Nominace na cenu J. M. Olbricha za rekonstrukci 2012-2013

Za Opavu obdrželo celkem 16 návrhů na udělení Opavské ceny J. M. Olbricha za kvalitní architektonickou rekonstrukci, které byly uskutečněny na území Opavska v letech 2012 - 2013. Z těchto došlých návrhů bylo na cenu J. M. Olbricha nominováno celkem 13 realizací.

Odborná porota bude v následujících dnech hodnotit nominované stavby.

Výsledky a hodnocení budou zveřejněny formou tiskové zprávy dne 7. dubna 2014.

V pondělí 7. 4. 2014  v 18 hodin proběhne v Galerii CELLA na Matiční ul. v Opavě slavnostní udělení Ceny a vernisáž výstavy nominovaných a oceněných staveb.
Výstava potrvá do neděle 13. 4. 2014.
Také v letošním roce bude mimo hodnocení odborné poroty udělena Cena hlasující veřejnosti. Hlasovat můžete prostřednictvím ankety na internetových stránkách zaopavu.cz.

Členy odborné poroty Ceny J. M. Olbricha v letošním roce jsou:

Ing. arch. Milena Vitoulová, architektka
Mgr. Martin Strakoš, historik umění a odborný pracovník památkové péče
Ing. arch. MgA. Osamu Okamura, architekt a garant časopisu o architektuře ERA 21
prof. akad. soch. Jan Ambrůz, vedoucí ateliéru sochařství FaVU VUT v Brně
prof. PhDr. et PaedDr. Jindřich Vybíral, CSc., historik umění a architektury
MgA. Vendula Šafářová, PhD., architektka
Ing. arch. Lucie Langerová, architektka a vedoucí oddělení památkové péče MMO

01 - Knihovna v Holasovicích Projekt - STUDIO-D Opava s.r.o., 2003-2008, Ing. arch. Lubomír Dehner. Interiér ve spolupráci s Ing. Josefem Bartákem a FORMDESIGN. Stavebník - Obec Holasovice.  Realizace - Fichna-Hudeczek, 2010-2012. Budova se nachází na místě původního rodného domu hudebního skladatele a tvůrce českého sborového zpěvu Pavla Křížkovského. V roce 1935 byla v tomto objektu otevřena pamětní síň. Před rekonstrukcí byla přední, dříve obytná dvoupodlažní část s půdou využívána jako středisková knihovna. Prostory nevyhovovaly z kapacitního, ani provozně technického hlediska, stodolu využívala obec jako sklad. První verze projektu rekonstrukce byla vypracována již v roce 2003. Knihovna byla po rekonstrukci slavnostně otevřena 17. 3. 2012. V přední památkově chráněné části domu vznikl prostor pro střediskovou knihovnu a hygienické vybavení, v patře zasedací místnost spojená s pamětní síní Pavla Křížkovského. V prostoru bývalé stodoly je nově umístěna půjčovna knih. Při rekonstrukci byl kladen důraz na zachování původního charakteru stavby a genia loci. K nejcennějším zajímavostem patří zrekonstruované fresky Valentina Držkovice v interiéru a na uličním štítu.

 

02 - Knihovna Slezského zemského muzea Projekt - Adam architects - Ing. arch. Jiří Adam, Ing.arch. Pavel Martykán. Realizace - Beskydská stavební, a.s., 2013. Cílem rekonstrukce bývalé Janotovy vily, knihovny Slezského zemského muzea, byla úprava prostor pro návštěvníky a vytvoření nové kapacity depozitářů pro většinu z asi 300 000 svazků knih a časopisů, jimiž knihovna v současné době disponuje. Byla provedena rekonstrukce většiny stavebních konstrukcí, byly restaurovány některé historické prvky, vstupní dveře, vitrážové okno, světlíky. Opravena byla fasáda budovy, vnější vzhled budovy byl rekonstruován v kontextu s historickou podobou vily. Byla provedena vestavba výtahu, čímž byla bezbariérově zpřístupněna badatelna knihovny s unikátním dřevěným stropem objeveným až při stavebních pracích.

 

03 - SC BREDA & WEINSTEIN Projekt - Šafer Hájek architekti spol. s.r.o. - Ing. arch. Oldřich Hájek, Ing. arch. Laco Fecsu, Ing. arch. Olga Kostřížová, Ing. arch. Jakub Koníř, Ing. arch. Radek Toman, Ing. arch. Jaroslav Šafer. Realizace - VCES a.s. Investor - BREDA & WEINSTEIN a.s. Rekonstrukcí a dostavbou stávajících objektů bývalého pivovaru Zlatovar vzniklo v Opavě nové společenské a komerční centrum. V další etapě bude toto centrum spojeno se stávajícím obchodním domem Breda z 30-tých let minulého století. Komplex budov bývalého měšťanského pivovaru zabírá území velkého nepravidelného pětiúhelníku, definovaného ze západu ulicí Pivovarskou, ze severu Nákladní, z východu přiléhá k dnes již neexistujícím hradbám tj. k dnešní ulici Na Valech. Po dohodě s orgány památkové péče byly zachovány stávající objekty varny, spilky, staré sladovny a nové sladovny, fasáda ležáckých sklepů v Pivovarské ulici a komínové těleso. Dále interiéry varny a spilky s konstrukcí zaklenutí. Stávající objekty dvou sladoven, varny a spilky jsou logicky umístěny ve vztahu k původním hradbám a poloze historického jádra. Přirozeně se tak staly základem prostorového a funkčního uspořádání komplexu. Podél stávajících objektů byly vloženy dvě hlavní zasklené městské ulice s novou architekturou na druhé straně těchto veřejných prostor. Jedna pasáž je položena kolmo na hradby, druhá je tečnou hradeb a míří k rotundě stávajícího obchodního domu Breda. Stávající objekty se tím stávají součástí prostorového konceptu, jejich fasády se staly součástí nově vytvořených atrií a základními prvky orientace v komplexu. Objem komplexu je záměrně rozdělen do více menších částí pomocí zasklených atrií a pomocí artikulace stávajících budov, prostor tím získává měřítko, které je více v souladu s měřítkem rostlé okolní zástavby. Většina z velkých střech je navržena jako zelené terasy s výhledy. Hrany venkovních teras jsou lemovány vzrostlou zelení v kontejnerech.

 

04 - Hozovo nábřeží Projekt - STUDIO-D Opava s.r.o., 2011, Ing. arch. Lubomír Dehner, Ing. Petr Ondruška. Ing. Ondřej Kubesa a kol. Stavebník - Statutární město Opava. Realizace - Berger Bohemia a.s., 2013. Areál se nachází v severovýchodní části města Opavy, v katastrálním území Kateřinky u Opavy, na okraji katastrálního území Opava-Předměstí. Na jižní straně je území vymezeno řekou Opavou, na severní straně ul. Na Pastvisku, na východní straně lávkou u herny Bludička a na západní straně lávkou na ulici Pekařské. V minulosti zde byly zahrady přilehlých statků, z ovocných alejí zůstala jen torza. Urbanistická koncepce rekonstrukce vychází ze zpracovaného platného územního plánu města Opavy, z požadavků zadavatele, přírodních a technických podmínek a v neposlední řadě i majetkoprávních vztahů k některým pozemkům. Hozovo nábřeží je území celoměstského významu. Jedná se o ucelený pás kvalitní zeleně vedoucí středem města. Území protíná hlavní pěší tah ze sídliště Kateřinky do centra města a cyklotrasa č. 55 nadměstského významu. Zeleň je rozšířena o solitérní výsadbu a hlavně o aleje zdůrazňující promenádu kolem řeky Opavy. Krajinářské úpravy zvýrazňují terénní modelace a funkční využití jednotlivých travnatých ploch.

 

05 - Historická výstavní budova Slezského zemského muzea Projekt – Kubinová + partneři, s.r.o. – Ing. Helena Kubinová, Ing. Zuzana Kočicová, Ing. Daniel Kočica, Ing. Arch. Květoslava Kruková, Lukáš Miketa, ing. Petr Kudlík. Realizace – O.K.D.C. mont s.r.o., 2011-2012. Historická výstavní budova je jedním z šesti expozičních areálů Slezského zemského muzea. Jedná se o volně stojící neorenesanční objekt, vybudovaný pro účely Muzea císaře Františka Josefa pro umění a řemesla, založeného v Opavě v roce 1882 z podnětu Obchodní a živnostenské komory. V letech 2011 - 2012 prošla stavba generální rekonstrukcí, která se zaměřila na sanaci technických a havarijních problémů i řešení dispozice vnitřního prostoru na míru nevé koncepce expozičního provozu. Součástí rekonstrukce bylo restaurování fasády, architektonických prvků i sochařské výzdoby – jak sousoší Pegasů, tak plastik alegorií umění a řemesel, které byly již v minulosti z technických důvodů sneseny z budovy. Zrekonstruovaná budova s novou expozicí Slezsko byla veřejnosti zpřístupněna v květnu 2012.

 

06 - Muzeum Slezský venkov Holasovice Projekt – STUDIO-D Opava s.r.o., Ing. arch. Lubomír Dehner. Realizace – Slezský venkov, o. s. - Muzeum Slezský venkov Holasovice. Muzeum Slezský venkov se nachází v areálu hospodářského dvora v Holasovicích, který vznikl v místech někdejšího hradiště na návrší uprostřed obce již ve středověku. Při dělení Opavska v roce 1377 připadly Holasovice ke Krnovskému knížectví. V roce 1523 koupil panství krnovské komory Jiří z Hohenzollernu, ale roku1623 byl krnovský velkostatek Hohenzollernům konfiskován a udělen Karlovi z Lichtenštejna. Lichtenštejnové drželi panství až do roku 1926. V průběhu 2. pol. 20. stol. se z komplexní výrobní jednotky, jakou každý vesnický statek byl, stal pouze monofunkční vepřín. První myšlenka na změnu využití areálu a návrat ke kultivovanému prostoru pochází z roku 2001. V roce 2007 vzniklo občanské sdružení Slezský venkov. V roce 2010 získalo sdružení s pomocí MAS Opavsko dotaci na stavební úpravy bývalého ovčína. Následovaly svépomocné dokončovací práce a instalace první části expozice. Další rozvoj muzea umožnily dotace z ROP Moravskoslezsko a SZIF na opravu bývalé stodoly a kůlny. V celkovém rozsahu bylo muzeum Slezský venkov v Holasovicích otevřeno 23. 3. 2013.

 

07 - Kaple sv. Floriána v Mikolajicích Příprava a realizace - Obec Mikolajice, 2013. Rekonstrukce kaple sv. Floriána v Mikolajicích byla zaměřena na obnovu pláště stavby, oken, dveří a střechy. V budoucnu je v plánu etapa, která by zajistila rekonstrukci věže a návrat ke starší dřevěné podobě, bez oplechování. Při současné rekonstrukci byl obnoven drenážní systém, odstraněn novodobý kabřinec, plechová střecha byla nově řešena tmavou šablonou. Okenní otvory byly vyplněny novými okny s dvojskly, při zachování původního členění a profilace rámů. Barevná skladba prodyšných omítek respektuje původní barevnost, která byla zjištěna při předcházejícím průzkumu.

08 - Kaplička u Černého mlýna, Komárov Projekt - Karel Masek. Realizace - DUO-STAV spol.s.r.o. Restaurování maleb - Filip Menzel, 2012. Kaplička v opavské městské části Komárov, stojící na křižovatce ulic Hlavní a Ostravská, byla postavena mlynářem z Černého mlýna v roce 1711. V roce 2012 prošla kompletní citlivou rekonstrukcí. Rekonstrukce kaple byla zaměřena na obnovu omítek a krytiny. Zároveň byla vyřešena také hydroizolace stavby. V průběhu prací byly objeveny barokní výmalby stropu, které byly následně pečlivě restaurovány.

 

09 - Hasičská zbrojnice, Melč Projekt - STUDIO-D Opava s.r.o., Ing. Jiří Šafránek, Ing. Ondřej Kubesa. Stavebník - Obec Melč. Realizace - PROSPERITA STAVEBNÍ A KOMERČNÍ, s.r.o., 2012 - 2013. Předmětem projektu byla celková rekonstrukce stavby, záchrana zchátralé unikátní, pro obec typické dřevěné věže, vybudování zázemí dobrovolných hasičů, přizpůsobení rozměrů garáží současné technice. Projektant usiloval o obnovu věže v maximální možné míře. Navrhl však "minimální možnou variantu“ pro zachování charakteru stavby. Následnou spoluprací vedení obce s dodavatelem se podařilo docílit výborného výsledku, zachování maximálního množství původních architektonických prvků při zachování domluvené ceny.

 

10 - Rodinný dům, Slavkov Projekt - Ing. Venuše Drochytková, Ing. Jaromír Krejčí. Stavebník - Ing. Venuše Drochytková, Realizace - Jan Hulva, 2012 - 2013. Rodinný dům v obci Slavkov byl postaven v roce 1927 v zahradě, ve které již stál starší domek z nepálených cihel. Pozemek údajně v minulosti sloužil k těžbě kamnářského jílu; v době poválečné byl z větší části obehnán opěrnou zdí cesty na Zlatníky. Minulý vlastník zahradu zalesnil jehličnatými stromy a přírodě blízkými keři, takže výsledek dělal dojem útulného dolíku zarostlého džunglí. Právě genius loci byl hlavním argumentem při rozhodování o koupi nemovitosti. Původním záměrem bylo starší dům částečně zbořit a jeho zbylou část přestavět na garáž a hospodářskou místnost; novější dům měl být po drobných úpravách provozován jako dřevořezbářská dílna a v jižním svahu měl vzniknout nový malý dům. Zásahem osudu nebyl záměr naplněn - naopak bylo třeba rychle vymyslet a realizovat ekonomicky nenáročné řešení vzniklé situace. Proto bylo přistoupeno k rekonstrukci „mladšího“ domu, jehož největším handicapem je umístění v blízkosti komunikace, která dům obtáčí z jižní a západní strany. Stavba, očištěná od přístavků verandy a několika kůlen má základní půdorys 5 x 12 m, je nepodsklepená, o jednom nadzemním podlaží a volném půdním prostoru pod sedlovou střechou. V průběhu rekonstrukce se ukázalo, že je zapotřebí vyměnit nejen krov, ale i stropní trámy. Byla provedena izolace proti vodě i tepelná izolace stěn a stropů; původní kastlíková okna byla nahrazena eurookny s trojsklem. Původní dispozice : vstup + kuchyň + pokoj byla změněna v návaznosti na přístavbu hlavního obytného pokoje (36m2), vysunutého mezi stromy v zahradě a chráněného od provozu na komunikaci hmotou domu.

 

11 - Rodinný dům, Mokré Lazce Projekt - Ing. arch. Jiří Halfar, spoluautoři: Ing. arch Eliška Macková, Ing. arch. Jiří Stejskalík. Stavebník - rodina Halfarova. Realizace - svépomocí, 2010 - 2013. Stavební úpravy rodinného domu se dotýkaly obvodového pláště a bytu v patře. Druhý byt v přízemí a suterén zůstaly bez úprav. Dům pochází z roku 1928, kdy byla příměstská vila postavena mimo vesnickou zástavbu, na samotě uprostřed polí. V roce 1980 byla provedena generální oprava, která vilku se secesními štuky zjednodušila a zmodernizovala. Na svou dobu citlivá modernizace by v dnešním pohledu památkové ochrany neobstála. Druhá modernizace se pietně nevracela, ale snažila se bydlení přidat novou kvalitu. Dispozice modernizovaného bytu vychází z archetypu jizby, která v sobě sdružuje několik funkcí. Kromě vaření a stolování i poobědový odpočinek na otomanu či večerní poležení na peci. Nechybí teplo rodinného krbu. Z této místnosti jsou přístupné zbylé dva pokoje, koupelna s WC a po mlynářských schodech půdní pracovna a prostor pro hosty. Byt byl doplněn o chybějící technické zázemí v nové nadstavbě (praní, sušení a skladování). Současné bydlení lze označit jako komunitní – v ‚jizbě‘ se odehrává většina denního života. Zároveň ale dispozice poskytuje členům rodiny potřebné soukromí (oddělená ložnice, dětský pokoj i pracovna). Fasáda domu reaguje na vnitřní dispozici a v maximální míře respektuje původní okna. Vrací jim otvíravost, západnímu štítu přiměřenou symetrii a okna v celém přízemí zvyšuje.

 

12 - Kulturní dům Na Rybníčku, Opava Projekt - Atelier 90 s.r.o. - Ing. arch. Ladislav Vlachynský, spoluautoři: Ing. arch. Luboš Kaplan, Ing. arch. Boris Hladký, Ing. arch. Jiří Dřevíkovský. Realizace - HOCHTIEF CZ a. s., divize Pozemní stavby, závod Morava, 2011 - 2012. Kulturní dům Na Rybníčku - původně novorenesanční stavba z roku 1895 vznikla úsilím Spolku katolických tovaryšů. V roce 1965 byla rekonstruována na Závodní klub Ostroj. Roku 2004 město objekt odkoupilo se záměrem jeho rekonstrukce a přístavby. V roce 2010 byla vyhotovena realizační dokumentace a zahájena stavba. Na jaře roku 2012 byla rekonstrukce a dostavba dokončena. Budova je objemově členěna na dvě základní hmoty, stávající rekonstruovaný objekt a novou přístavbu. Rekonstrukce zachovává historizující výraz stávající budovy pouze na dvou fasádách a částečně v interiérech původního sálu. Hlavní vstup nebylo možno vrátit do původní polohy z ulice Na Rybníčku. Byl vložen na střed symetricky řešeného novorenesančního průčelí. Do všech prostor bylo přivedeno denní světlo světlíky, podzemními dvorky a skleněnými konstrukcemi. Nová servisní budova je pojata jako kubická hmota se soudobým tvaroslovím. Do servisní přístavby, která slouží pro umístění vzduchotechniky, skladů, WC a šaten účinkujících, je proražen velký otvor. Tím byla do budoucna zachována možnost postavení koncertní síně. Přístavba by měla fungovat jako ocelová spona dvou sálů.

13 - Vila Vančurova, Opava Projekt - Ing. arch. Jiří Horák. Realizace - JURČÍK - STAVEBNICTVÍ s.r.o. 2012 - 2013. Budovu bývalé porodnice nechal podle projektu vídeňského architekta Alfreda Kellera vybudovat jako soukromé sanatorium primář chirurgického oddělení a později i ředitel Slezské nemocnice Fritz Pendl. Porodnice zde pak fungovala od roku 1948. V roce 2003 byla přesunuta opavská porodnice z historické budovy na rohu Vančurovy a Olomoucké ulice do nově zbudovaného pavilonu v rámci Slezské nemocnice. Od této doby až do roku 2011 byl původní objekt nevyužíván, částečně chátral a částečně podléhal vandalským zásahům. Budovu se následně od města podařilo zakoupit Miroslavu Glosovi. Byla založena společnost Vila Vančurova o.p.s. a stavba byla velkoryse rekonstruována pro účely senior centra. Budova má pět podlaží, včetně sníženého přízemí se zázemím, kam jsou situovány rehabilitace, masáže a aktivizační místnost. Ty budou k využití i pro veřejnost. Všechny bytové jednotky objektu jsou bezbariérové s vlastní koupelnou, kuchyňskou linkou a z větší části s balkony.