Evropský rok dobrovolných činností 2011

Autor: o.s.Za Opavu - Kateřina Skalíková <kontakt(at)zaopavu.cz>, Téma: Ostatní nezařazené, Vydáno dne: 07. 06. 2011

„Dobrovolníci jsou odvážní lidé, ochotní se za něco postavit. Jsou ochotni zasvětit své ruce, svou mysl a především svá srdce službě ostatním. Tím přinášejí lidem naději a dodávají jim sílu k překonávání jejich slabostí. Odměnou za to jim je vědomí, že jejich činnost má skutečný smysl. Jejich odvaha a odhodlání by měly být pro nás všechny inspirací k činům.“ (generální tajemník OSN Koffi Annan při zahájení Mezinárodního roku dobrovolníků 2011).











Dobrovolnictví je definováno jako činnost vykonávaná ve prospěch druhých, a to bez nároku na finanční odměnu. Může se jednat o věnování času, peněz, úsilí, snahy či věci pro druhé, pro jedince či společnost. Častým typem dobrovolnictví je zapojení se do činnosti neziskové organizace (formální dobrovolnictví).

Ze studie Eurobarometru z května 2010 vyplývá, že do dobrovolné činnosti jsou aktivně zapojeni tři z deseti Evropanů. Dobrovolnictví je definováno různě a různé bývají i tradice s ním spojené. Všechny činnosti však spojuje jedno: pokud se kdekoli sejdou lidé, aby si pomáhali a podporovali člověka v nouzi, je to ku prospěchu nejen společnosti jako celku, ale i dobrovolníků samotných. Při odvádění dobrovolné práce se lidé učí novým věcem, rozvíjí své dovednosti a rozšiřují si společenské zázemí, což je často přivádí k novým a lepším pracovním příležitostem a také k osobnímu a společenskému rozvoji.
V České republice patří mezi nejrozšířenější a nejstarší organizace spojené s dobrovolnictvím sbory dobrovolných hasičů, Český červený kříž, různé turistické a okrašlovací spolky (např. Klub českých turistů), spolky ochránců přírody (např. Brontosaurus, Český svaz ochránců přírody), humanitární organizace (např. Charita), sdružení zaměřené na práci s dětmi (např. Junák), tělovýchovné jednoty (např. Sokol) a různé sportovní oddíly.
V současné době rozeznáváme skupinu dobrovolnictví ve zdravotnictví, v sociálních službách, v kultuře a multikultuře, ve sportu, v práci s dětmi a mládeží, v ochraně životního prostředí, v mezinárodní a rozvojové spolupráci, v mimořádných a krizových situacích, firemní a komunitní dobrovolnictví, dobrovolnictví v církevních a náboženských organizacích.

Důvody k dobrovolnictví bývají většinou morální. Hlavní motivační faktory jsou pocit dobře vykonané práce a užitečnosti, potřeba ocenění, růstu, seberealizace a potřeba poznávat nové lidi, možnost získat osobní zkušenost a být součástí společenství, zvědavost, pocit dluhu, potřeba řádu a pravidelnosti, kompenzování komplexu méněcennosti, snaha řešit určitý problém či náboženské důvody.
 








Rok 2001 byl OSN vyhlášen Mezinárodním rokem dobrovolníků a po deseti letech opět letošní rok 2011. Dne 5. prosince se navíc slaví každým rokem Mezinárodní den dobrovolníků.

Evropský rok dobrovolných činností na podporu aktivního občanství je tematickým rokem vyhlášeným Radou ministrů Evropské unie ve všech členských zemích na rok 2011. Jeho hlavním cílem je podpořit občanský sektor, a to zejména veškeré dobrovolné činností na celostátní, regionální i místní úrovni.    

Stěžejními cíli jsou úsilí o vytvoření prostředí příznivého pro dobrovolnictví a tam, kde je třeba, řešit stávající překážky bránící dobrovolným činnostem; dále umožnění organizátorům dobrovolných činností, aby zlepšili kvalitu svých činností, tedy i dobrovolnických; ocenění a uznání dobrovolné činnosti ze strany tvůrců politik, organizací občanské společnosti, veřejných institucí a odvětví formálního a neformálního vzdělávání i zaměstnavatelů; zlepšení povědomí o hodnotě a významu dobrovolnictví.

"Dává mi to klid, pocit harmonie, učí mě to dokončovat věci, i drobnosti, uvědomovat si, že nic není v životě dané podle šablony," rekapituluje dobrovolnice svou čtyřletou praxi, "zní to asi jako hrozné klišé, ale dneska vím, že žít jenom pro sebe je málo."
(Kristýná Šnajdrová, článek: Povolání:dobrovolník, Respekt 22, květen 2011).