František Palacký a Jan Ámos Komenský

Reliéfy dvou významných osobností české kultury a školství můžeme vidět na čelní fasádě budovy České měšťanské školy na Krnovské ulici č. 101. Stavba byla zahájena právě před sto lety, v roce 1909 a trvala až do roku 1911, kdy byla 5. července na svátek sv. Cyrila a Metoděje slavnostně vysvěcena. Původně byly na školní budovu vypracovány dva projekty – stavitele N. Tichého z Moravské Ostravy a J. Dvořáka z Polské Ostravy. Nepodařilo se schválit ani jeden z nich a tak bylo českou měšťanskou obcí rozhodnuto, že stavba bude provedena podle plánu vypracovaných pro stavbu měšťanských škol v Kopřivnici. Ty svým tvaroslovím české novorenesance kombinované se secesními prvky lépe vyhovovaly dobovému cítění českého národního hnutí. Autorem projektu byl architekt a stavitel Bedřich Karlseder, narozený 12. 2. 1856 v Příboře. Syn významného příborského architekta, stavitele Kašpara Karlsedera, studoval ve Vídni, navrhl a realizoval více než stopadesát objektů. Je autorem mnoha významných staveb v Moravskoslezském kraji, z nichž některé jsou kulturními památkami. Zemřel 7. 6. 1913 v Příboře, kde je také pochován. Karlseder na svých stavbách často spolupracoval s několika sochaři. Mezi ně patřil i autor obou opavských reliéfů, pražský sochař Václav Novák, narozený 17. 6. 1880 v Mělníce u Nového Bydžova. Novák patří mezy méně známé žáky prof. Myslbeka, jehož ateliérem na Akademii výtvarných umění prošel mezi lety 1902 – 1906. Václav Novák zemřel poměrně mladý v roce 1917. O rok později byla v Praze uspořádána výstava, kde byla jeho práce představena veřejnosti. Kamenné reliéfy na budově opavské školy tak patří k jeho nemnoha realizacím. Oba učitelé jsou zobrazení z profilu, sedí na židlích pod stromy a jsou obklopeni knihami a dětmi. Zatímco Palacký je bezvousý a oblečený v dobovém obleku, Komenský s plnovousem a splývavým pláštěm působí jako bájný moudrý stařec. Z obou reliéfů vyzařuje duchovní náboj. O tom, že se jedná o ryze český motiv nás na pochybách nenechá ani ztvárnění listoví lipových ratolestí v pozadí výjevu. Dílo se dochovalo v poměrně dobrém stavu, kámen bez povrchových úprav je sice znečištěný, ale i tak zůstává cenným příkladem sochařské tvorby doznívající secese a sílících českých tendencí počátku 20. století.