V návaznosti na aktivity smující k záchran kulturní památky bývalé chovné stanice ryb, jsme obdreli na vdomí otevený dopis Doc. PhDr. Pavla Šopáka, Ph.D. ze dne 15. dubna 2014 adresovaný rektorovi Slezské univerzity Prof. PhDr. Rudolfovi ákovi, Dr., který vyjaduje jednoznaný apel a doporuení smrem k vedení univerzity ve smyslu upednostnní zachování památky ped její demolicí.
Ke znní dopisu se pidali a postupn pidávají také další odborníci i kolegové a pedagogové psobící na Ústavu historických vd Slezské univerzity.
Celé znní oteveného dopisu pinášíme aktuáln v tomto lánku.
V závru lánku pipojujeme ješt nkolik fotografií z happeningu na záchranu památky, který se konal v pátek 4. dubna 2014 a odkazy na ohlasy kauzy v médiích.
Váený pan
Prof. PhDr. Rudolf áek, Dr.
rektor Slezské univerzity
Na Rybníku 1
746 01 Opava
Opava, 15. dubna 2014
Vaše Magnificence,
dovoluji si obrátit se na Vás oteveným dopisem v záleitosti, je se – s podporou médií tištných i elektronických – v posledních týdnech otevela natolik, e nabyla charakter veejné, obanské debaty: je jí osud pavilonu Prvního slezského spolku pro chov ryb v Opav, který je situován ve vnitrobloku ulic Hauerova – Mírová – Na Rybníku, na ploše otevené k zahradnímu prelí nkdejší mstské tlocvin. Stavbou i jejím autorem, stavitelem Ferdinandem Zdralkem (1865 Hrabyn – 1910 Davos) jsem se opakovan zabýval; pvodní projektová dokumentace z roku 1907 byla prezentována na výstav ve Slezském zemském muzeu Msto – zámek – krajina (2012) a v katalogu výstavy je barevn reprodukována vetn komentáe. Jist si dovedete pedstavit ten šok, kdy jsem si v regionálním tisku peetl formulaci, e „vedení Slezské univerzity díve prohlásilo, e budova je v dezolátním stavu a je historicky bezcenná.“ A u je to pravda i nikoliv, e vedení univerzity tento postoj zastává, nechce se mi vit, e by se touto nebo njakou obsahov podobnou charakteristikou vyerpal potenciál, který objekt skrývá i pro naši souasnost, tedy ve smyslu jeho rehabilitace, pochopiteln nikoliv v pvodní funkci, nýbr ve form, a to ve vazb k bývalým mstským tlocvinám – dnes objektu slouícího k výuce. Ostatn proto, abych Vás o této monosti ubezpeil, koncipuji Vám, Vaše Magnificence, i tento otevený dopis.
Ve he jsou podle m nyní dv vci: 1/ uvdomit si dosah významu této stavby, jakkoliv vyhlíející jako notn zdevastovaná gará; 2/ pln docenit její historicko-kulturní kontext. Pro další úvahy pitom odhlédnme stranou, e orgány státní památkové pée se dosud neztotonily s návrhem na prohlášení objektu za kulturní památku, jeliko samotný statut památky plní pouze regulaní funkci; vlastník objektu, jím je v tomto pípad veejná vysoká škola, pece nepotebuje, aby jej orgány státní památkové pée pouovaly, co je a co není památka; aby jej regulovaly, co má i nemá zboit; aby chránily ped devastací nco, co vlastník chce zamnit – dejme tomu – za parkovišt. On si je prost tchto hodnot vdom jaksi automaticky, proto, e má vlastní intelektuální potenciál, aby kulturní ddictví komplexn a správn docenil a ádn, ba píkladn se o n staral, vetn takových objekt, které na první, na druhý nebo teba na desátý pohled vypadají jako ruina.
Slezská univerzita viditeln profituje pedevším z atraktivního historického prostedí msta Opavy a ze situování svých organizaních souástí do historických staveb, které jsou symbolickým vyjádením djin slezské zem. Jedna gará v njakém dvorku by v njakém jiném mst, ne je Opava, nebyla niím víc ne garáí; nikoliv ovšem v Opav! Pavilon Prvního slezského spolku pro chov ryb byl koncipován jako pavilon výstavní, jeden z nkolika, které si spolek postavil v našem Slezsku (konkrétn v Odrách a v Jeseníku). Jeho „pipojení“ k mstské tlocvin souvisí s faktem, e ani ona nebyla jen místem pro tlesná cviení, ale oba sálové prostory byly vyuívány jako výstavní prostory. Pro druhou polovinu 19. století máme doloeno nkolik celozemských hospodáských výstav, které se v tomto areálu konaly. Zdrazuji tedy, e zde máme co doinní s výstavním areálem tetí tetiny 19. století a takto je na objekty teba také nahlíet i dnes. Ostatn proto byly situovány naproti objektu zemského finanního editelství – co je opt univerzitní budova – a ne nkde na periferii, kam bychom chovnou stanici ryb, jak objekt oznaují media, asi vidli nejspíše.
S vdomím tchto souvislostí souvisí mé pesvdení, podloené vlastními zkušenostmi s podobn zchátralými, asto velice nenápadnými historickými objekty, e pi jejich rekonstrukci – v našem pípad zrušené tlocviny a staré garáe ve dvoe – lze maximáln zúroit historické pouení jako vodítko pro souasnost a budoucnost tohoto místa. Zachováním „garáe“ ve dvoe sice ztratíme ti, tyi parkovací místa – víc opravdu ne! – ale získáme prostor pro koncipování klidové zóny, která se zpevnnou plochou pro pší a s vhodn zvolenou zelení toto místo maximáln zatraktivní. Podrobnosti neteba zde formulovat; vyplývají z povahy vci samé, ostatn v pamti se mi vynouje jistá architektonická studie – je tomu jist více ne deset let, kdy byla zpracována – která poítala s ozelenním vnitrobloku a nikoliv s místy pro parkování. Šikovných projektant, kteí si s úkolem poradí, je jist dost; zkušeností s obnovou podobných pavilónových objekt z pelomu 19. a 20. století je dnes ji také dostatek a dokonce se domnívám, e by bylo moné porozhlédnout se pi hledání financí po takových monostech, které vracejí opomíjené památky do ivota. I takové dnes zejména díky financím z Evropské unie existují.
Vaše Magnificence, víte lépe ne já, e zákon o vysokých školách v platném znní u v §1 o vysokých školách íká, e „hrají aktivní roli ve veejné diskusi o spoleenských a etických otázkách, pi pstování kulturní rozmanitosti a vzájemného porozumní, pi utváení obanské spolenosti a píprav mladých lidí pro ivot v ní.“ Jsem pevn pesvden, e veejná debata o jedné garái – jakkoliv me být marginalizována – je naplnním ducha i litery kodexu víc ne prosté pitakání poteb rozšíit parkovací píleitosti motoristm. Jsem pesvden, e zdaleka není pozd na plné docenní aspekt, které jsem zde jen naznail; jsem pesvden, e si Slezská univerzita ostatn zaslouí lepší osud ped souasností a ped tváí budoucnosti, ne jen to, z neznalosti vci stát na stran niitel památek – a e jich dneska kolem nás je! – a ne na stran jejich ochránc. Kdybych však nevil, e práv u Vás nalezne tento apel porozumní a sympatie, ani bych jej neformuloval.
S dvrou ve správnost vašeho rozhodování a v porozumní
Zstávám v úct
Doc. PhDr. Pavel Šopák, Ph.D.
Ústav historických vd FPF SU
Na vdomí:
– Prof. RNDr. Zdenk Stuchlík, CSc., dkan Filozoficko-pírodovdecké fakulty v Opav
– Doc. PhDr. Jií Knapík, Ph.D., vedoucí Ústavu historických vd FPF
– Ing. PhDr. Jaromír Olšovský, Ph.D. vedoucí oddlení památkové pée a muzeologie ÚHV FPF SU
– PhDr. Petr Vojtal, pedseda Akademického senátu FPF SU v Opav
– Prof. PhDr. Zdenk Jirásek, CSc., primátor statutárního msta Opavy
– Mgr. Dalibor Halátek, námstek primátora statutárního msta Opavy
– Národní památkový ústav v Ostrav, územní odborné pracovišt v Ostrav
– Krajský úad Moravskoslezského kraje, odbor výstavy a dbor územního plánování, stavebního ádu a kultury
– obanské sdruení „Za Opavu“
– MF Dnes – Moravskoslezský kraj
– Opavský a hluínský deník
– Právo – oblastní redakce Ostrava
– eská tisková kancelá
Nkolik fotografií z happeningu na záchranu památky, který se konal v pátek 4. dubna 2014
Související lánky v médiích:
Lidé pišli podpoit historický pavilon (7. 4. 2014 - opavsky.denik.cz)
Neotelé smutení rozlouení s památkou (3. 4. 2014 - opavsky.denik.cz)
Bývalá rybárna jako pedmt sporu (31. 3. 2014 - Události v kultue - ceskatelevize.cz)
Padne i nepadne? Osud historického pavilonu visí na vlásku (2. 3. 2014 - opavsky.denik.cz)
Historický pavilon padne. Brzy místo nj bude stát parkovišt (21. 5. 2012 - opavsky.denik.cz)