Poznámka k Humanizaci fasád Mezi Trhy

Autor: o.s. Za Opavu - Dalibor Halďż˝tek <dalibor.halatek(at)centrum.cz>, Téma: Městské prostředí, Vydáno dne: 24. 07. 2010

návrh ateliéru 38 - 2. cenaV pondělí 7. června proběhla v opavském Obecním domě veřejná prezentace projektu zabývající se revitalizací fasád bytových domů v ulici Mezi Trhy č. 4, 6, 8 a na Dolním náměstí č. 23, 24, 25. Projekt, který představil ing. arch. Jan Zelinka z Ateliéru 38, vycházel z návrhu, za který dostala architektonická kancelář v roce 2008 druhou cenu v soutěži Humanizace fasád.





 


MS architektura a design s.r.o., Praha - 1. cenaV sále purkmistrů bylo přítomno asi 60 lidí, převážně nájemníků z dotčených domů. Úvodní slovo si vzal náměstek primátora Pavel Mališ. Seznámil přítomné s vývojem záměru - vyhlášením soutěže a oslovením jejich vítězů, přijetím finančních nabídek a výběrem prezentovaného projektu. Poté pokračoval architekt Zelinka, který představil projekt od soutěže v roce 2008, přes ověřovací studii v roce 2009 až po konečný návrh, který přítomným prezentoval.



Klíčové pro celý projekt byla pravděpodobně již výzva města ne přelomu let 2008-2009, kdy byly osloveny dva vítězné architektonické týmy k provedení ověřovací studie proveditelnosti projektu.
V rámci statických výpočtů bylo prokázáno, že staticky dům vyhoví i při realizaci nástaveb, které byly obsahem obou vítězných projektů, bohužel však byl shledán problém v podloží, které by větší zatížení bez úprav neuneslo. Architekti tedy byli vyzváni k řešení tohoto problému. Zatímco řešení vítězného týmu známo není, návrh Ateliéru 38 znám je.



Spočívá ve vypuštění všech střešních nástaveb, přesunu všech balkonů do dvora, zateplení střechy a fasády, výměně oken, dveří, úpravě parteru, odstranění varny a úpravě vnitrobloku.
Přítomné nájemníky v následující debatě zajímala krom finančních dopadů především předpokládaná doba realizace projektu (předpoklad v roce 2011), negativně přijali zprávu o přesunu balkónů do dvora a diskutována byla i problematika parkování ve dvoře, zaznělo i několik námitek proti navrženému architektonickému řešení.

Zkusme si nastínit jednotlivé argumenty pro a proti projektu.
Hlavním argumentem pro realizaci navrženého projektu je celkově špatný stav okenních výplní, velké tepelné ztráty atd. Zateplení domu a výměna okenních i dveřních výplní je jistě nutná a pro všechny prospěšná. Hlavním problémem je však zamýšlený vzhled budovy po revitalizaci. Architekti se rozhodli jít cestou absolutní očisty a vytvořili tím v centru města obrovskou světlou masu bez jakéhokoliv členění. Na soutěžním návrhu tato jednoduchá plocha působila jako předěl mezi živě členěný parterem a ještě více strukturovanou střešní nástavbou.



Bez střešní nástavby však jakékoliv kvality ztrácí a stává se naprosto tupým zateplením, bez jakékoliv architektonické ambice.



To, na co neměli v šedesátých letech žaludek ani socialističtí projektanti, je teď prezentováno jako významný architektonický počin. Balkóny na uliční fasádě oživovaly a rozbíjely masu pětipodlažního monobloku, podporované ještě architektonickými rámci na fasádě. Návrh nic takového nerespektuje, čistí bez jakékoliv vazby na okolí. Argument arch. Zelinky, že balkóny do ulice v minulosti nebyly, je opravdu pochybný – už na barokních palácích (Blücherův, Sobkův) jsou na fasádě balkóny, při procházce po Mírové, Lidické atd. jsou téměř na každém domě balkóny, lodžie a terasy. Balkóny na domě měly své opodstatnění, estetické i historické, jejich upozadění do nádvoří je nesmysl – podpořený i názorem nájemníků, kteří se raději dívají na opravené náměstí než na parkoviště ve dvoře. Navržená fasáda bez členění vytvoří ve městě novou nepříjemnou plochu bez jakékoliv vazby a kontextu. Jedná se o arogantní a nesmyslný návrh, který má v dějinách města obdobu snad jen v hotelu Koruna. Odkazy na Adolfa Loose a jeho obchodní dům na Michelském náměstí ve Vídni je také trošku mimo mísu, protože právě pro Loose byl vždy důležitý kontext, vazby a materiál, jeho kritika mířila především k nesmyslnému užití dekoru, místo čisté architektonické formy – zateplené domy na dolním náměstí rezignují na vše, jen tupě září svou plochou.



Parter je jedinou částí, která je v projektu zpracována ve smysluplné podobě, ale i tam podle našich informací architekti ustupují investorovi v použitých materiálech. Místo kvalitních přírodních materiálů se tak dočkáme keramických kachlů a plastu. Parter je to, co je z měst nejvíce vidět a dává mu tvář společně s fasádami. Šetření na materiálech se projevuje nutností častějších oprav a údržby, a tím i prodražením celé stavby.



Úpravy parteru však mají jednu velkou chybu na kráse. V ulici Mezi Trhy kvůli rampám ke každému vchodu, zasahujícím až do poloviny stávajícího chodníku, bude zrušen celý pruh zeleně vedle cesty a zůstane pouze řada stromů. Vytvořením bezbariérových vstupů se pohyb nebude odehrávat v těsné blízkosti domu, ale v těsné blízkosti projíždějících autobusů a trolejbusů, nehledě na to, že pohled do výlohy bude pro příště už jen z nakloněné roviny.
Motivace architektů k takovémuto řešení je nám neznámá, jsou s ním však ztotožněni jak vyplynulo z reakcí na veřejné prezentaci.

Vzhledem ke kvalitám Ateliéru 38 si disproporci mezi obvyklou produkcí a návrhem na zateplení nejsme schopni vysvětlit jinak, než touhou realizovat něco velkého v samotném centru domovského města, navíc přímo naproti oknům svého ateliéru na Dolním náměstí. Ze svého oceněného návrhu vypustili pod tlakem investora klíčové prvky a ustoupili i v navrhovaných materiálech, jež jsou v rámci architektonického vyznění vždy klíčové.
Představu o tom, jak asi jednání architektů s představiteli města probíhá, jsme si mohli udělat na samém konci veřejné prezentace, kdy vystoupil náměstek Mališ se závěrečnou řečí, v níž zdůraznil důležitost připomínek nájemníků s tím, že projekt projde ještě dalšími úpravami, protože jej v průběhu prezentace napadlo několik jiných věcí.

Škoda pro Ateliér 38 a dvakrát škoda pro město Opavu.