila Brumovice“. Po druhé světové válce byl veškerý majetek této firmy na základě dekretů prezidenta republiky konfiskován a národním správcem se stal František Bendík. Po únoru 1948 došlo k rozdělení podniku, když pila přešla do správy n.p. Severomoravské pily Šumperk a mlýn se stal součástí n.p. Slezské mlýny Krnov. Národní správce Bendík byl ze své funkce odvolán a roku 1950 byl správcem mlýna ustanoven Václav Včelný.

Nedaleko Brumovického mlýna při cestě z Opavy do Krnova stával před třicetiletou válkou mlýn, který náležel k loděnickému panství. Když v průběhu třicetileté války zpustl, nebyl již obnoven a pro jeho trosky se mezi lidem vžilo označení Pustý mlýn. V pozdějších dobách tam stával hostinec. Roku 1787 Karel rytíř Töpfer, majitel loděnického panství, založil osadu, která dostala jméno Pustý mlýn. Podle majitele hostince Jana Ditela se také označovala jako „Dytelovo“. Od roku 1850 je osada součástí Brumovic. Kromě názvu osady dnes Pustý mlýn připomíná i místní hospoda „U pustého mlýna“.

Stručný popis stavu kaple před obnovou :

Objekt kaple je situován na velmi pohledově exponovaném místě přímo u hlavního dopravního tahu Opava-Krnov. V jeho bezprostřední blízkosti se nachází železnice i silnice, které jsou spojnicí obou měst. Stavba je chráněna na pravé straně mohutnou lípou, u silnice stojí další skupina jehličnatých a listnatých stromů.

Kaple je volně stojící sakrální stavbou pocházející z přelomu 18. a 19. století s prvky doznívajícího barokního klasicismu. Z nejstaršího dochovaného mapového podkladu z let 1780-1783 je patrné, že na stávajícím místě stával drobný sakrální objekt. Stavba je příkladem drobné venkovské architektury a také významným krajinotvorným prvkem. Jedná se o kapličku tzv. výklenkového typu, sestávající ze samotného prostoru kapličky - výklenku se sedlovou stříškou a na něj přiléhajícího širokého štítu.
Před zahájením obnovy byl stav kaple velmi vážný. Cihelné zdivo bylo narušeno, a to především ve spodních partiích, v ostatních místech cihly degradovaly vlivem působení povětrnostních vlivů. Původní omítky byly dochovány pouze ve fragmentech, střešní keramické tašky byly značně narušeny nebo zcela chyběly, stavba byla prosta kovového kříže, kovové mříže i vnitřní výzdoby. V nedávné minulosti osazený okapový chodník z betonových dlaždic byl narušen, v blízkosti kaple se nacházela náletová zeleň.
Z důvodu, že se kaple nacházela v havarijním stavu a veškeré předchozí pokusy o její obnovu selhaly, rozhodli jsme se o provedení její opravy do stavu, který zabrání dalším destrukcím památky. Jako nezisková organizace jsme požádali v září 2007 o finanční pomoc Nadaci VIA (Fond obnovy kulturního dědictví – „Záchrana drobných památek místního významu“) a grant na obnovu kapličky jsme získali.

Popis postupu obnovy kaple :

1) Přípravné práce

▪ Příprava stavby byla započata již na sklonku roku 2007, a to shromažďování především archívních materiálů týkajících se obce Brumovice, památky samotné a místa jejího postavení.
▪ Z vlastní iniciativy místního podnikatele Jana Matyáše, jež má pronajatou nedalekou pískovnu, byl z místa odvezen odpadní materiál sestávající především z betonových panelů a zbytků betonových rour.
▪ Z bezprostřední blízkosti kaple byla odstraněna náletová zeleň a vzrostlá tráva.
▪ V jarních měsících roku 2008 byl proveden stratigrafický průzkum dochovaných omítkových vrstev, při kterém byly odebrány vzorky materiálu. Ty se staly předmětem dalších zkoumání v laboratoři (výsledky průzkumu viz níže bod č. 4 a zpráva z laboratorního průzkumu v příloze). Kovový kříž nalezený pod lípou byl z místa odvezen a rovněž byl zajištěn jeho podrobný průzkum v laboratoři (výsledky průzkumu viz níže bod č. 6).

2) Pálení vápna

▪ Dne 21. července byl automobilem fy Ing. Pekárek s r.o. přivezen vápenec z lomu Kotouč Štramberk, celkem bylo dovezeno cca 3,5 t lomového vápence.
▪ Dne 22. července bylo započato s kopáním jámy pro budoucí vápenku.

▪ Dne 23. července byly přivezeny šamotové a obyčejné pálené cihly pro stavbu pece (cihly a dopravu poskytla fa Ing. Pekárek s r.o), stejného dne byla postavena dělící zídka mezi žárovištěm a místem pro přikládání, hřeben jámy byl obložen cihlami a na jednoduchý rošt ze tří železných kusů byl navezen lomový vápenec. V 16. hodin téhož dne byl zapálen oheň a bylo započato s vysušováním vápence. Kolem 20. hodiny se začalo intenzivně přikládat a vápno se počalo vypalovat.

▪ Během dne 26. července bylo pálení ukončeno a pec začala vychládat.
▪ O stavbě pece i procesu pálení jsme dne 26. července uspořádali pracovní setkání s přednáškou pro veřejnost. Kromě popisu funkce a samotného procesu pálení bylo předvedeno získávání přírodních pigmentů, ze kterých byly na připravený podklad provedeny vzorky vápenných omítek. Předvedena byla i tvorba sgrafitové omítky. Děti ze zbývajících kusů vápence vybraly ty, na kterých se dochovaly otisky živočichů a rostlin a připravily malou výstavku zkamenělin.

▪ Dne 29. července byla pec dostatečně vychladlá a mohlo být zahájeno rozebírání vrchní části pece, vybírání vápna a jeho hašení. Zřejmě z nedostatečně vysoké teploty nebylo dostatečně vypáleno více než 70 % vápence. Vzhledem k velké pracnosti procesu cezení vápna a pomalého procesu hašení bylo pokračováno v hašení vápna i dalšího dne 30. července. Vyhašené vápno se ukládalo do připravené, vykopané jámy.

V mezidobí 30. července až 9. srpna, byla část vápna z jámy vybrána neznámým nenechavcem. V důsledku to znamenalo, že námi vyrobené vápno nestačilo na celou opravu kaple a v závěrečné fázi se muselo uleželé kvalitní vápno složitě shánět.
▪ Po dohodě se starostou obce Brumovice byla vápenná pec ponechána na místě pro možnost dalšího využití. Konstrukce s otvorem bude v nejbližší době ještě provizorně zastřešena.

3) Dozdívky
▪ V průběhu prací byly cihly i zdivo vlhčeno vodou pro zabezpečení lepší soudržnosti.
▪ Dne 9. srpna byly práce na opravě kaple zahájeny. Z důvodu, že stávající zdivo z pálených cihel bylo velmi narušeno vlivem dlouhodobého degradačního procesu způsobeného povětrnostními vlivy, bylo přistoupeno k jeho opravě. Byly provedeny dozdívky v místech, kde cihly zcela chyběly a degradované cihly byly ze zdiva vyjmuty a nahrazeny starými cihlami, odpovídající velikosti. Nejvíce narušenými místy byly spodní partie čelní strany (patky pilastrů), dále boční pilastry na pravé i levé straně kaple a parapet výklenku. Prováděné dozdívky respektovaly původní tvar zdiva.
▪ Nutná vyklínování byla prováděna pomocí cihelných zlomků či částí kamene a střepů keramické krytiny nalezených v místě stavby
▪ Pojivem vyzdívek byla čistě vápenná malta

4) Omítky
▪ Dne 9. července byl proveden stratigrafický průzkum dochovaných omítkových vrstev, při kterém byly odebrány vzorky materiálu – viz zpráva z odběru vzorků a laboratornho průzkumu v příloze (zajistila laboratoř Muzejní konzervace Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě – Mgr. Antonín Šimčík a Mgr. Jana Koudelová). Nábrusy vzorků omítek:

▪ Soudržné omítkové vrstvy byly na zdivu ponechány a byly zpevněny restaurátorským způsobem pomocí injektážního tmelu na minerální bázi Ledan D2 (fa Tecno Edile Toscana, Itálie). Po odstranění vrchních vrstev nesoudržných omítek byly v nice odhaleny starší vrstvy, které nesly rozsáhlé stopy nápisů, iniciál a datací pohybující se od roku 1806 do roku 1819.
▪ Všechny nové omítky byly provedeny z vápenné malty z námi vyrobeného vápna a několik let uleželého vápna.
▪ Směs na omítky byla vždy připravována na místě v míchačce – z vápna, přesívaného písku a vody z cisterny.
▪ Před aplikací omítek bylo zdivo dostatečně vlhčeno vodou pro zabezpečení lepší soudržnosti.
▪ Na cihelné zdivo byla nejprve aplikována jádrová omítka. Po jejím důkladném vyzrátí bylo provedeno závěrečné přeštukování. Omítky byly vyrovnávány pomocí dřevěných hladítek.
▪ Po provedení omítek byla fasáda natřena čistým vápenným nátěrem a následně vápenným nátěrem s jemonou příměsí pigmentu v okrovém odstínu. Finální povrchová úprava je tedy světlá monochromní v odstínu lomená bílá. Tato barevná povrchová úprava odpovídá výsledkům stratigrafického průzkumu.

5) Římsy

▪ Přes rozsáhlá poškození jednotlivých architektonických článků fasády bylo možné stále rozpoznat jejich původní profilace i formu jednotlivých částí a detailů.

▪ Před zahájením prací byla vyrobena šablona, podle které byla chybějící profilace římsy tympanonu znovu provedena. Ostatní tektonické prvky fasády (pilastry, tympanon) byly doplněny nebo případně znovu obnoveny dle dochovaných profilací a při zachování fragmentů originálních prvků. Zcela nová byla provedena římsa spodní části niky.

6) Repase kříže

▪ Původně se předpokládalo, že kovový kříž, nalezený v blízkosti kaple, nebude již možné zachránit. Navíc bylo zjištěno, že je materiál nejen poškozen korozními produkty, ale také mechanicky, kdy došlo k odlomení částí ukončení ramen kříže. Pohledově exponovaná ramena kříže původně zakončovaly trojlístky, které svými rozměry přesahovaly šířku břeven. O tom, že tato zakončení původně zdobily tři otvory podal jasné důkazy teprve RTG průzkum, jenž odhalil spodní části již nekompletního vrcholového lístku ozdob. RTG průzkum rovněž napomohl lepšímu poznání konstrukce kříže a též k posouzení jeho korozního poškození. Po provedení podrobnějšího průzkumu v laboratoři bylo tedy zjištěno, že bude možné prvek zdárně ošetřit a osadit jej do hřebene stříšky. Přes ostatní vizuální nedostatky způsobené jeho poškozením bylo dohodnuto, že bude upřednostněno osazení originálu zpět na místo při respektování jeho současné podoby.
▪ Po konzultaci možných způsobů ošetření bylo provedeno jemné odstranění korozivních produktů mikropískovačkou za použití jemně mletého korundu č. 180 a desalinace v destilované vodě s cílem odstranit zbytky chloridů. Sekundární dočištění proběhlo za použití balotinu č. 159, po níž následovala další fáze desalinace, která však již neprokázala přítomnost rozpustných chloridů. Díky tomu mohl být kříž ošetřen tanátovacím roztokem, který přispěl k přeměně zbylých korozních produktů na stabilnější látky a vysušen při teplotě 110 ºC. Závěrečnou ochrannou vrstvu vytváří akrylátový lak Paraloid B 72, na který byl později nanesen i pohledově exponovaná alkyd uretanová samozákladová nátěrová hmota černého matného odstínu.

▪ Průzkum kříže i jeho odborné ošetření zajistila laboratoř Muzejní konzervace Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě - Mgr. Antonín Šimčík. Při zkoumání kovového prvku spolupracovali také studenti ústavu.

7) Střešní krytina

▪ Na obou sedlových stříškách (nad štítem i nad výklenkem) se nacházejí zbytky několika vrstev keramických krytin kladených na vápennou maltu – bobrovky jsou nejmladší vrstvou a obdélné tašky s vějířovým vymazaným vzorem se nacházejí ve dvou starších vrstvách.
▪ Stávající tašky, keramické bobrovky, byly na líci ještě před výpalem opatřeny žlábky pomocí prstů ve tvaru písmene „V“, jejichž funkcí bylo usměrnění stékající vody (takové označení ještě syrové stavební hmoty je považováno za prvotní znak cihlářské grafiky).

▪ Původně se předpokládalo, že stávající keramická krytina bude demontována a nahrazena novou. Po bližší prohlídce z žebříku však bylo zjištěno, že není potřeba krytinu demontovat, ale je možné ji ponechat na místě. Místa, kde se krytina nedochovala, byla vymazána maltou a na tyto plochy střešních rovin byla uložena krytina nová, keramická bobrovka, do vápenné malty.
▪ Do stávající dutiny pod střešní krytinou byla uložena schránka pro budoucí generace obsahující dopis s popisem průběhu stavby, noviny, dobové mince a starý rodinný recept na vánočku.

8) Okapový chodník

▪ V nedávné minulosti byl po obvodu kaple proveden okapový chodník z betonových dlaždic o velikosti 300/300 mm. Při provádění prací bylo zjištěno, že jsou dlaždice v převážné míře vyspádovány směrem k objektu, a proto byl rozebrán a znovu uložen do pískového lože.

9) Mříž

▪ Původně se předpokládalo, že budou zbytky dochovaných kovových prvků (panty mříží) zachovány a odborně repasovány. Bylo však zjištěno, že se nenacházejí v dobrém stavu a s ohledem na to, že se nepodařilo zjistit původní podobu mříže, bylo dohodnuto jejich odstranění.
▪ Nakonec tedy bylo přistoupeno k tomu, že byly v srpnu 2008 vypracovány návrhy nových mříží, ze kterých byl vybrán jeden určený k realizaci. Umělecký kovář vyrobil mříž a ta mohla být konečně v listopadu 2008 osazena. Práce (návrh, výrobu i montáž) zajistil Jan Světlík z Otic u Opavy.

Závěr :

Realizaci stavebních úprav kaple hodnotíme z našeho pohledu jako zdařilou. Dozvěděli jsme se mnohé o historii objektu i obce, spolupracovali a seznámili jsme se s místními občany. Dokonce se nám podařilo zajistit i mezinárodní účast při obnově, kdy vypomáhal i student z Finska. Naučili jsme se pracovat s historickými materiály, povedlo se nám uskutečnit pracovní setkání s přednáškou k procesu pálení vápna v peci, k realizaci obnovy bylo vydáno v září 2008 zvláštní číslo občasníku (viz příloha) a své poznatky jsme prezentovali na konferenci Památky ve Slezsku II v Opavě dne 2.10. 2008. Po výčtu těchto pozitivních postřehů zůstává už jen jediný – z původně zchátralé drobné památky se stala plnohodnotná součást venkovské krajiny. A za to jsme všichni rádi.

Tuto závěrečnou zprávu vypracovalo občanské sdružení Za Opavu v září - prosinci 2008. Také touto cestou bychom chtěli poděkovat všem, kteří se účastnili při záchraně této drobné památky.

Zvláštní poděkování patří:

Nadace VIA - poskytnutí dotace
Obec Brumovice – poskytnutí dotace, podpory a pomoci při zajištění vody pro stavbu, dovoz písku, zapůjčení lešení, poskytnutí dřeva, zapůjčení elektrocentrály
p. Stanislav Šrek, zaměstnanec obce Brumovice – za ochotu, optimismus, zázemí garáže jakožto skladovacích prostor
fa Ing. Pekárek s r.o. - přivezení vápence, poskytnutí cihel
Mgr. Antonín Šimčík, Mgr. Jana Koudelová - laboratorní průzkumy vzorků omítek a kříže, konzervace kříže
p. Jan Světlík - zhotovení mříže
p. Jiří Skalík - zapůjčení vozíku
Markéta Denešová, Pavel Římák, Esko Oksanen, Dominik Šerfőső – pomoc při drobnějších pracech
Milan Freiberg, Lenka Lodňánková, Michal Gavenda – pomoc při přikládání do pece
Jakub Skalík – pomoc při hašení vápna
členové Ekolycea - pomoc při kopání jam a prosívání písku

... a všem ostatním, kteří při stavbě pomáhali pomocí v rámci svých možností, ať už fyzickou či psychickou.

Za občanské sdružení Za Opavu děkuje Kateřina Skalíková.

Související články jinde:
Obnova kapličky v Brumovicích (5. 1. 2009 - www.nadacevia.cz)