Dne 20.2.2008 vyšel v kulturním týdeníku A2 . 8/2008 ze na stran 9. celostránkový lánek Martina Mikoláška o situaci kolem Domu umní v Opav. lánek zde citujeme v plném znní.
Opavský Dm umní ohroen?Nový kulturní mastodont na obzoruCo bude s jedním z nejlépe fungujících dom umní v R? Zatímco si nedaleká Ostrava svou „kunsthalle“ neustále peje a nedaí se jí tento projekt nastartovat, Opava o svou provenou instituci moná v brzké dob díky místní samospráv pijde. Bude tu nový lukrativní hotel s restaurací? Inu, patrn veejný zájem.Kdy na sklonku loského roku prosákly na veejnost informace o tom, e si opavský magistrát nechal zpracovat architektonickou studii na pestavbu a vyuití bývalého dominikánského kláštera na hotel a restauraci, zdálo se to tak neuvitelné, e mnozí mli tendenci vidt v této informaci spíš novináskou kachnu ne cokoli jiného, jak ale dokládá odpov magistrátních úedník reagující na dotaz obanského sdruení Za Opavu, zveejnná na webové stránce tohoto hnutí, nejde o ádný omyl, ale holou skutenost. Pro lovka neznalého opavských pomr by na výše uvedené informaci urit nebylo nic mimoádného. Hledání nového vyuití pro nejrznjší historické budovy, poínaje bývalými církevními objekty a kone napíklad továrními halami, probíhalo a probíhá neustále. Tak co je na tom neuvitelného? Ano, pro mnohé stavby, které pozbyly svého pvodního urení, jsou podobné aktivity mnohdy otázkou existence nebo neexistence. Jak ale zdvodnit zámr „nového vyuití“ v pípad opavského Domu umní (dále DU), bez nadsázky nejvýraznjšího moravskoslezského hráe na poli souasného eského i mezinárodního umní, sídlícího v prostorách bývalého kláštera? Na to neumí odpovdt nikdo, snad jen s výjimkou zainteresovaných úedník a politik, kteí jsou ale namnoze ochotni pouívat tak neuvitelný slovník, e bronzová Bící dívka (autorem je Kurt Gebauer) umístná ped budovou Du, kolem které se rozehrává tato ne libá hra, u asi urit ví, pro utíká.
Pohled zpt
Dm umní v Opav byl zaloen v roce 1974. Institucí hodnou výraznjší pozornosti se ale stal a na poátku devadesátých let, kdy se o jeho výstavní dramaturgii starala Karolína Bayerová-Hivnáová. Tehdy se v Opav uskutenila ada velmi kvalitních výstav pesahujících hranice regionu a ásten tak vyplující mezeru v prezentování souasného umní v tomto mst. Ješt ped odchodem Bayerové-Hivnáové však DU zaal kvli výrazn se sniujícím dotacím ze strany msta upadat. Zlom k lepšímu nastal opt a na konci devadesátých let, kdy se o fungování DU a jeho kulturní program zaalo starat obanské sdruení Bludný kámen. Zámrem lidí kolem Martina Klimeše, editele DU, bylo uinit z instituce spjící k úpadku prostor pro prezentaci souasného umní.
Vedle samostatných výstav, v jejich dramaturgii se ustálil model poádání nkolika soubných prezentací nkdy i velmi generan vzdálených autor pracujících s rozlinými médii, ale asto se zabývajících obdobnou tématikou, se Dm umní stal místem, v nm zní pravideln, nejen v rámci u osmého roníku festivalu Pohyb – Zvuk – Prostor, soudobá experimentální, alternativní a váná hudba (festival Dva dny soudobé hudby). K jazzovým festivalm poádaným Bludným kamenem patí Etnojazz, Jazz and Hot Dance, World jazz in Opava. Bludnému kameni se velmi záhy podailo uinit z „kláštera“ v Pekaské ulici jedno z neopominutelných center souasné vizuální a hudební kultury. Program byl a je výrazn orientovaný na kvalitu a na prezentování aktuálních vizuálních tendencí. Pravideln se dailo (a stále daí) piváet do Opavy, výrazné umlce starší a stední generace, zamující se na nejrznjší formy souasného výtvarného umní od konceptualismu pes minimalismus a k soudobé malb (Marian Palla, Jií Valoch, Jan Steklík, Karel Malich, Jií Sopko apod.) Pravideln a soustavn je ovšem sledována také kvalitní regionální tvorba (Eduard Ováek, Jií Survka, Pavel Lysáek, Zbynk Janáek, Karel Adamus, Jan Wojnar, Jií Šigut) a stále silnji je rovn zastoupeno to nejaktuálnjší a nejmladší umní (skupina VY3, Ivana Štenclová, Jakub Špahel, skupiny Rekord a I love 69 Pop gej). Soustavn byli rovn prezentováni umlci ze Slovenska, Polska, Nmecka, Velké Británie, Malty a dalších evropských zemí. Ve výstavním plánu na letošní rok je pak moné mezi jinými íst jména jako Kurt Gebauer, Josef Myk, Jan Steklík, Jonáš Czesaný, Jan Šerých, Josef Bolf nebo Jakub Hošek. Rozvíjí se tu také prezentace fotografické tvorby, o ní se kurátorsky stará Vladimír Birgus. Vedle významných eských jmen (nap. Václav Chochola) jsou pedstavováni autoi stední a mladší generace (Dita Pepe, Jaroslav Malík). Na provoz Domu umní a dosud pomrn pravideln pispíval opavský magistrát. ástky, které na provoz poskytoval, nebyly sice nijak vysoké, ale spolu se získávanými krajskými a ministerskými granty v podstat staily k tomu, aby DU mohl alespo skromn fungovat.
Jiný metrI pes velmi kvalitní program a úspchy, o nich v rámci eské republiky (snad jen s výjimkou opavské primátorské kanceláe) nikdo nepochybuje ani nediskutuje, stojí v tchto dnech souasný editel DU ped podpisem v podstat nadiktované smlouvy, na jejím základ chce mstem nov zízená Opavská kulturní organizace (dal OKO) výrazn promlouvat do doposud kvalitn a promyšlen koncipované dramaturgie. Akoli je zetelné, e všechny aktivity nov zízené OKO, pod ní má fakticky DU v budoucnu spadat, vedou k tomu, aby zamení výstavního programu bylo nasmrováno zásadn jiným smrem a tak aby se ke slovu mohli dostat ti, kterým (naštstí) brány výstavních sál DU pro prezentaci jejich díla doposud zstávaly uzaveny. Souasná editelka OKO napíklad v rámci smlouvy zavazuje provozovatele DU k tomu, aby minimáln jednou do roka poádal výstavu pro dti do 15-ti let (jako by souasné umní bylo ureno pouze starším a zaslouilým) a také aby pipravoval výstavy – a te je teba citovat: „etablovaných, disponujících pozitivní kritikou“. Koho si pod tímto sloganem, ze kterého skuten mrazí, pedstavuje, ale není schopna uvést. Soud podle výtu autor, kteí své dílo v DU ji pedstavili, by v tomto problém být neml, ale jak je vidt v Opav fungují jiná kvalitativní mítka ne ve zbytku republiky, navíc má DU dostat od magistrátu píspvek a o ptinu niší ne v posledních nkolika letech. Vzhledem k tomu, e valná vtšina poskytovaných prostedk šla na zajištní provozu, a v situaci, kdy DU má vlastn jediného stálého zamstnance na plný úvazek (editele), který s nkolika málo spolupracovníky zajišuje vše od pípravy programu, pes instalaci a po propagaci, to znamená paralyzaci tém všech aktivit a nevyhnuteln to povede k rušení ji dohodnutých výstav. Dost tko se nkdo me divit, e se editel Klimeš na takto likvidaní podmínky zdráhá pistoupit.
Zrodí se tedy v Opav nový kulturní mastodont, neorientující se v souasném umní a lpící na umlcích, jejich význam asto jen o málo pesahuje hranice msta? Anebo bude fungovat v centru Opavy nový lukrativní hotel?
Namísto vcné a veejné diskuse na dané téma jsou praktikovány zákulisní politické nebo jiné dohody a obchody, v nich souasnému umní zstává prostor snad jen k tomu, aby vzmáhající se podivné praktiky kritizovalo, ani by si jich ovšem dotyní aktéi njak výraznji všímali. Vdy ruka ruku myje. A se podivíni vybouí. Podepíší pár petic, pošlou pár dopis a nakonec to bude stejn tak, jak se dohodlo nkde bokem.
Jak tedy dopadne situace kolem DU v Opav? Uváíme-li, e studie na pestavbu DU bude stát nco kolem ti tvrt milionu korun, dá se oekávat, e tyto peníze nejsou vydávány pouze proto, e by si nkdo z magistrátních úedník chtl ovit, co by se dlo, kdyby ist náhodou pestal DU fungovat. Daleko spíš se dá tušit, e první krok k likvidaci opavského Domu umní je uinn. Opaváci, plate, a ty Gebauerova Dívko, utíkej co ti síly staí.
Martin Minaík