Závěrečná zpráva z obnovy památky

Autor: o.s.Za Opavu - Kateřina Skalíková <kontakt(at)zaopavu.cz>, Téma: Obnova památek - Boží muka Úvalno, Vydáno dne: 18. 11. 2010

Lokalita: Úvalno, k.ú. Úvalno
Okres / kraj: Bruntál / moravskoslezský
Objekt: boží muka
Vlastník: Obec Úvalno, Úvalno 58, 793 91
Lokalizace: parcela č. 2867/1 v k.ú. Úvalno
Rejstříkové číslo kulturní památky: 27880/8-198





Původní stav:
Boží muka se nacházejí ve středu obce, v bezprostřední blízkosti dalších významných památek - areálu kostela sv. Mikuláše a sýpky.
Drobná stavba božích muk, postavených v poslední třetině 18. století, stojí na trojbokém půdoryse. Ve spodní části profilovaného soklu se tyčí trojboký zděný omítaný dřík se stěnami prolomenými oválnými nikami s profilovanými šambránami. K nárožnímu dříku byly připojeny mohutné, dole i nahoře volutově zavinuté pilastry s vpadlými poli. Pouze na jednom nároží se dochoval ve vrchní části štukový prvek s florálním motivem. Fasáda byla pojata ve dvou barevných odstínech žluté a bílé. Celek vrcholil složitě profilovanou korunní římsou a jehlancovou střechou nesoucí kříž. Střešní krytinou byl plech opatřený krycím nátěrem v červeném odstínu. Boží muka byla naposledy opravena v roce 1993.

Obnova památky:
Stávající stav byl před zahájením prací dokumentován s ohledem na nepříliš dobrý stavebně-technický stav památky. Stavba měla potíže se vzlínající vlhkostí ve spodní části zdiva, ale především dříve provedené zásahy na památce zapříčinily její částečné znehodnocení. Jednalo se především o zrušení původních štukových prvků bez náhrady, opatření zdiva neprodyšnými omítkami, sejmutí malířské výzdoby, oplechování stanové stříšky, osazení nevhodného kříže apod.
Byla provedena dokumentace stávajícího stavu (3/2009), která sloužila také pro jednání s památkovými orgány. Bylo dohodnuto, že rehabilitace památky bude zaměřena především na obnovu fasády a střechy a eliminaci vlhkosti vnikající do zdiva.
Všechny práce byly zajištěny s důrazem na zachování původních historických stop (materiálů, konstrukcí, technologií, způsobu provádění apod.) a na celkovou rehabilitaci objektu spojenou s návratem původních přírodních materiálů.
Boží muka jsou objektem zapsaným v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, proto byla jejich obnova prováděna na základě vydaných stanovisek výkonného orgánu památkové péče, MěÚ Krnov: rozhodnutí č. 11/2006 ze dne 14.2. 2006, č.j. 2006000569/VV/PP/Si, závazné stanovisko ze dne 20.9. 2010, č.j. Mukrn/201041757/RR/VE/Be. V průběhu prací byly svolávány kontrolní dny za účasti zástupců státní památkové péče, se kterými byli rovněž konzultovány veškeré změny oproti původním návrhům.


Stav před obnovou                           a po obnově


Obnova památky byla následně prováděna v těchto krocích:

1) Stratigrafický průzkum zaměřený na určení barevnosti dochovaných omítkových vrstev



2) Sanace stavby
S ohledem na typ stavby a její situování bylo přistoupeno k účinnému, ale nejméně radikálnímu řešení. Obvod stavby byl obkopán do hloubky 30-50cm a základ byl z vnější strany opatřen jílovou vrstvou, izolující stavbu proti vodě. Terén byl vyspádován směrem od objektu.
Betonový stupeň, jež byl umístěn těsně u obvodové zdi byl odstraněn. Původním záměrem bylo vytvořit okapový chodník s vrchní vrstvou z drobného říčního kameniva. S ohledem na povahu památky však bylo navrženo ponechání přirozeného začlenění stavby do terénu, jež bude zatravněn. Doporučujeme doplnit okolí objektu vhodnou zelení, např. kvetoucími keři domácích druhů, čímž by mohlo dojít ke kultivaci prostředí památky. Autenticita památky by však i po provedených úpravách měla zůstat zachována.





3) Obnova fasády

Rehabilitace objektu se týkala především jejich fasád, které byly komplexně hodnoceny, a to od průzkumu omítek až po navržení barevnosti finálního nátěru. Práce postupovaly v následujících krocích:

a) odstranění nesoudržných vrstev dochovaných omítek a omítek neprodyšných

Po provedeném stratigrafickém průzkumu se ukázalo, že většina fasádních omítek byla při stavebních úpravách v průběhu 20. století provedena z velmi tvrdých cementových omítek, a to nejen ve spodní soklové partii. Nevhodné omítky byly tedy ze zdiva odstraněny ve větší míře ručně, v některých místech musela být použita příklepová sbíječka a úhlová bruska. Před aplikací omítek nových byly spáry vyčištěny do hloubky 1,5-2cm.

b) zpevnění vrstev stávajících historických omítek
Lokálně byly zachovány zbytky původních vápenných omítek, které byly na zdivu ponechány a následně zpevněny restaurátorským způsobem (zpevńovací prostředek AC 35, kopolymer methylmetakrylátu – 4 % vodný roztok aplikovaný postřikem a injektáží).

c) doplnění omítek
Jádrové i štukové omítky byly na zdivo aplikovány v potřebné míře. Omítky byly provedeny jako vápenné. Ve spodní části památky jako vápenné nastavené bílým cementem (do 10 %).

d) reprofilace štuků a doplnění chybějících

Od počátku bylo jasné, že fasáda byla původně pojata mnohem zdobnějším způsobem. Bohužel při pozdějších obnovách se profilace prvků vytrácely nebo se ztratily úplně. Dochované štukové prvky byly zachovány a reprofilovány. Z části korunní římsy byla sejmuta přesná profilace, aby bylo možné její pokračování i na dalších stranách těla muk. Nejzdobnější prvek fasád, závěs s perlou, a zároveň jediný dochovaný, byl z fasády opatrně sejmut, restaurátorsky očištěn a zpevněn a byla z něj zhotovena forma. Následné štukové odlitky byly na fasádu opět aplikovány.

e) provedení finálního nátěru
Nová barevnost božích muk vychází z výsledků provedeného stratigrafického průzkumu dochovaných omítkových vrstev - tzn. plochy – bílé, korunní římsa a štukové šambrány oválných ploch – červené, voluty v plochách - bílé, vystupující pásek volut - světle šedý, perla s kytkou - světle šedá (další podrobnosti viz příloha - průzkum barevnosti).

















4) Obnova střechy a kříže
Změna se týkala také vrchní části stavby. Jehlancová střecha byla před zahájením obnovy kryta plechovou krytinou, o níž se právem předpokládalo, že se jedná o materiál druhotný, užitý při obnově památky v 70. popř. v 90. letech 20. století. Původní představy vlastníka památky, které se opíraly o názory památkových orgánů, směřovaly k náhradě nevhodné plechové krytiny za krytinu z břidlicových šablon, šupin, tedy krytiny v místě historicky obvyklé. Po demontáži stávající krytiny a očištění vrchní části stavby, však byly nalezeny průkazné stopy po původně užité keramické krytině, bobrovce, kladené do maltoviny. Bylo proto rozhodnuto o navrácení tohoto původního řešení.

Stávající kříž byl patrně osazen rovněž v 70. letech 20. století. Jak je patrné z fotografií, jednalo se o řemeslně nepříliš zdařilý prvek, který byl nahrazen křížem novým. Protože se nepodařilo vyhledat dobové fotografie, na kterých by mohl být zachycen původní kříž, byl kovářem Janem Světlíkem z Otic navržen a vyroben nový prvek. Konce břevna jsou vykována do trojlístu, křížek byl pozinkován, opatřen černým syntetickým nátěrem, svatozář byla pozlacena 24 karátovým plátkovým zlatem (dukátové zlato Grac).








6) Výzdoba
V oválných nikách se původně nacházely olejomalby na plechu s vyobrazeními svatých (dle místních zdrojů se jednalo o sv. Vavřince, sv. Barboru a sv. Floriána). Tato vyobrazení se však nedochovala, odstraněna měla být po roce 1950. Fotografická dokumentace se rovněž nedochovala. Na základě těchto skutečností a doporučení v závazném stanovisku byla oslovena muzea v Krnově, Bruntále i v Opavě s dotazem, zda se v jejich depozitářích nenacházejí původní obrázky. Bohužel, ani v jedné muzejní instituci, se obrázky nenašly. V současné době jsou tedy boží muka bez své tradiční výzdoby, což ovšem nebrání vytvoření nových děl povahou odpovídající památce.