Sv. Jan Nepomucký na mostě v Budišově nad Budišovkou

Podle datačního nápisu na kamenné desce byl budišovský most postaven léta páně 1773. Odpovídá tomu i jeho pozdně barokní tvar o dvou obloucích z lomového kamene s plně vyzděným parapetem. Už to samo o sobě stačí k tomu, že památka budí naši úctu. Pověstnou třešničkou na dortu je ale pískovcová skulptura sv. Jana Nepomuckého, umístěna na parapetu nad středním pilířem mostu. Socha, pocházející již z roku 1725, byla na most osazena až druhotně, o jejím původním umístění ovšem nevíme nic. Postava světce je umístěna na jednoduchém podstavci ozdobeném na přední straně oválnou kartuší s nápisem. Jan Nepomucký je oděn do kleriky, přes kterou má navlečenou rochetu a přes ramena přehozený krátký plášť (mozzeta) sepnutý na prsou sponou. Na pravém předloktí má položen kříž, pod jehož tíhou se naklání lehce dopředu. Dynamický rukopis modelace, křivky drapérie, esovité prohnutí těla, expresivita rukou a obličeje, to vše nás nenechává na pochybách, že se jedná o mimořádně kvalitní sochařskou práci přesahující běžnou produkci regionu. A není se co divit, vždyť autorství se přisuzuje jednomu z předních moravských sochařů té doby, Jiřímu Antonínu Heinzovi, narozenému roku 1698 ve Svitavách. Vyučil se u olomouckého sochaře Johanna Sturmera, vývoj umělce také ovlivnili zejména Matyáš Bernard Braun a Balthasar Permoser. Heinz vytvořil značné množství soch převážně s církevní tematikou, hlavně sochy světců. Nejvíce jeho prací se nachází v Olomouci a Uničově, kde se roku 1926 usadil. Další jeho práce nalezneme také například v Moravské Třebové, ve Fulneku, Branticích, Krnově, Sosnové, Velkých Hošticích, ale i jinde. Heinz v Uničově nezůstal. V roce 1735 se poprvé oženil a přesídlil do Olomouce. O dva roky později se oženil podruhé a až do roku 1745 žil ve vlastním domě v Sarkanderově ulici. Zemřel roku 1759 ve Znojmě.
Socha sv. Jana Nepomuckého v Budišově nad Budišovkou byla závažně poškozena pouze jednou. Někdy kolem roku 1959 ji hlavu srazila hlaveň tanku projíždějícího kolem v rámci vojenského cvičení. Díky odborného restaurování, odmyslíme-li si drobnější poškození, uraženou část kříže a povrchové narušení kamene vlivem času, můžeme říci, že se památka do současnosti dochovala v relativně dobrém stavu a patří k těm, které by návštěvník Budišova při své návštěvě rozhodně neměl opomenout.