Závìr bøezna (25. a 26.) se nesl v divadelní spoleènosti v dramatickém duchu. Kromì rozdávání rùzných cen za nejlepší a nejúspìšnìjší èleny spoleèností, jejichž prkna znamenají svìt, se také velice diskutovalo o osudu Èinoherního studia. A to nejen na pùdì èeských kulturních institucí, ale i ve Slezsku.
Jedním z poøadù, který pøivítal potápìjící se kapitány èinoherní instituce, jež nenechaví a nechápaví radní chtìjí ovládnout, byly také Básnické hlasy, poøad, který letos rozebìhl svùj již šestý (s finanèní podporou z grantového systému pátý) roèník.
Za dobu fungování tohoto poøadu mìli opavští diváci možnost pøivítat mezi hosty napøíklad Jana Balabána (toho na jeho posledním ètení vùbec), Petra Krále, Víta Slívu, Pavla Kolmaèku, Jaromíra Typlta, Petra Hrušku ve více rolích, Michaela Hvoreckého, Zeno Kaprála, Jaroslava Kovandu, Antonína Bajaju a øadu dalších. Za Básnickými hlasy stojí obèanské sdružení Za Opavu, moderátorem je básník a univerzitní pedagog Jakub Chrobák.
První letošní veèer Hlasù v útrobách kavárny Evžen pøivítal troseèníky s pevnou vùlí. Hlavním hostem byl umìlecký šéf Èinoherního studia Filip Nuckolls, jeho „komplicem“ se pro tento veèer stal herec a provozní absinthového baru Les v Ostravì Pøemysl Bureš. Právì s ním organizátoøi Básnických hlasù navázali spolupráci, z tohoto svazku vzejde jistì øada zajímavých autorských veèerù.
Spoleènì pak hosté pøeèetli pøed zaplnìným sálem kavárny tøi dvacetiminutové ukázky z díla Josefa Jedlièky (Kde život náš je v pùli se svou poutí), Davida Jaøaba (Artaud) a Jana Tichého (32 hodin mezi psem a vlkem). Do hrobového ticha páèil doprovodné tóny svou kytarou Martin Dytko z projektu Sothein a dal tak ponuré tématice a dùvodu setkání ještì výraznìjší podtext. Diváci pak vùèi všem úèinkujícím nešetøili potleskem.