.gif)
Co si pedstavíte pod slovem „komunitní“? e by nco spoleného? A kdy spoleného, tak koho tedy – všech nebo jen urité skupiny? Protoe se jedná o téma, o kterém si myslíme, e má svj potenciál také u nás, chceme zmínit v lánku naše zkušenosti z Anglie, kde „to“ frí.
Pedn musíme zaít u samotného anglického, hojn pouívaného slova „community“. Snaili jsme se jej peloit do eštiny a samozejm nás napadlo slovo komunitní (komunita), co ale není zcela pesné a v našem jazyce je to pouíváno spíš jako odbornjší výraz, který je široké veejnosti trochu podezelý. Budeme tedy muset pouít více eských slov - spolený (community garden), místní (local community), sousedský (neighbourhood community), obecní (community centre), veejný (community services). Celkov výraz popisuje konání njakého spoleenství, a u jsou to teba obyvatelé bytového domu, fotbalisté, mladí lidé nebo všichni Opavané.
.jpg)
Co vše me být komunitní? V Anglii jsme mli monost poznat, e komunitní me být skoro cokoliv. V ad mst v posledních letech vznikly komunitní sady, komunitní zahrady a komunitní farmy. Není to však rozhodn všechno. Existují zde teba komunitní pivovary, komunitní kavárny nebo restaurace, komunitní recyklaní centra a další sluby. Podobné slovo je „cooperative“ - co se pekládá jako drustevní, i kdy za komunismu bylo tohle slovo u nás dost zdiskreditováno. Britský obchodní etzec COOP je drustevní - vlastní ho tisíce jeho len (a podobn funguje eský COOP). Nesmíme zapomenout na rzné typy pozemkových spolk, tzv. landtrusts, které fungují také na „komunitním“ principu a budují teba finann dostupné bydlení pro mladé rodiny ve své obci.
A jak to tedy vypadá v praxi? Hlavním principem a cílem communities je vytváet nco spolen pro spolený prospch. Ve mst na jihu Anglie jménem Bridport, kde jsme ili, to fungovalo tak, e nap. skupina lidí získala do správy pozemek u kostela, u kterého vysadili komunitní sad. Starají se o nj spolen, do údrby se me zapojit kadý, poádají se tam spoleenské akce a oekávaný prospch je pro všechny. Tady vidím píleitost i pro naše obce a msta, nebo si dokáeme velmi dobe pedstavit, e se njaký obecní pozemek vyuije podobným zpsobem.
.jpg)
Další moností je komunitní zahrada nebo komunitní farma. Ve vedlejším mst si skupina zájemc za symbolický píspvek pronajala na okraji msta pozemek ve vlastnictví (prince Charlese), na kterém spolen hospodaí. Za spolené prostedky a spoleným úsilím postavili velký fóliovník, pipravili záhony pro pstování zeleniny a zárove zde chovají slepice a husy. Jednou za 2-3 týdny probíhá spolená pracovní akce, na kterou jsou zváni všichni zájemci, v meziase si rozdlí pravidelné úkoly v péi o pozemek. Pínosem je zde jednak produkce místních potravin, které si lenové skupiny mohou odnést, a pedevším to, e se lidi sejdou a spolen tvoí nco, co je baví. Tento sociální aspekt – setkávání lidí u práce a následn u aje a sušenek – je snad i dleitjší ne samotné pstování zeleniny. Bylo moc zajímavé pozorovat leny, jak debatují o tom co pstovat a jak ešit problémy a sbírat zkušenosti. V tom je ten hlavní rozdíl oproti našim podmínkám, kde zahrádkái zpravidla pracují na své vlastní zahrad a souseda potkají pouze pes plot nebo na schzi.
Na vesnicích existují také komunitní hospody. Nkdy se stane, e se ji nepodaí provozovat hospodu na komerní bázi, protoe to podnikateli nepináší dost zisku. Hospoda pak zave a najednou v dané vesnici zcela chybí místo k setkávání. Moností je, e se skupina lidí domluví a hospodu za spolené peníze koupí nebo pronajmou a pak ji provozují. Peníze na nákup mohou být bu z jejich vlastních zdroj, nebo je mohou získat z veejných prostedk (rozpoet obce, kraje, nadace, veejná sbírka...). Samozejm, e vdy je poteba nastavit pravidla provozu, na kterých se všichni shodnou. lenové „komunity“ (v tomto pípad provozovatelé hospody) z toho zpravidla nemají finanní píjem, avšak pínosem je zachování hospody, bez ní by byl ivot v daném míst o nco chudší. Pípadný zisk je vloen do dalšího provozu a rozvoje. Stejn tak fungují i komunitní obchody a kavárny a celkov se tomu íká sociální podnikání - tedy podnikání ne primárn za úelem finanního zisku, ale s jiným cílem prospšným spoleensky nebo ekologicky (ekonomický aspekt je také dleitý, aby podnik peil, ale není ten nejhlavnjší).
.JPG)
Naposled zmíníme pozemkové spolky. Ty mohou být zaloeny nap. pro ochranu pírodn hodnotných území, kdy jsou získány peníze na výkup pozemk v lokalit, o kterou se pak sdruení (tj. community) stará, vtšinou dobrovoln. Jiné pozemky mohou být získány pro výstavbu sociálních byt – v našem mst Bridportu byla cena nemovitostí velmi vysoká a ada mladých lidí si proto nemohla dovolit zde bydlet. Ve mst proto nkolik aktivních lidí zaloilo community landtrust (pozemkový spolek). Podailo se jim získat prostedky na výstavbu byt a vykoupení pozemk, jejich majitel je prodal dokonce levnji, nebo šlo o veejný prospch. Peníze poskytli soukromí vkladatelé a také rzné nadace a další veejné subjekty. Tyto byty budou pronajímány za netrní niší cenu místním lidem, kteí splní domluvená kritéria. Peníze z nájm budou investovány do dalších obdobných projekt. Je nutno zmínit pro nás docela tko pedstavitelnou vc - lenové landtrustu veškerou práci typu získávání penz, píprava projektu, administrativa apod. dlali dobrovoln bez nároku na odmnu. Kdy jsme se ptali jednoho z nich, Vincenta, jaká je jeho motivace, odpovdl: „Mám dceru, která se odtud musela odsthovat, protoe si nemohla dovolit drahý nájem. Myslím si, e msto podobné byty potebuje. Navíc jdu za chvíli do dchodu, take mám na podobné vci více asu.“ Nutno dodat, e Vincent se aktivn a dobrovoln angaoval asi v pti dalších organizacích, co velmi pipomíná nkolik jedinc ze Za Opavu :)
Dají se podobné principy uplatnit i u nás? A jaký je rozdíl mezi Anglií a eskem?
Jeden rozdíl je zde docela významný. Anglie je zem s velice rozvinutým kapitalismem, kde je role mst a obcí mnohem menší ne u nás. Obce a msta v esku mají vtší pravomoci a prostedky ne obce a msta v Anglii. Proto se u nás oekává, e adu tchto veejn prospšných záleitostí mají ešit ony. Navíc obce ješt vlastní adu pozemk a budov, které je moné pro rzné úely vyuívat. V Anglii msta tyto monosti vtšinou nemají, nebo spousta nemovitostí u byla v minulosti prodána. Proto se o adu oblastí musí njak postarat samotní obané – je to v jejich vlastním zájmu. A asi práv z tohoto dvodu jsou zde „communities“ mnohem rozšíenjší. ягоды годжи цена
Princip spolené pée o veejn prospšnou vc (sad, alej, zahradu, budovu) je uplatnitelný a nkde u uplatovaný i u nás. Krom toho, e vzniká nebo je rozvíjeno nco hodnotného pro spoleenství, tak se také tvoí velký prostor pro setkávání lidí s podobnými problémy a zájmy, pro opouštní své individuální ulity a otevení se komunikaci a navazování vztah, které jsou pro naši lidskou podstatu velmi dleité.
Zdenk a Veronika Frélichovi
lila.in.ua
lila.in.ua каталог
Al�b�tina zahrada
Kaple Brumovice
T�chanovice
