Dne 30. 3. 2009 jsme Magistrátu města Opavy, Odboru výstavby, zaslali níže uvedené odvolání k územnímu rozhodnutí č. 17/2009 týkající se stavby OPAVA PLAZA – zábavní a obchodní centrum:
Hobzíkova 3, 746 01 Opava, IČO 270 53 644
tel: 774 548 088 e-mail: kontakt@ zaopavu.cz
Magistrát města Opavy
č.j. 9/2009 V Opavě dne 30.3. 2009
Věc: Odvolání
Odvoláváme se tímto proti územnímu rozhodnutí č. 17/2009 Magistrátu města Opavy, Odboru výstavby, vydaného dne 11.3. 2009 pod zn. VYST/24275/2008/Me, č.j. MMOP 21685/2009 (zveřejněno na úřední desce dne 17.3. 2009).
Výše uvedené rozhodnutí se týká změny stavby: OPAVA PLAZA – zábavní a obchodní centrum provozně propojena se stávajícím objektem č.p. 387, přístavba objektu parc.č. 91 v k.ú. Opava-Město“, o které požádala B1 Plaza s.r.o. se sídlem Praha 3, Strašnice, K Červenému Dvoru 24/2132, 130 00.
V současné době je možné hodnotit dopravní situaci ve městě za kritickou, a to především v řešeném území na ulicích Nákladní, Pekařská a Rybářská. V souvislosti s nadměrnou dopravou jsou obyvatelé města každodenně atakováni nadměrnou hladinou hluku, což potvrzuje také hluková studie vytvořená pro celou ČR. Tato katastrofická situace jde pochopitelně ruku v ruce s nadměrnou hladinou škodlivin v ovzduší. Realizací uvedeného záměru v předmětné lokalitě by došlo ke zhoršení životních podmínek obyvatel města.
Navrhovaná stavba je situována do plošně památkově chráněného území, Městské památkové zóny Opava (dále MPZ Opava), která byla ustanovena Vyhláškou č. 476 ze dne 10. září 1992 Ministerstvem kultury ČR. Kulturní památky a plošně chráněná území jsou přímou součástí životního prostředí[1], a proto je nelze opomíjet.
Na základě poznání kulturně historických hodnot nemůžeme s navrhovanou stavbou situovanou do MPZ Opava souhlasit. K předmětnému území nebyl vypracován odborný posudek, historický rozbor území, ani stavebně historický průzkum.
V předložené projektové dokumentaci je nepravdivě uvedeno, že odborná organizace státní památkové péče, Národní památkový ústav, bez výhrad souhlasila s již realizovanou demolicí původních historických objektů bývalé městské tržnice, které zpracovatel označuje za průměrné kvality. Odborná organizace státní památkové péče od počátku nesouhlasila s demolicemi stávajících objektů bývalé tržnice a také s výstavbou zábavního a obchodního centra. V tomto smyslu se vyjadřovala opakovaně ve svých odborných vyjádřeních. Ve vyjádření ze dne 2.5. 2007 je mimo jiné uvedeno, cituji: Demolice torz objektů původní textilní továrny vystavěné v 70.letech 19.století, které si zachovaly svou charakteristickou podobu ve formě shedových a sedlových střech, je v současné době ze strany památkové péče neakceptovatelné. O demolici dochované části by mělo být rozhodnuto až po projednání návrhu dostavby území, která by měla splňovat požadavky na vysokou kvalitu a zapadnout do kontextu historické zástavby dané části města. V následujícím vyjádření ze dne 20.8. 2007, kdy byla Magistrátem města Opavy opět předložena žádost týkající se plánované demolice objektů v areálu bývalé textilní továrny, bylo uvedeno, že stanovisko uvedené v předchozím vyjádření nebylo akceptováno, a že plánované demolice z hlediska památkové péče negativně ovlivní hodnoty Městské památkové zóny v Opavě a okolních kulturních památek. Ve svém následujícím stanovisku ze dne 27.8. 2007, ve kterém již zohledňuje předloženou dokumentaci k výstavbě zábavního a obchodního centra NPÚ ú.o.p. v Ostravě uvádí, cituji: Památkové hodnoty území Městské památkové zóny Opava spočívají především v historicky rostlé urbanistické struktuře sídla, formované od středověku, v 19.století až po 30.léta 20.století, v jejím hmotovém uspořádání, v zachování památkových objektů i exteriéru staveb určujících a dotvářejících území s plošnou ochranou, dále v dochování kvalitních štukových fasád včetně materiálového řešení i způsobu provedení původních řemeslných prvků. Při novostavbách v památkové zóně je kladen důraz na hmotu zástavby ve svém objemu korespondující s hmotou historické zástavby, na členění fasád, střešní rovinu a materiálovou podobu jednotlivých stavebních prvků. Vybudování obchodně společenského centra OPAVA-PLAZA v dané lokalitě a navrhované architektonické kvalitě negativně ovlivní charakter Městské památkové zóny v Opavě a jeho umístění do prostoru bývalé městské tržnice je tudíž z hlediska památkové péče zcela neakceptovatelné.
V předloženém dokumentaci je uvedeno, že je stavba navržena v souladu s územním plánem města Opavy. Toto tvrzení se však nezakládá na pravdě. Předložená dokumentace k územnímu řízení je v rozporu s Územním plánem města Opavy a je také v rozporu s obecně závaznou vyhláškou č.15/2001 o závazných částech územního plánu statutárního města Opavy, která doplňuje územně plánovací dokumentaci.[2] Na základě této skutečnosti je tedy možné napadnout nejen předkládanou dokumentaci, ale rovněž kladné stanovisko Magistrátu města Opavy, Odboru hlavního architekta, které bylo k výstavbě zábavního a obchodního centra vydáno Ing.arch.Zdeňkem Bendíkem dne 15.8. 2007 pod zn. MMOP 88111/2007 /63/2007 a také vyjádření Magistrátu města Opavy, Odboru majetku města, které bylo vydáno Ing. Lumírem Šebrlem dne 30.4. 2008 pod zn. MMOP XOO9OZOO. Vyjádření k územnímu plánu Ing. Lumíra Šebrleho je součástí posuzovaného spisu, a to přesto, že Odbor majetku města není k podání vyjádření z hlediska územního plánu kompetentním orgánem. Toto vyjádření bylo zasláno i Krajskému úřadu MSK, odboru životního prostředí a zemědělství, při posuzování záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
Navrhovaná stavba je v zásadním rozporu s výše uvedenou závaznou vyhláškou, která předkládá následující:
Článek č. 6 (Zásady rozvoje jednotlivých funkčních složek) :
- chránit a respektovat nemovité kulturní památky uvedené v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek
- respektovat území Městské památkové zóny a území v ochranném pásmu MPZ
- u architektonického řešení dostaveb respektovat měřítka a hmoty adekvátní historické zástavbě
- zachovat dnešní uliční čáry v prostoru původní uliční sítě
- respektovat výškovou hladinu zástavby a tvaru střech
- zachovat prostorové a pohledové vazby
- nutno používat klasické stavební materiály
- klást velký důraz na architektonické ztvárnění objektů a prostoru s důrazem na parter a prvky drobné architektury
- provést rehabilitaci zelených ploch na veřejných prostranstvích
- zachovat stromy a keře rostoucí jednotlivě nebo ve skupinách mimo lesní půdní fond.
Článek č. 9 (Požadavek na speciální dokumentaci) :
- území zvlášť citlivá na doplnění nebo změnu charakteru obrazu města budou postupně prověřeny urbanistickými, urbanisticko-architektonickými studiemi nebo architektonickými soutěžemi - toto opatření se týká také území ulic Pekařská a Nákladní.
Příloha č.1 (Funkční využití ploch) :
- nepřípustné v MPZ Opava : stavby pro obchod s prodejní plochou větší než 300m2 .
V kapitole „Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného řešení“ předložené dokumentace je uvedeno, že úroveň architektonického řešení exteriéru i interiéru stavby bude výrazně vyšší, než je obvyklé u obdobných staveb, budovaných na okraji města. S tímto tvrzení lze souhlasit, přesto se v případě této novostavby jedná o stavbu nevhodnou rozměrově a především ve formě monobloku do drobné zástavby samotného historického centra města. Architektonické řešení je výrazně vyšší nežli architektura obdobných staveb na periferii měst, je však výrazně nižší, nežli architektonická úroveň okolní zástavby. Jedná se o stavbu, která nemá sebemenší urbanistickou snahu přizpůsobit se objemy, výškou a vzhledem do prostředí městského centra. Tato závažná skutečnost má za následek nerespektování zásad obecně závazné vyhlášky územního plánu města Opavy.
Co se týká dodržení podmínky limitu vytvoření prodejních ploch do 300m2, jistě se nedá uvažovat o nepevném oddělení jednotlivých prodejních sekcí na samostatné prodejní plochy, ale je nutné všechny prodejní plochy sčítat. Oněch 300m2 je totiž vázáno vždy na jednotlivý objekt, byť to není v samotné vyhlášce přesně specifikováno, tak z textu vyhlášky je jasně patrné, že se vždy jedná o samostatné objekty, které nesmí přesahovat dané regulativy. Že byla tato alternativa zahrnuta do návrhu považujeme za naprosto absurdní. Při vybudování plošného parkoviště by mohl investor rovněž uvést, že se nejedná o plochu 1000 m2, ale pouze o velikost 200m2, ovšem rozdělenou mobilnímu nádobami na květiny nebo závorami na pět oddělených ploch.
Předložený záměr je v kolizi s obecně závaznou vyhláškou v bodě přípustných staveb – parkovací místa pro potřeby obyvatel, zaměstnanců a návštěvníků území. V tomto bodě je uvedené vybudování podzemního parkoviště pro potřeby nového obchodního centra v kolizi s formulací, že se má jednat o místa primárně určená pro obyvatele, zaměstnance a návštěvníky, neboť se bude jednat převážně o zákazníky nového centra.
4. Strategický plán Statutárního města Opavy
Předložená dokumentace je v rozporu se strategickým plánem města Opavy. Strategický plán ekonomického a územního rozvoje Statutárního města Opavy pro období 2007-2020 byl schválen v prosinci roku 2007. V tomto dokumentu je zmíněn problém vysokého počtu velkých nákupních středisek (supermarketů a hypermarketů), mezi které, díky své rozloze, navržené obchodní centrum spadá. Toto má negativní dopad na stávající obchodní síť, zaměstnanost obyvatel města apod. Jedním z navržených opatření je v tomto strategickém dokumentu uváděno omezení rozvoje dalších obchodních center (dílčí SWOT analýza-prioritní oblast Ekonomika, bod č.5 slabých stránek). Mezi hlavní budoucí priority jsou navrženy podpora rozvoje podnikání, zlepšení kritické dopravní situace (vlivem výstavby obchodního centra by došlo ke zvýšení stávající úrovně dopravy o 12%), snižování hlukové zátěže, zlepšování kvality ovzduší a další.
Plánované výkopové práce budou zasahovat cca 7m pod úroveň terénu. Podzemní podlaží zasahují hluboko pod úroveň hladiny agresivní podzemní vody v dané lokalitě, která se pohybuje od cca 3m pod stávajícím terénem (úroveň 248,18 – 250,78m n.m.). V dokumentaci není uvedeno, kam se bude odčerpávaná agresivní voda odvádět po dobu provádění výkopových prací a zatvrdnutí železobetonové konstrukce podzemních garáží.
Výkopové práce a zakládání bude možno provádět pouze pod neustálým odčerpáváním agresivní podzemní vody. Toto odčerpávání bude muset být prováděno z výkopové jámy pomocí několika desítek výkonných čerpadel, které nejsou nehlučná a v nočních hodinách se nebudou moci odstavit, neboť ráno by nebylo možno efektivně pracovat. Čerpadla samotná a v součinnosti v sériích zapojení vydávají nepříjemnou tónovou složku z hlediska hlukového zatížení.
V předložené dokumentaci není uvedeno, kam se bude vytěžená zemina ukládat a kterými ulicemi budou velmi znečištěná nákladní vozidla zeminu odvážet. Množství zeminy je tak velké, že její odvoz ze staveniště bude trvat několik měsíců.
Beranící stroje pažících stěn jsou samy o sobě těžké výkonné stroje, které při pažení ocelových stěn vytváří beranidly velmi intenzivní emise hluku a vibrací. Nasazená speciální beranící technika pro instalaci pažících stěn značně zatíží v denních hodinách hlukově obytnou zónu.
Povinnost prokazovat splnění požadavků na energetickou náročnost budovy vstoupila v platnost již 1.7. 2006 podle § 6 a zákona č. 177/2006 Sb., a to způsobem podle vyhlášky č. 148/2007 Sb., jež nabyla účinnosti dnem 1.7. 2007. Posouzení energetické náročnosti budovy musí být součástí projektové dokumentace pro ohlašované stavby uvedené v § 104 a součástí dokumentace ke stavebnímu řízení podle § 109 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, v rozsahu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, tj. mělo by být uvedeno v části „B“ předkládaného návrhu.
Ve vydaném územním rozhodnutí č. 17/2009 byly stavebním úřadem v Opavě všechny výše uvedené námitky občanského sdružení Za Opavu zamítnuty. K jednotlivým bodům je uvedeno:
Stavební úřad uvedl, že námitka s předmětem řízení nesouvisí. V odůvodnění je dále uvedeno, že záměr je zcela v souladu se stavebním zákonem a prováděcími vyhláškami.
Stavební úřad připomínku zamítl s odůvodněním, že dotčeným orgánem na úseku ochrany památkové péče je Magistrát města Opavy, odbor hlavního architekta a ÚP, oddělení památkové péče, který vydal své stanovisko
pod č.j. MMOP 80208/11958/2008/HAUP ze dne 18.7. 2008, ve kterém je uvedeno, že umístění stavby splňuje požadavky urbanistické, architektonické a požadavky státní památkové péče.
K upozornění, že k předmětnému území nebyl vypracován odborný posudek, historický rozbor území, ani stavebně historický průzkum, a k apelu na nesoulad stanoviska odborné organizace Národního památkového ústavu, územního pracoviště v Ostravě, s vydaným rozhodnutím Magistrátu města Opavy, odboru hlavního architekta a ÚP, oddělení památkové péče, stavební úřad uvedl, že odborná organizace není dotčeným orgánem státní správy.
Na str. 17 vydaného rozhodnutí je uveden vliv stavby na životní prostředí ve smyslu ust. § 13 odst. 1 vyhl.č. 137/1998 Sb., cituji:
Ochrana přírody a krajiny – orgán ochrany přírody a krajiny, kterým je Magistrát města Opavy, odbor životního prostředí, oddělení ochrany přírody a krajiny, vydal dne 16.9. 2008 pod č.j. MMOP 99313/2008/ZIPR-HrJ, vyjádření ve smyslu ust. § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, ze kterého vyplývá, že umístěním „stavby“ není ovlivněn krajinný ráz s odůvodněním, že umístěním stavby s ohledem na terénní charakteristiku nedojde k vytvoření prvku se zvýšenou pohledovou charakteristikou, záměr je v souladu s měřítkem okolních objektů a respektuje charakter okolního zastavěného území.
Na straně 20-21 vydaného územního rozhodnutí stavební úřad s odůvodněním uvádí, že stavba je zcela v souladu s platnou územně plánovací dokumentací města Opavy. Na straně 27 je dokonce uvedeno, cituji: Ve smyslu výše uvedeného textu, stavební úřad učinil závěr, že OPAVA PLAZA – zábavní a obchodní centrum nelze považovat za stavbu pro obchod a proto rozhodl tak, jak výše uvádí a námitku zamítl.
Ad 4) Strategický plán Statutárního města Opavy
Tuto námitku opět stavební úřad zamítl s tím, že strategický plán města není podkladem, který by stavební úřad měl ve správním řízení posuzovat.
Námitka občanského sdružení byla opět zamítnuta s tím, že zmiňované práce budou předmětem povolení stavby.
Námitka občanského sdružení byla opět zamítnuta s tím, že zmiňované práce budou předmětem povolení stavby.
Snad bychom k této věci mohli uvést ještě následující. Nejen, že nebyl k tak velkému záměru vypracován posudek z pohledu stavebně historického, ale nebyly zkoumány ani dopady sociální. Nebyla vypracována žádná studie, která by prověřila sociálně ekonomické následky po vybudování tohoto obchodního kolosu v samém středu města. Jaký bude mít realizace záměru dopad na stávající maloobchodní síť? Jaký bude pohyb lidí k centru a od centra, kam budou chodit a odkud přicházet? Jaké budou důsledky skutečné výstavby? Jak se budou řešit?
S předkládaným záměrem a následným vypořádáním námitek občanského sdružení Za Opavu nemůžeme v žádném případě souhlasit. Na základě výše uvedeného se proto odvoláváme proti vydanému územnímu rozhodnutí č. 17/2009 Magistrátu města Opavy, Odboru výstavby, vydaného dne 11.3. 2009 pod zn. VYST/24275/2008/Me, č.j. MMOP 21685/2009, a to k celému jeho obsahu.
[1] V § 1 odst 1) zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, je uveden účel zákona následovně: stát chrání kulturní památky jako nedílnou součást kulturního dědictví lidu, svědectví jeho dějin, významného činitele životního prostředí a nenahraditelné bohatství státu. Z výše citovaného tedy vyplývá, že kulturní památky jsou, mimo jiné, také součástí životního prostředí a jako takové na ně musíme nahlížet. Kromě toho, že se navrhovaná stavba nachází v MPZ Opava, je situována také v bezprostřední blízkosti významných kulturních památek a tvoří tedy jejich prostředí, které je v památkovém zákoně rovněž zohledněno. Stavba je navržena v území, kde se v bezprostřední blízkosti nacházejí významné kulturní památky jako renesanční dům na ulici U Fortny, areál bývalého dominikánského kláštera s kostelem sv.Václava, areál škrobáren, obchodní dům Breda a další historické objekty.
[2] V závěrečném ustanovení závazné vyhlášky je uvedeno, že jsou regulativy závazné pro veškeré orgány státní správy, orgány obce, právnické a fyzické osoby, které se podílejí na územně plánovací a stavební činnosti na území města Opavy. Za jejich dodržování je zodpovědný Magistrát města Opavy a jednotlivé odbory MMO.