Obec Melè* se nachází asi 12 km jihozápadním smìrem od Opavy. Pøi staré cestì vedoucí z Melèe do Mikolajic, témìø na hranici tìchto dvou katastrálních území, stojí zajímavá stavba, v evidenèním listì kulturní památky pojmenovaná boží muka. Zùstává však otázkou, zda se nejedná napøíklad o památku vojenského významu nebo o stavbu pùvodnì urèující dvì území bývalých panství.
Do nynìjších let se objekt dochoval v témìø nezmìnìném stavu s pohledem upøeným do volné krajiny. Stavba je svým atypickým tvarem i celkovým vyznìním pomìrnì unikátní záležitostí., a to v rámci celého regionu. Válcová konstrukce o celkové výšce cca 3,2m je vyzdìná z cihel a z lomového kamene. Omítky se dochovaly jen z èásti. Dle záznamu z evidenèní karty památky z roku 1987 byl umístìn na vrcholu památky kovový køížek. Tento je dobøe viditelný na starších fotografiích, které se nám prozatím podaøilo dohledat. Mohutný sloup je osazený na ètvercové patce – soklu, pøièemž tìleso sloupu – døík, se mírnì kónicky zužuje smìrem vzhùru. Lucernu, nebo-li kaplici, vytváøí pøedsazený osmihranný prstenec, na jehož horní èást nasedá ètveøice mìlkých ètvercových nik rámovaných pøedsazenou špaletou ústící v horní èásti do pùlkruhového oblouku. Vrchol kaplice je vejèitì zaoblen a v minulosti jej dotváøel kovový køíž s rozšiøujícími bøevny. Lze øíci, že je památka pøíkladem drobné venkovské architektury a také významným krajinotvorným prvkem.
Doba vzniku objektu se pøedpokládá v 19. století. Z nejstaršího dochovaného mapového podkladu z roku 1852 je patrné, že na stávajícím místì stával drobný sakrální objekt. Existenci památky nepodložené prameny spojují s generálem Laudonem (1717-1790) a jeho slavnou bitvou v nedalekých Guntramovicích, kde armáda generála Laudona pøemohla Prusy. Bitva u Guntramovic spadá do období sedmileté války (1756-1762). Armáda se mìla vracet smìrem na Opavu právì touto cestou a dochovaná památka pak mìla být postavena na poèest jejich vítìzství.
V souèasné dobì se památka nachází ve velmi špatném stavu. Kovový køíž chybí, stejnì jako vìtšina omítek a smíšené zdivo zaèíná degradovat. Boží muka jsou zarostlá v divoké zeleni a ze zdiva památky rovnìž vyrùstá zeleò. S ohledem na tyto skuteènosti je obnova památky nevyhnutelná.
Pøed zahájením prací byla památka jednoduše zamìøena a byl zajištìn stratigrafický prùzkum dochovaných omítkových vrstev. Pøi vyhodnocování získaných informací nám byl ku pomoci archív Mìstského úøadu ve Vítkovì a archív Národního památkového ústavu v Ostravì.
Navrhovaná obnova zahrnuje:
- odstranìní veškeré náletové zelenì v bezprostøední blízkosti objektu a z jeho zdiva
- rozebrání horní hlavice památky, která se nachází v havarijním stavu. Nejzachovalejší èelo výklenkù bude domodelováno, bude z nìj sejmuta forma a do ní budou zhotoveny ètyøi odlitky z umìlého kamene, které budou osazeny na místo souèasných destruovaných výklenkù. Zbytek hlavice bude doplnìn umìlým kamenem ve stávajícím tvaru. V pøípadì, že bude možné jeden nebo více výklenkù zachovat, a to pomocí injektáže, slepení a doplnìní, bude preferováno jejich zachování.
- dozdìní chybìjícího zdiva objektu pálenou cihlou (v barvì a struktuøe originálních cihel). Na dozdívání bude použita vápenná malta s pøímìsí jílovitých složek (podle originální maltoviny).
- doplnìní nebo vymìnìní chybìjících nebo silnì narušených cihel - doplnìní profilovaných èástí do pùvodní hmoty
- odstranìní degradovaných omítek, uchování soudržných omítek na zdivu. Nové omítky kaple budou vyvedeny z vápenné malty z uleželého vápna, povrchová úprava bude svìtlá – monochromní nátìr vápenným materiálem s použitím pigmentu – odstín bude upøesnìn pøi zahájení prací a provedení podrobnìjšího statigrafického prùzkumu.
- vyrobení kopie chybìjícího kovového prvku – køíže – dle historické fotodokumentace.
Výše uvedené stavební práce budou probíhat následujícího pùl roku za úèasti dobrovolníkù. Pøivítáme rovnìž vaši pomoc jak pøi obnovì samotné, tak pøi získání informací o objektu, které by doplnily jeho historii. Akce je podpoøena finanèní pomocí z Obce Melè, kováøství Jana Svìtlíka z Otic a Nadace VIA. O dalším prùbìhu obnovy vás budeme rádi informovat.
*Obec Melè leží severním smìrem od mìsta Vítkova. Melè se rozkládá u severního okraje pøírodního parku Moravice, který je souèástí pohoøí Nízký Jeseník. Øeka Moravice, která vymezuje území pøírodního parku protéká jižním smìrem od obce Melè. Nedaleko obce se zvedají vrcholky kopcù, jejíchž svahy jsou vìtšinou pokryty lesním porostem. Severovýchodním smìrem od obce najdeme mìsto Opava, východnì se rozkládá Hradec nad Moravicí a jihozápadním smìrem od obce se rozkládá vodní nádrž Kružberk. Dìjiny obce jsou úzce spjaty s nedalekým hradem Vikštejnem, k jehož panství Melè náležela už v roce 1377, kdy se objevuje první zmínka v pramenech pøi dìlení opavského knížectví. Støediskem samostatného panství se Melè stala až v roce 1671, kdy bylo vikštejnské panství rozdìleno mezi potomky Viléma Alexandra Oderského z Lidéøova. Melè dìdila jeho dcera Anna Magdalena, provdaná nejprve za Ferdinanda Maxmiliána hrabìte z Trautmannsdorfu a podruhé za Františka Josefa hrabìte z Hodic, jemuž statek v roce 1705 zanechala. Hodic na místì starého poplužního dvora vybudoval poèátkem 18. století barokní zámek. Kolem zámku je rozsáhlý státem chránìný pøírodní park s øadou vzácných druhù stromù a keøù. V roce 1755 zakoupila panství opavská jezuitská kolej, po jejímž zrušení pøipadla Melè roku 1773 studijnímu fondu. K panství byl postupnì pøipojen veškerý pozemkový majetek opavských klášterù zrušených josefínskými reformami, takže jeho rozsah se výraznì zvìtšil. Postupnì však statky pøecházely do svìtských rukou a Melè v roce 1810 koupil Jan hrabì z Tenczina, držitel vikštejnského panství. V roce 1814 získal panství Melè hrabì Arz, za jehož potomkù došlo k rozdìlení statku na dva díly. Vìtší èást s Melèí byla roku 1888 opìt pøipojena k vikštejnskému panství, které od roku 1884 vlastnil hrabìcí rod Razumovských. Dominantou obce je areál zámku z poèátku 18. století a farní kostel sv. Antonína Paduánského (1889-1890). Obec náležela po roce 1850 støídavì k okresùm Vítkov a Opava. Osvobozena byla ve dnech 4. - 5. kvìtna 1945. V roce 1979 byly k Melèi pøipojeny obce Moravice, Radkov a Mikolajice, které se v roce 1990 opìt osamostatnily.