Génius na kopuli muzea
Autor: o.s.Za Opavu - Tomďż˝ Skalďż˝k <skalik(at)zaopavu.cz>, Téma: Umění ve veřejném prostoru - sochy Opavska, Vydáno dne: 29. 07. 2009
Lokalita: sady U Muzea 2, čp. 419
Objekt: socha Génia na kopuli muzea
Autor: Theodor Friedel
Datace: 1893–1895
Materiál: bronz
Rejstříkové číslo kulturní památky: 30666/8-1320
Datum vložení: 29. 7. 2009
Výstavní budova Slezského zemského muzea patří k nejznámějším opavským památkám. Jen shrnutí v literatuře bohatě popsané historie budovy i jejich jednotlivých částí a výčet všech uměleckých a politických osobností, které se s touto stavbou pojí, by vydal na několik stran. Pro opavskou veřejnost také představovala její výstavba v 90. letech 19. století prestižní událost prvního stupně. S psaním historie budovy můžeme začít o něco dříve, v roce 1874. Tehdy Dr. Max Menger poslanec říšské rady podal návrh na zřízení zemského muzea pro umění a řemesla. Status muzea byl udělen roku 1882. Roku 1890 proběhla architektonická soutěž. Celkem bylo přihlášeno 24 soutěžních návrhů. Té se zúčastnila řada nejvýznamnějších architektů, například J. A. Drexlerové, J. M. Olbrich, O. Hofer, A. Kurz. Mezi členy poroty nechyběl např. jeden z nejznámějších vídeňských ateliérů Fellner und Helmer. Realizace stavby podle vítězného návrhu architektů Juliuse Scheiringera a Franze Kachlera v novorenesančním duchu, se mezi lety 1893–1895 ujal opavský stavitel Julius Lundwall. Na výzdobě budovy se uplatnilo hned několik sochařských osobností. Dnes zničené alegorické postavy Architektury, Malířství, Sochařství např. zhotovil Karel Schwerzek.
Špičkou v oboru byl také vídeňský sochař Theodor Friedl (1842 -1899), autor obou monumentálních sousoší pegasů a především také bronzové plastiky Génia na vrcholu kopule budovy. O Theodoru Friedlovi jsme se zmiňovali v souvislosti se sochou bohyně Ceres na Ostrožné ulici. Friedel byl také autorem zaniklé výzdoby Slezského divadla. Mezi jeho nejvýznamnější realizace dále patří např. výzdoba divadla v Karlových Varech, Mahenova divadla v Brně, nové radnice v Liberci, výzdoba paláců i samostatné realizace ve Vídni i v Čechách.
Postava kráčejícího génia v rozevlátém šatě, který drží v pravé ruce pochodeň a v levé vavřínový věnec symbolizuje strážného ducha umění a kultury provázejícího člověka od okamžiku zplození do jeho smrti, strážce lidských osudů a zástupce tvůrčích schopností jedince. Původ alegorického zobrazení pochází z římské mytologie. Podle některých výkladů šlo o obdobu staroegyptského duchovního dvojníka (Ka) a předobraz anděla strážného v křesťanském náboženství. Zhotovení opavské plastiky podle Friedelova modelu měl na starost umělecký ateliér a zámečnictví Laukotzký a Schachtner z Vídně.
Sochy z fasády budovy postupně mizí. Přes současný zubožený stav budovy však Génius stále bdí nahoře na vrcholu kopule. Až někdy půjdete kolem, vzhlédněte k němu.
(Tomáš Skalík: Génius na kopuli muzea. Region Opavsko 15. dubna 2008)