Stanovisko o.s. Za Opavu k záměru Central Opava společnosti Crestyl

Autor: o.s. Za Opavu - Martin Klimeďż˝ <klimes(at)zaopavu.cz>, Téma: Central Opava - Slezanka, Vydáno dne: 17. 10. 2010

Na okrajích Opavy i v jeho vnitřním prostoru je několik rozsáhlých obchodních center, nové se v současné době připravuje revitalizací bývalého pivovaru, další se za vydatné pomoci vedení města buduje za "Slezankou". Všeobecně se tvrdí, že v České republice patří Opava mezi města s největším podílem nákupní plochy na jednoho obyvatele. Z přebytku nákupních středisek ve středu města a v Opavě vůbec máme oprávněné obavy. Postavení nové obchodně-zábavní čtvrti „Central Opava“ bude mít jistě své sociální dopady. Není obtížné pochopit, že stávající maloobchodní síť se v centru neudrží, prodej bude nevhodně soustředěn na jedno, dvě místa, je pravděpodobné, že se neudrží ani některé samotné hypermarkety, které se tak mohou proměnit v mrtvé zóny. Máme obavy z realizace nekvalitní architektury. Jsme přesvědčeni, že rozsáhlý monoblok s jedinou funkcí nepatří do historického jádra žádného města. Máme obavy z nárůstu automobilové dopravy v samotném centru.



Vedení města a developerská společnost Crestyl má od druhé poloviny probíhajícího desetiletí na rozdíl od občanů v jedné věci jasno. Alespoň to přiznává primátor města Opavy v nedávno publikovaném rozhovoru v týdeníku Sedmička. Crestyl se společně s městem snaží Slezanku bezprostředně propojit s připravovanou zástavbou celého vnitrobloku. Jeden developer navrhuje přestavbu v rozsahu jedné městské čtvrti, stojící v samém centru města. Jen to, co je pro developera výhodné, se bude realizovat. Nejcenější pozemky v Opavě se prodají, aby na nich snadno a způsobem, který ve středu města nepotřebujeme, vydělával nějaký městu cizí soukromý subjekt. Vedení města přistupuje na jeho hru a občané téměř netuší, co se chystá. Dovídají se vše postupně, v malých dávkách a developerovi s jídlem roste chuť a už má celou čtvrť. Nikdo občany jasně neinformoval, že Slezanka zanikne a nová stavba na jejím místě bude bezprostředně propojena s prostory za ní, aby vznikla jedna nebývale rozlehlá obchodní čtvrť, svou unifikovanou instantní architekturou tak podobná desítkám jiných shoppingových center, vyrůstajících povětšinou na okrajích měst po celé Evropě. Nikdo s občany nediskutoval, nikdo se jich neptal, jaké jiné využití by prostor za Slezankou mohl mít. O občany tady zřejmě nejde, podstatné jsou přeci prostavěné metry kubické, čím více, tím lépe...

Koncem minulého roku kritizovalo občanské sdružení Za Opavu architektonickou soutěž zaměřenou pouze na jižní fasádní frontu Horního náměstí. Psalo, že „fasáda bez dalších jasných prostorových souvislostí a funkčního využití není ještě plnohodnotnou architekturou, ale jen její jednou částí“. Dnes už máme jasno, proč takto a ne jak by bylo přirozené a logické. To, co se odehraje, či postaví za fasádou, připomínající známou Potěmkinovu vesnici, je dávno v péči někoho jiného. Společnost Crestyl, respektivě ateliér Petr Franta Architekti projektuje obchodní megacentrum, které by mělo vyrůst v celém dosud nezastavěném prostoru za Slezankou včetně bezprostředního propojení s jejím prostorem samotným. Crestyl tuto svou vizi představil ve druhé polovině června toho roku ve své tiskové zprávě.

Představa vedení města, že postavením megaobchodního centra do středu města dojde k jeho oživení, je laická, nesmyslná a mylná. Laická proto, že existují o této problematice podrobné studie, jsou profesionálové, kteří umí konkrétní situaci podrobit své analýze včetně všech možných sociálních dopadů. Vedení města žádné takové analýzy neprovedlo, neobjednalo a vychází jen ze svých vlastních neodborných představ. Nesmyslná zase proto, že vedení města nejprve umožní obestavění všech výjezdů z Opavy supermarkety a obchodními centry, načež se diví, že je centrum Opavy vylidněno a chce, v domění, že zastaví další umrtvování středu města, totéž provádět v jeho centru. A proč je tato představa mylná? Protože vedení města nerozumí pojmu oživení, respektivě mají o něm své zvláštní představy. Je oživením města razantní zvýšení dopravní zátěže v podobě aut mířících kolem gotického kostela a řady kulturních památek do středu města a do jeho podzemí? Stane se oživením města unifikovaná shoppingová architektura v rozsahu celé městské čtvrti, umělé klimatizované obchodní pasáže s prosklenou střechou s pseudohistorickou dlažbou a kýčovitými kanalizačními poklopy? Nekulturní mechanický jednoúčelový pohyb desítek, stovek, tisíců lidí po jednom meganákupním obchodním středisku, jejich neinvenční cirkulace od regálů k pokladně, směrem dovnitř a směrem ven, bude oním oživením městského prostoru? Položení důrazu celého místa převážně jen na jednu funkci - spotřebu, nákup zboží a zase nákup zboží nejrůznější kvality v nás nepodporuje to ušlechtilejší - cit pro krásu, pohodu, inspiraci, radost a sounáležitost, atributy pobývání. Naopak nás falešně utvrzuje, že jen v prvoplá-novém dráždění smyslových počitků, jen v uspokojování naší nejprimitivnější potřeby je význam prodlévání v městském prostoru. To je opravdu to potřebné oživování?

Jsme naopak přesvědčeni, že jen různost funkcí, odlišnost nabídky, variabilita prostředí, rozmanitost architektury dokáže přivést potřebné kvalitní oživení městskému prostoru. Člověk ve středu města musí mít pocit, že se v něm cítí dobře a že mu prostor má co nabídnout. Že může na jednom místě – ve středu města – strávit mnoho hodin, zažít různou architekturu, její rozmanité funkce, lišící se atmosféru, že se může pobavit v kavárně, nakoupit zajímavé netypické zboží, zajít ke kadeřníkovi, ke krejčímu, prohlédnout si nové knihy, přečíst časopisy, podívat se do galerie na výstavu, sednout si na pivo do hudebního klubu, dát si chůzku na lavičce v krásné zahradě, sledovat městské hemžení, pozorovat starou architekturu v kontrastu s novou, ale vše na různých nestejných místech, poznávat zajímavé odlišné interiéry obchůdků, starožitnictví, kaváren a restaurací, kdy každý dům má jinou funkci, jiný význam, jinou atmosféru. V takovém prostředí se může odehrávat plnohodnotná komunikace lidí, sdílení vzájemného, setkávání. To není žádné anonymní míjení. Člověk se cítí dobře v harmonické kontinuálně rostlé architektuře, která má lidské měřítko, je vytvořena z přirozených materiálů, má svůj rytmus, kompozici a neokoukatelný styl. Kromě různosti tvarů, barev, stylů, materiálů, velikostí, objemů a atmosfér je také pro městský život důležitá zdánlivě neuvědomovaná množina zvuků – zpěv ptáků, klapot podpatků po městské dlažbě, ticho, ozvěna, živé hovory lidí, šum listí v korunách stromů, zvuk rádia, dešťových kapek v ovzduší atd. Na každém místě vždy jinak, to taky dokresluje různé charaktery prostorů. Znáte tu odpudivou zvukovou masu, která je v každém supermarketu, ať jste v jeho obchodě, pasáži či restauraci, stejně ubíjející?

Myslíme si, že vedení města musí s občany diskutovat o podobě a funkci tohoto cenného prostoru. Nechtěli bychom v tomto místě namísto megashoppingového centra třeba malý park, kde bychom mohli příjemně relaxovat nebo tržnici s ovocem, zeleninou a řemeslnými výrobky? Možná by se občané shodli na bytové zástavbě se zahrádkami a s příslušnou infrastrukturou... V tuto chvíli nevíme, ale je jasné, že nechceme realizovat to, co je výhodné pro developera a tak nevýhodné pro Opavu. Je nutnost se občanů nahlas a rychle ptát na jejich názor. Doufejme, že nové vedení města tuto potřebu bude mít.