Kostel Navštívení Panny Marie v Deštném

Když projíždíte obcí Deštné z Opavy směrem na Olomouc, není možné, abyste minuli pozoruhodný kostel stojící přímo u silnice. Je sice trochu zahalen vzrostlými stromy, přesto je nepřehlédnutelný. Jedná se o starobylý svatostánek, který je zvláštní především tím, že v průběhu staletí prošel minimálními stavebními úpravami, jež vůbec nesetřely jeho středověký ráz. Právě celá řada středověkých konstrukcí a prvků z něj činí perlu mezi venkovskými kostely na Opavsku a v přilehlém okolí.

Kostel v Deštné je ojedinělým příkladem, který poukazuje na to, jak vypadaly středověké sakrální stavby budované ve 13. a 14. století na venkově. Většina z nich však byla v průběhu 18. století radikálně přestavěna nebo již kapacitně nevyhovovala, a tak byla z větší části rozšířena nebo zcela zdemolována. Na jejich místech vyrostly nové kostely převážně v barokním architektonickém pojetí. Ty přetrvaly v krajině dodnes. Jejich hmoty, tvary i výšky věží se velmi významně podílejí na siluetách obcí a krajiny.

   

 

Není přesně známo, kdy byl kostel založen, ale dle odborníků, jež posuzovali a porovnávali některé architektonické umělecké detaily, se doba vzniku pohybuje kolem roku 1400. Kostel je vybudován z lomového kamene, loď je obdélného tvaru a od kamenného pětibokého presbytáře je oddělena masivním vítězným obloukem s hrotitým vrcholem. Zevrubný restaurátorský průzkum odhalil na vítězném oblouku psaníčkovou dekorativní malbu charakteristickou pro renesanci, tedy období 15. a 16. století. Loď je plochostropá s dřevěným záklopovým stropem. Presbytář s novogotickým svatostánkem ze 3. třetiny 19. století je zaklenut jedním polem křížové klenby, druhé pole klenby je paprsčité šestidílné. Tufitová štíhlá žebra mají tvar klínu s boky projmutými výžlabkem. Dosedají na jehlancové konzolky obráceně posazené a doplněné geometrickým dekorem. Klenby uzavírá ve vrcholu kamenný svorník. Presbytář spojuje s nízkou sakristií na severní straně kostela sedlový gotický portálek. Krov nad kostelem je velmi archaické středověké konstrukce, která byla v průběhu let několikrát obnovována, přesto však byl při dendrochronologickém datování nalezen trám z roku 1490. Před hlavním i bočním vstupem do kostela se nacházely dvě menší obdélné předsíně se sedlovou střechou, které sloužily nejen jako zádveří, ale také jako šatny. Jednalo se o jednoduchou dřevěnou konstrukci opláštěnou dřevěným bedněním se závětrnými lištami. Byly vybudovány v roce 1826.

 

V roce 1996 proběhla velká rekonstrukce objektu, která spočívala v provedení nových fasádních omítek a ve výměně krytiny. Břidlice z počátku 20. století byla nahrazena novou břidlicovou krytinou menšího formátu. Došlo také na dílčí sanaci věžičky a báně. Byly osazeny měděné svody a žlaby a dále byla vybudována nová dešťová kanalizace. Stavba však nebyla dle plánovaného rozsahu úplně dokončena, což způsobily nevyjasněné změny ve vedení farnosti. Z těchto důvodů nedošlo k úplnému dokončení fasády a krytina nebyla položena na dřevěné přístavky. Tyto zůstaly dlouhou dobu zakryté pouze lepenkou, jejíž životnost byla v roce 2002 již dávno za svou hranicí. V té době byly již dřevěné konstrukce přístavků v takovém stavu, že celou konstrukci drželo pohromadě prakticky jen venkovní bednění. Proto bylo přistoupeno v průběhu let 2006-2007 k jejich odstranění a k úplné likvidaci, prozatím bez náhrady.

 
 

 

Kostel v Deštné je filiálním kostelem spadajícím pod farnost Jakartovice. Stál dlouhou dobu mimo zájem jak duchovních správců, tak veřejnosti. Malá farnost s minimálním počtem věřících a vzájemná neúplně dobrá komunikace způsobily, že se v kostele po několik dlouhých let nekonaly bohoslužby, na stavbě neprobíhala ani pravidelná údržba. Toto počínání způsobilo nemalé škody, které se projevily způsobem, který byl popsán výše. Ukradené měděné svody, ucpané svody a žlaby, nepropustná dešťová kanalizace, to vše způsobovalo neustále se zhoršující vlhkostní podmínky stavby. Dle záznamů z archivu příslušného Národního památkového ústavu v Ostravě se zástupci památkové péče marně dovolávaly na příslušných místech o pomoc a záchranu. Vlastník, i přes nesporné kvality stavby, které nepopíral, odmítal do ní investovat, a to především z důvodu absence aktivní farnosti. Situace se tedy několik let jevila téměř neřešitelná, ale nakonec se zdá, že vše bude trochu jinak …

 

Na jaře roku 2010 nabídlo občanské sdružení Za Opavu pomoc a spolupráci při zorganizování úklidu doslova pustého kostela Římskokatolické farnosti Jakartovice. Akce se vydařila a z kostela byla doslova vymetena šestnáctiletá špína. Za celý jeden den se podařilo vysmýčit pavučiny, odstranit prach, omýt okna, vyčistit mobiliář, vynést a zlikvidovat nasáklé shnilé koberce a vydrhnout dřevěné podlahy. Kostel zářil a voněl kostelní čistotou.

             

 

Poté následovaly zcela mimoděk další aktivity, které v počátku nebyly ani plánovány. Při prohlídce uklizeného kostela panem farářem a zástupcem Za Opavu se na hřbitově nachomítla zvědavá paní, a tak jsme jí ihned určili kostelnicí. Kovář, Jan Světlík z Otic, vykoval náhradní klíče od kostela a opravil zámky. To byl poměrně důležitý krok, neboť jediné klíče měl u sebe pan farář sídlící až ve vzdálených Velkých Heralticích. Konečně jsou klíče také v obci, což je důležité nejenom pro občany samotné, ale také pro bezpečnost kostela.

   

 

Na podzim bylo nevyhnutelné zorganizovat vyčištění vrchovatě zanesených žlabů a osazení ukradených svodů. Bylo osloveno sdružení dobrovolných hasičů z nedalekých Bohdanovic, které akci pojalo velkoryse. Nejen, že vyčistili žlaby a instalovali sice plastové, ale přeci jen svody, ale hlavně díky své technice dokázali lety zanesenou vodorovnou dešťovou kanalizaci úplně zprovoznit. Svody následně zaústili do kanalizace. Voda od kostela může tedy volně odtékat tam, kam má a nebude se dostávat na fasádu nebo pod základy. Přesto, že tolik práce bylo uděláno za úplně symbolickou cenu, náklady na pořízení svodů nebyly malé a vzhledem k neexistující členské základně farnosti bylo těžké peníze někde sehnat.

   

 

Sdružení Za Opavu společně s panem farářem Knápkem zorganizovalo na druhý adventní pátek roku 2010 benefiční koncert v kostele, kde zazpíval komorní sbor Angelus Silesius vánoční písně od středověkých chorálů až po skladby z 19. století. Účast byla veliká a překročila očekávání pořadatelů. Nejen že se zúčastnili klienti chráněného bydlení z nedaleké pobočky Opavského Mariana, ale přišlo i hodně lidí z obce Deštné a okolí. Benefiční koncert vynesl poměrně velkou částku, z níž se nejen sanovaly náklady na zajištění odvodnění, ale také zbyly peníze i na pořízení projektové dokumentace k obnově a statického zajištění sakristie, která je v současné době v havarijním stavu. Dřevěný záklopový strop je napadený dřevomorkou a celá stavba sakristie je výrazně staticky narušená. Projektová dokumentace a následné vydání stavebního povolení umožnilo nejen určit celkové náklady na obnovu, ale jsou také základním kamenem pro možnost podat přihlášku do různých dotačních titulů. A tak vlastník podal žádost o dotaci, kterou vyhlašuje Ministerstvo kultury pod názvem Havarijní fond. V době psaní článku ještě nejsou známy výsledky řízení, ale všichni napjatě doufají, že bude přiřknuta celá požadovaná částka.

 

 

Kromě aktivit, které vedou k odvrácení degradace a poničení stavby zástupci našeho občanského sdružení konají celou řadu akcí, které vedou k navázání společenských kontaktů s příslušnými úřady i jednotlivci – s novým vedením obce Jakartovice, které se hlásí k historii obcí a odkazu našich předků a má zájem pozvednou spíše kulturu a obnovu památek na úkor dříve léta propagovaného sportu. Dále jsme navázali spolupráci s vedením místní pobočky opavského Mariana s tím, že v kostele budou pro klienty pravidelně každý měsíc konány bohoslužby, kterých se samozřejmě mohou zúčastnit také místní občané. Zároveň nám klienti pomohou s jarním úklidem hřbitova i kostela a před velikonočními svátky jim za to farnost umožní pořádat v kostele prodejní velikonoční výstavu otevřenou pro obec i přespolní.

 

Do prázdnin se plánuje celá řada dalších aktivit, jako je např. instalace putovní výstavy „Necháme to tak“ o zaniklých či znovu obnovených památkách, dále je v plánu uskutečnit dne 28. května pouť ku příležitosti svátku Navštívení Panny Marie – patronky, jíž je kostel zasvěcen. Pouť bude zahájena slavnostní mší a program bude dále pokračovat jak v prostorách kostela, tak u místním kulturním domě. Přesný program zatím není přesně znám, ale po jeho sestavení bude vyvěšen na stránkách našeho sdružení. V létě se v kostele uskuteční divadelní představení, které bude v režii dobrovolníků z řad členů i příznivců našeho občanského sdružení. Na podzim se dále plánuje nejen výstava prací klientů Mariana, ale také komentovaná prohlídka kostela případně i přilehlého zámeckého areálu s jeho historickým výkladem a samozřejmě je nutné se včas připravit na benefiční adventní koncerty.

 

Cílem všech těchto aktivit je nejen odvrátit zkázu kostela a zabránit další devastaci kulturních hodnot nebývalého významu, ale především zapojit do dění kolem kostela místní občany. Deštné je obec, která byla z 90% po druhé světové válce vysídlena a nově osazena. Dnes se do čela vedení různých organizací dostává již druhá generace zde vyrostlá, která zde již cítí své kořeny, ale stále tápe a není si úplně jistá tím jak se postavit k  tomu, co kolem ní existuje již staletí. Právě této generaci již není jedno, jak vypadá jejich obec, mají zájem se spolčovat, angažovat, setkávat, zapojovat do společných projektů.

Cílem společensko kulturních aktivit, které se budeme snažit vytvářet a konat v součinnosti jak s klienty místní opavské pobočky Mariana, tak s římskokatolickou farností, je především snaha o to, aby lidé z obce pojali kostel jako svůj vlastní. Jako něco, co patří jim, lidem, obyvatelům Deštné, vždycky tomu tak bylo a mělo by to být i nadále. Jde o to, aby získali vztah k té nebývale krásné stavbě a cítili za ní zodpovědnost. Podstatné je, aby postupem času přebrali aktivity vedoucí k údržbě kostela, a to zcela nezávisle na jejich filosofickém náhledu na svět a život.