Ke 150 letům založení Sokola

Autor: o.s.Za Opavu - Kateřina Skalíková <kontakt(at)zaopavu.cz>, Téma: Městské prostředí, Vydáno dne: 22. 03. 2012

„Co chcem? Kam směřujem? Jak s rychlostí bezpečnou a rozváženou ve všem k cíli pílit? Co úděl sokolský při práci vespolné? Co v pravdě úkol náš v životě národním?
Nikoli každý o sobě, co jednotlivec, ba ani ne jen v různých jednotách, než podporou a snahou vespolnou chceme úkol svůj řešit, a to nejen ve prospěch svůj vlastní, než na zdar všeho národa našeho.
 
Co v každé z jednot našich o sobě nám zaručuje pokrok odborný, vývoj věci a její zdokonalení?
Myslíme, že to, když provždy na vědomí sobě udržíme, že možná pokračovat a zdokonalovat, že vše, co konáno, též jinak a snad líp se díti mohlo. Myšlénka jednoduchá a přec ne všem povždy na mysli tanoucí.“

Jsou vám tato slova povědomá? V roce 1871 je v časopise Sokol poprvé zveřejnil spoluzakladatel a ideový vůdce Sokola Miroslav Tyrš.  

Zdroj: http://cs.wikisource.org/wiki/N%C3%A1%C5%A1_%C3%BAkol,_sm%C4%9Br_a_c%C3%ADl
 
 


Česká tělocvičná organizace Sokol byla založena jako první v Rakousku – Uhersku dne 16. 2. 1862. Vlastenecké zaměření Sokola se projevovalo od začátku a jeho vystupování - výlety v krojích, účast na národních slavnostech, veřejná cvičení aj. - povzbuzovalo národní sebevědomí. Zlatý věk prožil Sokol mezi světovými válkami (1918-1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho řadách byli i význační politici včetně prezidentů Masaryka a Beneše.
Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Kromě pravidelného cvičení se pořádaly různé soutěže, veřejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková představení, hudební a pěvecké koncerty, přednášky, výstavy, vydávala se řada časopisů a příruček. Vyvrcholením činnosti se staly všesokolské slety.
Likvidace Sokola nastala třikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy našich dějin. Poprvé byl zakázán za války v roce 1915, podruhé jej  krutě rozprášili nacisté v roce 1941 a potřetí jej pohltila "sjednocená tělovýchova" po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkříšen - již počtvrté - k novému životu.

Zdroj: http://www.volny.cz/sokolopava/ 
 
Nevěda, že Sokol slaví letos tak významné výročí, byla rekonstrukce tělocvičny Tyršova stadionu v minulém měsíci oceněna Cenou J.M. Olbricha. Nezajímali jsme se však pouze o architekturu, ale také o prostředí, jež ji dotváří, tedy bezprostřední okolí stadionu.
 
Kdo Tyršův stadion v minulosti navštívil, jistě bude souhlasit, že se stezky a zeleň nacházejí delší dobu v zanedbaném stavu. Stávající zeleň je neudržovaná, chodníky postupně zarůstají nálety a mizí pod množstvím odpadků. Prostoru schází základní mobiliář jako např. lavičky, stojany na kola či odpadkové koše. Tribuny jsou ve stavu přímo havarijním.



Fotografie: podzim 2011.

Na základě těchto skutečností jsme oslovili vlastníka pozemků, tedy TJ Sokol Opava, s žádostí o sjednání nápravy a návrhem, aby byl úklid i zásahy na zeleni zajištěny prostřednictvím dobrovolné akce.
 
Náš podnět však vyvolal překvapivě negativní reakci. Starosta TJ Sokol Ing. Čestmír Duda nám odpověděl sdělením nepostrádajícím ironický tón. Dozvěděli jsme se, že se nejedná o veřejný prostor, ale soukromý pozemek sloužící pouze sportovcům. Podle jeho odpovědi se zeleň udržuje pravidelně 2x ročně. Bylo nám sděleno, že by se na jaře roku 2012 měly provádět úpravy zeleně, oprava tribun, příjezdové komunikace a osvětlení.
     
 
 
Kromě toho, že povaha dopisu neodpovídá vedoucímu tak významné organizace s dlouholetou tradicí, pochybujeme i o správnosti sdělení týkající se údržby zeleně a existence či neexistence veřejného prostranství. Pokud by zeleň byla skutečně pravidelně ošetřována, nebyly by vzrostlé stromy tolik proschlé a cesty by nezarůstaly metrové nálety. Pokud by se nejednalo o veřejný prostor, byl by snad všem volně přístupný? 
 
Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích ve svém § 34 definuje pojem veřejného prostranství takto: Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Vyhláška č. 501 o obecných požadavcích na využívání území v § 7 specifikuje plochy veřejných prostranství takto: Plochy veřejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhů veřejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a občanského vybavení, slučitelné s účelem veřejných prostranství.
 
Z přehledu podaných žádostí o dotaci z rozpočtu města na letošní rok je navíc patrné, že organizace TJ Sokol požádala na plánovaný úklid a ošetření zeleně finanční podporu. Přitom se jednalo o dotace ukládané příspěvkovým a neziskovým organizacím v rámci jejich kulturních aktivit …

Kde se vytratil Sokolův duch? Kde zmizely jeho ideály? Nejspíš už v polovině 20. století.