V ervnovém lánku jsme popsali událost zabití mladého srnce, který se zatoulal do areálu základní školy na ulici Maádkova. S ohledem na nejasnosti v této kauze a s podezením, e bylo jednáno nehumánním a protiprávním zpsobem, jsme se obrátili na eský inspektorát ivotního prostedí - oblastní inspektorát Ostrava a na Krajskou veterinární správu pro MSK. Naše podnty byly následn postoupeny k vyízení Krajskému úadu MSK. V nedávné dob jsme obdreli odpov, kterou si mete peíst níe a stejn jako my si udlat úsudek sami.
Týrání zvíat je souborné oznaení pro lidskou innost, bhem které je cílen i nevdomky ubliováno zvíeti, je poškozováno jeho zdraví, dochází ke zhoršování ivotních podmínek, fyziologickému strádání, nemonosti ít plnohodnotný ivot a podobn. Rzné skupiny obyvatelstva chápou pojem týrání zvíat rozdíln a záleí na konkrétní situaci a kultue, jak tyto projevy vi zvíatm vyhodnotí. Vtšinou pevládá názor, e týrání zvíat je oznaení pro pochody, které mohou vést k trvalému poškození zdraví zvíete i v extrémních pípadech a k jeho usmrcení, a to bu následkem pímého útoku na zvíe a nebo ke smrti vlivem zanedbání základní pée.
o.s. Za Opavu -Zdenk Frlich
-
ivoichov v ohroen - 12. 03. 2009
- 6005 peten
(Castor fiber) Bobr evropský je zaazen mezi kriticky ohroené druhy v eské republice. V naší pírod nemá pirozeného nepítele, krom lovka. Díve se vyskytoval bn po vtšin území R, avšak byl pronásledován jakoto zdroj koešiny i pro škody zpsobené na hrázích rybník tak intenzivn, e byl v 19. století vyhuben.
(Foto: Eduard Studnika)
Plch zahradní (Eliomys quercinus) Tento ivoišný druh patí mezi kriticky ohroené druhy hlodavc v eské republice. Jedná se o jednoho ze zdejších nejvzácnjších savc. U nás se vyskytuje ješt plch lesní (Dryomys nitedula), který je také ohroeným druhem.
Rorýs obecný (lat. Apus apus) je sthovavý pták z ádu svišoun, ele rorýsovitých, která ítá pes 80 druh. Ze zimoviš v jiní Africe se vrací na sklonku dubna nebo poátkem kvtna a odlétá velmi brzy – asto ji ve 2. polovin ervence nebo poátkem srpna. Párku rorýs vydrí vrnost po celý ivot. Je zajímavé, e svého druha i druku vdy neomyln najdou. Z Afriky se toti vracejí naprosto samostatn a setkávají se a na svém pravidelném hnízdišti. Pi tahu dosahuje rorýsí let neuvitelné rychlosti v rozsahu 90-200 km/hod. Zvláštním fyziologickým pizpsobením sval je jejich malá unavitelnost. Denn nalétají a 900 kilometr a jejich mláata se do pohlavní dosplosti po celé dva roky nedotknou zem. Tvarem tla se rorýs podobá vlaštovce, je však o nco delší (asi 18 cm), rozptí kídel má pes 40 cm. Jeho tlo má ervenohndé zbarvení a srpovitá úzká kídla. Zbarvení samc a samic je stejné. Rorýsi mají zakrnlé nohy, které mu neumoní vzlétnout z rovné plochy vzhru. Pokud se jim tedy pihodí, e se ocitnou na zemi, potebují naši pomoc, jinak uhynou.