A/ budova bývalého fortenského mlýna přebudovaná na Springerovu textilku, majitel továrny Anton Springer adaptuje dle plánu stavitele V. Michalky z roku 1857 dům U fortny 1 /viz C/ na vlastní bydlení. Nezastavěná parcela pod fortenským mlýnem je psána rovněž na jméno Springer (viz indikační skica).

B/ budova tkalcovské továrny v Nákladní ulici dle starého číslování 431 vystavěnou roku 1836 podnikatelem L. Duraiem z Nizozemí (objekt byl 3 patra vysoký).
Od května1860 získal tento závod spolu se sousední Springerovou textilkou velkoobchodník Jakob Quittner (1813-1887) z Pešti. Oba závody sloučil a vybudoval zde továrnu na zpracování vlněné příze a tkalcovnu na vlněné látky. Výnosy z výroby byly investovány do rozvoje závodu a promítly se do reorganizace podnikání, když roku 1872 byla založena veřejná obchodní společnost Jakob Quittner a synové. Společnost dále zřídila pobočky v Bílsku a ve Vídni, kde se zaměřili na výrobu plstěného potahu pro kulečníky. Další obchodní zastoupení bylo založeno v Budapešti. Zde se Jakob Quittner zdržoval stále častěji až zůstalo opavské ústředí v rukou jeho synů Ferdinanda a Theodora. Synové pak rozšířili areál závodu až k Pekařské ulici a zřídili další závod v Opavě na Těšínské ulici. Záhy po 1. světové válce začíná podnik upadat a odstupují poslední mužští členové rodiny Quittnerovy. Dne 5.12. 1927 je nakonec podán návrh na zrušení společnosti a výmaz z obchodního rejstříku, který byl uskutečněn ke dni 20.10. 1932 po skončení likvidace. Uvolněné provozovny na Nákladní ulici byly převedeny na město Opavu, které z nich roku 1930 vybudovalo městskou tržnici. V dubnu 1945 byl areál tržnice vážně poškozen bombardováním a následným požárem, přičemž 3 tržní haly byly zcela zničeny, zbylé budovy pak byly následně demolovány. Funkce městské tržnice pak byla obnovena po roce 1989, přičemž byl přistavěn nový objekt směrem k ulici U Fortny a obnovena jediná z tržních hal, někdejší II. hala quittnerovské továrny.