Den hradu Vikštejna 2011

Autor: o.s.Za Opavu - Kateřina Skalíková <kontakt(at)zaopavu.cz>, Téma: Den hradu Vikštejna, Vydáno dne: 12. 10. 2011

Poslední prázdninovou sobotou v srpnu jsme strávili na hradě Vikštejně. Tento den jsme památce věnovali patřičnou pozornost a s námi asi 500 návštěvníků, kteří jej toho dne poctili svou návštěvou a zúčastnili se připraveného kulturního programu.

















Ten byl zahájen v 10 hodin dopoledne odbornou přednáškou s prohlídkou prostor zříceniny, kterou si připravil Mgr. Michal Zezula z archeologického pracoviště Národního památkového ústavu v Ostravě. Na fotografiích byly představeny archeologické nálezy z předchozích výzkumů. Tato přednáška s prohlídkou areálu byla zopakována ještě odpoledne od 15. hodin.

 
V průběhu celého dne mohli návštěvníci shlédnout instalovanou putovní výstavu s názvem „Necháme to tak?“, která se zabývá ohroženými památkami a obnovení vztahu lidí k sakrálním stavbám. Výstava byla zapůjčena občanským sdružením Zachraňme dominanty z Višňové.

 
 
Dále byly připraveny hry a soutěže pro děti, po jejichž splnění čekala sladká odměna.
          
 
Návštěvníci měli též možnost zakoupit si ve stánku suvenýry a upomínkové předměty, nechyběly ani knihy k historii obce Radkov a samozřejmě k hradu Vikštejnu.
 
Dalším pevným bodem programu a vrcholem celého dne bylo zajisté divadelní představení opavského ochotnického souboru „Nechutné tajemství“, který zahrál pohádku „Dračí námluvy“. Bavili se nejen děti, ale i dospělí.

 
Nakonec bylo možné opéct si párky či klobásy přímo v areálu na připraveném ohništi a osvěžit se čepovaným pivem.

 
První ročník této akce byl organizován občanským sdružením Radkov za významné pomoci občanského sdružení Za Opavu, Obce Radkov a Národního památkového ústavu v Ostravě. Kromě všech, kteří pomohli s její organizací děkujeme též panu Grimovi, který na aktivity přispěl nemalou finanční částkou a všem těm, kteří neváhali přijít a bavit se. 

 
        
 
Z historie hradu Vikštejna:
Hrad Vikštejn leží na konci obce Dubová, původně nazývané Ober-Wigstein (Horní Vikštejn) ležící na levém břehu Moravice asi 5 km od města Vítkova. Dubová byla založena ve 2. polovině 18. století z rozparcelovaného poplužního dvora vikštejnského velkostatku, na jehož místě nechal v letech 1777-1776 Jan Julius Frobel vystavět barokní zámek.
K obci Dubová náleží hrad Vikštejn, který je označován za jednu z nejvýznamnějších a nejrozsáhlejších zřícenin v celém kraji. Poprvé je hrad písemně zmiňován v roce 1377, kdybyl zeměpanským majetkem a v zástavě jej držel Adalbert - Vojtěch (podle druhého textu Vítek), který se psal patrně z Vikštejna. Po roce 1464 získal Vikštejnsko tehdejší zemský hejtman opavský a věrný stoupenec krále Jiřího, Bernart Bírka z Násilé. Nespravoval však hrad příliš dlouho, i když pravděpodobně dal přestavět, rozšířit a modernizovat jeho opevnění.
Před rokem 1525 pustil král Ludvík Jagellonský hrad s příslušenstvím Janu Planknarovi z Kyšperka, který zahájil v roce 1532 důkladnou přestavbu Vikštejna, která trvala několik desetiletí. Hrad Vikštejn byl už za jeho života považován za nejpevnější hrad na Opavsku a byl téměř nedobytný. V roce 1582 byla přestavba hradu dokončena Janovými následovníky. 
V nepokojné době 30-tileté války byl hrad Vikštejn udržován jen pro vojenskou posádku v síle 20–30 mužů. Okolí bylo dějištěm stálých srážek mezi císařskými a Švédy, kteří měli posádku ve Fulneku, a snad i sám hrad zažil nové boje. Památkou na ony doby je kamenná koule vsazená do zdi panského domu na hradě. Z obavy, aby Vikštejn nepadl do rukou nepřítele, nařídil v roce 1648 slezský zemský velitel generál Gonzaga hrad zničit. Rozkaz vykonal velitel Opavy, který dal značnou část objektu vyhodit do povětří.
Po smrti Jana Václava Oderského v roce 1696 zdědil otcovské zboží v celém původním rozsahu syn Antonín Ferdinand Erdmann Oderský z Lideřova. Pro dluhy však Vikštejnsko roku 1708 rozprodal třem různým zájemcům a od té doby bylo někdejší jednotné panství rozděleno na Vítkovsko a Vikštejnsko. 
Roku 1765 koupil panství Josef Julius von Frobel na Sosnové, Loděnici a Táboře, který se rozhodl vybudovat si namísto zchátralého hradu Vikštejn novou rezidenci, nynější zámek Dubová. Hrad tak zpustl a postupně chátral. 
V roce 1860 koupil panství opavský obchodník Emanuel Glassner, který nechal přestavět starou zámeckou cestu přes Radkov vedoucí od kostela přes velké stoupání až do dnešní trasy, čímž zvýšil výnosnost hospodářského dvora, dále dal vysadit ovocné stromy kolem cest a rozšířil i plochu lesního porostu.
V roce 1884 koupil zříceninu hradu Vikštejna a zámek v Dubové šlechtic ruského původu hrabě Kamillo Razumovsky se svou ženou hraběnkou Marií, rozenou Wienerovou z Weltenu. Ti pak v roce 1888 znovu koupili statek Melč, k němuž náležely mimo samotnou Melč ještě Staré a Nové Těchanovice a Filipovice; roku 1889 jej dále rozšířili o panství Vítkov (Vítkov, Lhotka, Dolní a Horní Ves), roku 1896 přikoupili Jánské Koupele a konečně v roce 1897 moravskou enklávu Dolní Životice. Vzniklo tak rozsáhlé panství s převážně německým obyvatelstvem, rozkládající se v malebném, i když chudém kraji kolem toku řeky Moravice, jemuž vévodila a dodnes vévodí monumentální zřícenina hradu Vikštejna. V tomto kopcovitém a nepříliš úrodném území s rozsáhlými lesy začal Kamillo Razumovsky budovat pozemkovou državu, která měla nejen zajistit budoucnost jeho rodu, ale která přinesla rozkvět celému kraji. Že Razumovští s novým prostředím zcela srostli, dokládá skutečnost, že v následujících desetiletích stáli doslova za každou významnější akcí, která se v obcích na jejich panství konala. V jejich činech jakoby ještě dozníval romantismus 1. poloviny 19. století s ozvěnou idylických časů starého mocnářství. Své místo v anachronické hře na feudálního velmože jistě zaujímaly i zříceniny hradu Vikštejna, nicméně to v reálu znamenalo provedení archeologického průzkumu a prvního statického zajištění chátrajícího hradu, realizovaných ve třicátých letech 20. století. Pana hraběte von Wigstein si lidé velmi vážili. Představoval životní styl aristokracie zanikající monarchie v její velkorysé zakladatelsko-donátorské formě. Za nesporné zásluhy o rozkvět kraje mu udělila obecní zastupitelstva Radkova, Melče i Dolních Životic čestné občanství. Na hřbitově v Radkově pak byli členové tohoto slavného rodu pohřbeni. Čest jejich památce.