Nové poznatky k vývoji městské tržnice v Opavě

A/ budova bývalého fortenského mlýna přebudovaná na Springerovu textilku, majitel továrny Anton Springer adaptuje dle plánu stavitele V. Michalky z roku 1857 dům U fortny 1 /viz C/ na vlastní bydlení. Nezastavěná parcela pod fortenským mlýnem je psána rovněž na jméno Springer (viz indikační skica).

B/ budova tkalcovské továrny v Nákladní ulici dle starého číslování 431 vystavěnou roku 1836 podnikatelem L. Duraiem z Nizozemí (objekt byl 3 patra vysoký).
Od května1860 získal tento závod spolu se sousední Springerovou textilkou velkoobchodník Jakob Quittner (1813-1887) z Pešti. Oba závody sloučil a vybudoval zde továrnu na zpracování vlněné příze a tkalcovnu na vlněné látky. Výnosy z výroby byly investovány do rozvoje závodu a promítly se do reorganizace podnikání, když roku 1872 byla založena veřejná obchodní společnost Jakob Quittner a synové. Společnost dále zřídila pobočky v Bílsku a ve Vídni, kde se zaměřili na výrobu plstěného potahu pro kulečníky. Další obchodní zastoupení bylo založeno v Budapešti. Zde se Jakob Quittner zdržoval stále častěji až zůstalo opavské ústředí v rukou jeho synů Ferdinanda a Theodora. Synové pak rozšířili areál závodu až k Pekařské ulici a zřídili další závod v Opavě na Těšínské ulici. Záhy po 1. světové válce začíná podnik upadat a odstupují poslední mužští členové rodiny Quittnerovy. Dne 5.12. 1927 je nakonec podán návrh na zrušení společnosti a výmaz z obchodního rejstříku, který byl uskutečněn ke dni 20.10. 1932 po skončení likvidace. Uvolněné provozovny na Nákladní ulici byly převedeny na město Opavu, které z nich roku 1930 vybudovalo městskou tržnici. V dubnu 1945 byl areál tržnice vážně poškozen bombardováním a následným požárem, přičemž 3 tržní haly byly zcela zničeny, zbylé budovy pak byly následně demolovány. Funkce městské tržnice pak byla obnovena po roce 1989, přičemž byl přistavěn nový objekt směrem k ulici U Fortny a obnovena jediná z tržních hal, někdejší II. hala quittnerovské továrny.

Budova tzv. fortenského mlýna /C/, vystavěná v prostoru před parkánovou hradbou /E/, byla přístupná tzv. Mlýnskou fortnou (Mühlpforte) /D/. Tato průjezdní hranolová věž byla situována v rámci hlavní hradební zdi městského opevnění /F/. K pohánění mlýnského kola byl využíván mlýnský náhon, tzv. Kleine Bach (viz KM 1871) nebo také Mühl Bach (viz KM 1899) tehdy tekoucí těsně pod hradbami. Energii mlýnského náhonu rovněž využívala blízká vodárna (tzv. Wasserkunst) /B/ přečerpávající pitnou vodu do vedle stojící vodárenské věže /A/. Z ní byla voda samospádem rozváděna do četných městských kašen (viz pohled na vodárenskou věž a vodárnu z ulice U fortny od F. Biely z roku 1823).


Postupně na katastrální mapě z roku 1871, 1899 a urbanistickém plánu městského inženýra Labitzkého z roku 1876 jsou vyznačeny tovární budovy na parcele č. 63 /A/ stále budova textilky - bývalá Springerova (adaptace z budovy fortenského mlýna) nyní od roku 1860 sloučená s textilkou Holanďana Duraie /B/ (ul. Nákladní, č. parcely 471) na továrnu velkoobchodníka Jakoba Quittnera z Pešti. Dle Kreuzingerovy kroniky z roku 1862 se v obou vyrábí sukno a pilně pracuje. Na mapách nejsou i po roku 1899 viditelné tovární haly, které jsou znázorněny na litografii M. Schmöcka, datované kolem roku 1860 (viz níže).


Litografie M. Schmöcka, okolo roku 1860.

A/ bývalá továrna A. Springera, B/ bývalá továrna Holanďana Duriae
Lze tudíž předpokládat, že po roce 1900, snad okolo roku 1910, kdy byla zaregistrována nová akciová společnost Jakob Quittner a synové a došlo k rozšíření areálu směrem k ulici Pekařská a k zřízení dalšího závodu na Těšínské ulici, byly vybudovány tovární haly z režného lícového zdiva se shedovými nebo–li pilovými střechami, typickými pro industriální architekturu, kdy zvolený působ prosvětlení vyhovuje hygienickým normám na jejich dostatečné osvětlení.


Pohled na továrnu z ulice Nákladní, Braunův archiv, B 2215 SZMO, snad okolo roku 1910.


Průhled ulicí U Fortny k pivovaru, vpravo budova bývalé Springerovy soukenické továrny, Braunův archiv, SZMO, BA 3752, foto patrně před adaptací továrního areálu na tržnici.


Adaptace výrobního areálu na městskou tržnici


Mapa města Opavy z roku 1938, v růžovém odstínu vyvedeny objekty náležící k majetku města Opava. Ve 30. letech 20. století po zrušení firmy Quittner (výmaz proveden 1932) byl areál továrny na sukno adaptován pro potřeby městské tržnice, nový vstup a schodiště (viz foto a šipka a umístění v rámci areálu městské tržnice na mapě) projektoval snad opavský inženýr Erich Geldner.

Rozsah areálu městské tržnice dokládá letecký snímek z 30. let 20. století.

Míru poškození městské tržnice dokumentuje mapový podklad zpracovaný po roce 1945, který znázorňuje ve žluté barvě 100 % zničené budovy během 2. světové války.


Stav městské tržnice patrně v roce 1945.

Z doby adaptace továrny na tržiště zůstalo - po vyhoření areálu během 2. světové války a následných demolicích - zachováno minimum – patrně pouze rampa, schodiště a vstup do tržnice. Z tovární minulosti areálu byla snad uchována jediná z tržních hal, někdejší II. hala quittnerovské továrny. Na výškovém pohledu z Hlásky z května 1945 je zachycena vyhořelá budova městské tržnice (viz rámeček).


Proluka v místě bývalé městské tržnice (viz rámeček) po rozsáhlých demolicích areálu z doby po roce 1945. Stav na počátku 60. let 20. století dokumentuje výškový pohled na ulici Pekařskou, pořízený během oprav městské Hlásky a uložený v báni věže (viz MMO, archiv odboru výstavby).


Po roce 1989 byla činnost tržnice obnovena, přistavěny nové budovy, kovové točité schodiště, překonávající výškový rozdíl mezi ulicí U Fortny a Nákladní včetně přestavby a úpravy fasády v rámci sjednocujícího architektonického výrazu areálu (realizováno dle projektu Ing. arch. Jiřího Horáka na počátku 90. let 20. století).


Městská tržnice, 2003.

Zachovaná II. hala někdejší quittnerovské továrny. Režné, pohledově se uplatňující zdivo, nejvíce exponované ve štítu shedových střech bylo omítnuto a opatřeno fasádním nátěrem.


V kosých plochách shadových střecha lze na základě dostupné fotografické dokumentace (viz předválečný stav továrních hal) předpokládat užití velkoplošného prosklení. Tento klasický konstrukční prvek industriální architektury nebyl u stávajících hal v 90. letech 20. století obnoven a dotčené plochy překryla fádní plechová krytina. Štíty starých hal pojednané původně v  režném zdivu s ozdobným vlysem z cihel podél zešikmení střech a centrálně situovaných kruhových okenních otvorů byly v nynější podobě omítnuty do hladké nudné plochy (při detailním pozorování se snad jedná o prokreslující se kruhové okno pod novodobou omítkou (viz šipky).

Městská tržnice, únor 2008



Městská tržnice, září 2008