Jak bude vypadat v budoucnu Stříbrné jezero? Setkali jsme se s řešiteli projektu

Jak by mělo vypadat okolí Stříbrného jezera? Mělo by být toto místo, které je pro řadu Opavanů významné, ponecháno samovolně působícím přírodním procesům? Nebo naopak potřebuje údržbu a mělo by se více otevřít potřebám rekreace? A pokud ano, tak jak?

Přesně těmito otázkami se museli zabývat zpracovatelé projektu, který se zabývá rozvojem rekreace v okolí Stříbrného jezera. Vedení města již dlouhodobě plánuje vyšší rekreační využití celé oblasti a hodlá zažádat o finanční prostředky na realizaci tohoto záměru.
Protože se jedná o relativně významný projekt a sdružení Za Opavu se o něj dlouhodobě zajímá, zaslali jsme v červenci minulého roku Ing. arch. Bendíkovi žádost, abychom se mohli na jeho plánování aktivně podílet. Na to nám bylo sděleno, že na projekt nemá město přímý vliv, proto nám nemůže být zcela vyhověno. V lednu roku 2010 jsme byli z iniciativy Ing. Marie Vavrečkové – vedoucí odboru životního prostředí – alespoň přizváni na jednání se zpracovateli projektu (Ing. arch. Lubomír Dehner a Ing. Petr Ondruška), kteří nám celý záměr představili s možností se k němu v předstihu vyjádřit.

Projekt ve stručnosti předpokládá mmj. vybudování ploch pro parkoviště v jižní části u silnice Rolnická, novou lávku přes řeku Opavu směrem do Městských sadů, vybudování příjezdové stezky pro cyklisty, úpravu stávajících pěšin okolo jezera na mlatové chodníky, přivedení technické infrastruktury (vodovod, kanalizace, osvětlení) a úpravy zeleně v jejím okolí (pravidelné kosení trávníků v zadní části jezera, prořezávku stromů apod.). I když záměr předpokládá větší úpravy ploch zeleně za Stříbrným jezerem, počítá také s vytvořením přírodního prostředí pro obojživelníky v úzkém zálivu ve východní části jezera.

Po seznámení se záměrem jsme konstatovali, že s jeho obsahem v zásadě souhlasíme a projekt jako celek je možno považovat za přínosný. Odboru životního prostředí a zpracovatelům projektu jsme zaslali vyjádření, ve kterém upozorňujeme na možné riziko vodní eroze a poškození mlatových chodníků (viz např. zkušenosti s chodníky na Náměstí osvoboditelů). Dále navrhujeme vytvoření pevné plochy – ostrůvku v ploše jezera, na kterém by mohli plavci odpočívat nebo instalaci naučného panelu o historii jezera.
Určité výhrady máme k možným velkým zásahům do zeleně v části za jezerem. Názor našeho sdružení je, že by intenzita zásahů do porostů neměla být příliš vysoká. Jednoznačně souhlasíme s odstraněním nepůvodních dřevin. Zároveň si myslíme, že by mělo být v přiměřené míře zachováno keřové patro, které slouží jako útočiště i zdroj potravy pro ptáky a ponecháno několik starších stromů a mrtvého dřeva jako prostor pro život ptáků a hmyzu.

Na konec chceme zmínit jeden aspekt, který považujeme za velmi důležitý. Při přípravě podobných investičních akcí, které se týkají širší veřejnosti, je důležité, aby se do plánování mohli zapojit zájemci z jejích řad. Celý záměr pak může být obohacen o zajímavé nápady a především se tímto dá předejít možným konfliktům v budoucnu.
Pokud se o projektu pouze informuje až po jeho dokončení, většinou je již nemožné jej ovlivnit. Avšak pokud jsou zájemci zapojeni do plánování už v jeho počátcích, existuje zde prostor pro nalezení všeobecně uspokojivého směru a přijatelného řešení.

Z těchto důvodů oceňujeme, že jsme byli přizváni k projektu ještě před jeho definitivním dokončením, což považujeme ze strany města za pokrok.