Přesněji řečeno, vracíme se k tématu, kterému jsme věnovali pozornost již na podzim minulého roku. Jedná se o kontroverzní aktivity na staveništi, kterým předcházelo započetí výstavby bytového domu v Opavě – Kateřinkách a dodnes nedošlo k dořešení sporu mezi stavebníkem a památkovými orgány. Nyní se kauzou zabývá soud.
Pro připomenutí – Národní památkový ústav v Ostravě podal na stavebníka trestní oznámení kvůli neoprávněnému provádění výkopů na staveništi a ničení archeologických nálezů. Na základě podnětů památkového ústavu vstoupil do řízení stavební úřad v Opavě, Krajský úřad v Ostravě, Policie ČR i Transparency International.
S ohledem na závažnost situace oslovilo i občanské sdružení Za Opavu všechny dotčené orgány státní správy. Především nás zajímalo, co si o věci myslí, zda bylo postupováno v souladu se zákonem, zda skutečně došlo k nevratnému poškození nálezů a tím i ke ztrátě kusu historie města Opavy.
archív o.s. Za Opavu – 6/2012
Archeologický výzkum znamená v užším smyslu provádění terénních vykopávek, ve smyslu širším pak zahrnuje odbornou a vědeckou práci, která začíná dlouho před a končí dlouho po samotných terénních průzkumech. Konkrétní okolnosti zahájení výzkumu v určité lokalitě dělí výzkumy na:
1) Systematické – probíhají v lokalitách bezprostředně neohrožených (např. stavební činností) a jsou obvykle dlouhodobě připravovány. S ohledem na skutečnost, že je každý zásah do terénu nevratným destrukčním procesem, probíhá výběr lokalit pro tento druh výzkumu velice přísně a zodpovědně.
2) Záchranné – nejčastěji prováděné typy výzkumů, které se soustřeďují na jejich provedení těsně před započetím a v průběhu jakýchkoliv terénních úprav, při nichž může dojít ke zničení nálezových situací. Zde se zodpovědnost dělí mezi stavebníka a archeologa – stavebník je zodpovědný za ničení archeologických situací a za zajištění jejich záchrany, archeolog pak za provedení záchranného výzkumu.[1]
Za archeologické nálezy jsou přitom ze zákona považovány věci či jejich soubory, které jsou dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti a dochovaly se zpravidla pod zemí.
Záchranný typ výzkumu byl plánován i v lokalitě bytového domu Rohlík, a to před zahájením stavebních prací. Podle § 22 zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči jsou archeologický ústav a oprávněné organizace povinny před zahájením archeologických výzkumů uzavřít dohodu s vlastníkem (správcem, uživatelem) nemovitosti, na které se mají archeologické výzkumy provádět. (…) Nedojde-li k dohodě, rozhodne krajský úřad o povinnostech vlastníka (správce, uživatele) nemovitosti strpět provedení archeologických výzkumů a o podmínkách, za nichž archeologické výzkumy mohou být provedeny. V dalším odstavci je uvedeno: Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Zároveň platí, že: o archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl. Za překročení těchto zákonných povinností hrozí právnické osobě pokuta až do výše 4 mil. korun.
Občanské sdružení Za Opavu požádalo o vyjádření následující instituce:
1) Archeologický ústav Akademie věd České republiky – dne 14.11. 2011 a opakovaně dne 14.3. 2012 s těmito dotazy:
1/ O jaký průzkum se v roce 2008 v lokalitě ul. Hálkova jednalo - o zjišťovací nebo záchranný průzkum?
2/ Co bylo cílem tohoto průzkumu?
3/ V případě, že se jednalo o zjišťovací průzkum, byl investorovi (SB Development s.r.o. Ostrava) doporučen další postup, popřípadě bylo korigováno jeho chování v souvislosti s výstavbou a archeologickou lokalitou?
4/ Jaká oprávněná organizace se na daném průzkumu podílela?
5/ Uzavřel investor, kromě smlouvy z roku 2008 o archeologickém zásahu na předmětných parcelách, v souvislosti s touto stavbou ještě i jinou smlouvu? V případě, že ano, tak s kým a kdy?
6/ Jaký je názor Akademie věd ČR na tuto kauzu?
2) Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Odbor územního oplánování, stavebního řádu a kultury – dne 9.11. 2011:
3) Magistrát města Opavy, Odbor výstavby – dne 14.11. 2011:
4) Magistrát města Opavy, Odbor hlavního architekta a ÚP – dne 14.11. 2011:
5) Národní památkový ústav, ú.o.p. v Ostravě, Odbor archeologie – dne 28.11. 2011:
Po prostudování všech dostupných dokumentů můžeme označit celou kauzu za nešťastnou. Alibistickým přístupem krajského úřadu a policie – institucí, které mohly zákonně ihned zakročit, a to minimálně pozastavením prací do doby, než se věc prošetří, došlo prokazatelně k nevratným škodám na kulturním dědictví. Přitom na počátku všeho byla jistě možná domluva. Ne-li zákonná, pak morální. Bez morálky a kázně však nemůže fungovat ani právo. Bohužel tato další kauza je toho důkazem.
Ke kauze více zde:
http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/zvrat-v-kauze-rohlik-do-hry-pry-vstoupilo-statni-z.html
http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/archeologove-se-zlobi-urady-podle-nich-zaspaly.html
http://www.infoportaly.cz/opavsko/beskydy/9657-archeologicke-nalezy-se-v-opave-nenici
http://dumrohlik.cz/lokalita-rezidence-halkova.html
http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/archeologum-podava-pomocnou-ruku-transparency-inte.html