Obec Lipina

Autor: o.s.Za Opavu - Kateřina Skalíková <kontakt(at)zaopavu.cz>, Téma: Historie krajiny Opavska, Vydáno dne: 03. 02. 2015

Dnešní obec Lipina se nachází v oblasti opavské pahorkatiny, 15 kilometrů jihozápadně od Opavy, jakožto místní část obce Štáblovice.[1] Obec byla založena na jednoduchém půdoryse s křížením dvou ulic do pravého úhlu, ke kterým se domy obracejí v řadě svými štíty. 

První zmínka o původní osadě Lipina je z roku 1377.[2] V průběhu třicetileté války však obec zpustla a později zanikla. Nové sídlo vzniklo o cca 1km dál na místě takzvaného Lipinského dvora. Osadu založil vlastník panství Jan Karel Amadeus Lichnovský v roce 1783 a pojmenoval ji stejně, Lipina.



[1] Lipina je součástí Štáblovic od 1. 1. 1993.    

[2] první zmínka o Štáblovicích je z roku 1389



Ves začali obývat osadníci z nedalekých panství. Asi 30 rodin si muselo na vlastní náklady postavit domy podle vrchnostenského předpisu – z cihel, kamene nebo vepřovic. Materiál byl přitom použit ze zbořených budov vybydleného lipinského dvora. Každá usedlost byla složena z obytného stavení a hospodářských budov a k domu navíc náležela zahrada a pole.     

„Ves na bývalém panství hradeckém. Při dělení Opavska v roce 1377 náležela obec několika zemanům a připadla k dílu knížat Přemka a Václava. Roku 1431 Lipinu držel Mikuláš Chlebičovský. Roku 1494 kníže Jan Korvín zastavil Lipinu za 200 zlatých Janu Reníčkovi z Černik. Později náležela ves opavským dominikánům, roku 1574 byla v nájmu panství hradeckého. Roku 1793 jako zpustlá ves byla Lipina nově osazena Němci z oderského panství. Z té doby se dochoval ojedinělý soubor lidových usedlostí východosudetského typu. Uprostřed Lipiny je umístěn památník padlým z 1. světové války z roku 1919.“[1] Ve středu obce stojí rovněž nejvyšší dominanta sídla, kterou je kaple Nejsvětější Trojice z roku 1867.

Jako jedinečný příklad východosudetské kolonizační vsi a souboru lidové architektury byla Lipina v roce 1995 prohlášena za Vesnickou památkovou rezervaci. Z původních třiceti domů jich je v jádru obce zachovaných 25 a 12 z nich je prohlášeno za kulturní památku.

Umístění původní vyhořelé a zpustlé osady Lipina dnes najdeme pouze díky kamennému kříži, který stojí u polní cesty spojující obce Lipina a Melč. Kříž postavil v r. 1911 dědeček paní Marie Heinz Anton Philipp (z č. p. 22), který byl jako jediný ochoten darovat kousek pozemku na jeho umístění.

Měli jsme to štěstí, že nás kontaktoval pan Aleš Košárek z Dolních Životic, který nás také seznámil s dopisem z roku 1993 napsaným paní Marií Heinz, jenž se v Lipině narodila a prožila své dětství. Paní Maria Heinz v dopise vzpomíná: „Nyní ale k věci týkající se kamenného kříže. Nesmírně se těším a jsem Vám velice vděčná, také Vašemu otci, že s tím souhlasil. Vím určitě, že je to dobrá věc. Bylo to tehdy zvláštní, 6. 8. 1993 přišla bouřka, když jsme objížděli přes les, znenadání jsme jej uviděli (kamenný kříž), jako zázrak tam stál, jak bylo napsáno, v roce 1911 můj dědeček Anton Philipp jej postavil. Nevím, jestli původně na něm bylo tělo Krista a v kruhu možná byl medailon. Byli jsme také překvapení a dojati z lipinské kapličky, která byla v dobrém stavu.“[2]



S odchodem původních obyvatel a pamětníků se na dlouho vytratila i ochota udržovat drobnou památku za vsí, a tak k její údržbě došlo teprve po více než sto letech díky ochotě pana Rudolfa Košárka, tatínka pana Aleše Košárka. Pan Rudolf Košárek má dodnes citovou vazbu k Lipině, protože z ní pocházela jeho maminka paní Marie Košárková (rozená Schmidt) a rád vzpomíná na své dětství, kdy na Lipině často navštěvoval své prarodiče a pamatuje si, jak místní o nedělích seděli na lavičkách před svými domy a povídali si. Také často vzpomíná na pohnutý osud své maminky Marie, které zemřela během 1. světové války. Její otec byl ve válce, a i když mohl přijet na pohřeb, tak se musel vrátit na frontu a nechat doma 4 děti, z nichž nejstarší byla právě devítiletá Marie, která se musela začít starat o své 3 mladší sourozence.  

Členové našeho sdružení na jaře roku 2010 vysadili u kříže strom, mladou lípu. Bohužel, i přes následnou péči, došlo k uhynutí stromu a jeho torzo jsme museli odstranit.      

Mramorový kříž však zůstává dále součástí krajiny a jako jediný uchovává i památku na zaniklou osadu Lipina.

Za poskytnuté informace a historické dokumenty děkujeme panu Aleši Košárkovi. 
Foto: archív o. s. Za Opavu.  



[1] Citát z publikace „Štáblovice ke 400. výročí založení kostela sv. Vavřince“, Ivuše Dušková, Anna Vítková, vydal OÚ Štáblovice 2003

[2] Úryvek z dopisu paní Marie Heinz ze dne 18. 1. 1994.