Situace kauzy Slezanka

Boj o Slezanku.

Na tisíc třista občanů Opavy a jejího okolí se podepsalo pod petici, která je výrazem nesouhlasu s někdejším záměrem výstavby a přestavby území vymezeném ulicemi Ostrožná, Popská, Rybí trh a Horní náměstí včetně celé budovy „Slezanky“ v multiobchodní komplex.

Důvody nesouhlasu jsou popsány v petici, kterou jsme s podpisy předali představitelům města počátkem letošního roku. Současné vedení města, které tento problém po volbách zdědilo, si nás pozvalo k jejímu projednání. Z tohoto jednání jsme vytvořili zápis a po několika týdnech nám byl doručen zápis vedení města, vytvořený korekturou toho našeho. Oba zápisy jsou zveřejněny na webových stránkách Za Opavu. Jednání probíhalo ve vstřícném duchu, ale výsledek byl pro nás rozpačitý a nejednoznačný. Samotný zápis není tak podstatný, podstatnější jsou okolnosti a skutečnosti, které v zápise nejsou nebo jej provází skutečnosti, které se dají tušit a které nezůstaly jednoznačně zodpovězeny. Je to situace nejasná nejen pro nás, ale zvláště pro toho, kdo přímým účastníkem jednání nebyl. Pokusíme se proto v následujícím textu interpretovat proběhlé jednání nad peticí a posoudit současný stav. Máme za to, že takové objasnění dlužíme jak sobě, tak minimálně všem signatářům petice.

Související dokumenty ke stažení:
Smlouva o budoucí kupní smlouvě mezi Statutárním městem Opava a Opava Development Company a.s. včetně dodatků.

Po jednání s vedením města jsme získali zřetelný dojem, že vedení nemá zájem aktivně spolupracovat s developerskou společností na zástavbě celého území za „Slezankou“ včetně jí samotné. Naše formulace tohoto dojmu byla ale v zápise z jednání vedením města vynechána. Můžeme se pouze domnívat, co k tomu vedení města vedlo. Buď byl náš dojem mylný a vedení města se vůči možné spolupráci tak přísně nevymezuje,nebo opravdu spolupracovat nechce, ale nemá zájem svou neochotu explicitně zveřejňovat. Ale můžeme i hádat, jestli to ještě taky není jinak...

Nabyli jsme rovněž dojmu, že vedení města je nuceno především vyčkávat kroků developerových, z nichž některé mohou z hlediska kvalitní architektury a vhodné funkce negativně ovlivnit budoucí podobu „Slezanky“ a prostoru za ní. Vynechání i této formulace v zápise je přirozené, kdo by chtěl ochotně deklarovat svou bezvýchodnost?...

Pochopili jsme, že pro vlastní akci nemá město sílu, možnosti nebo vlastní vizi. Chová se pasivně, nemá žádné své představy o využití a urbanisticko-architektonické podobě zbylého místa za „Slezankou“. Nechce zatím také otevírat debatu o využití výškového domu, který má získat od státu, dokud se tak nestane. To je podle nás špatné řešení, začít uvažovat o tak složité záležitosti, až k ní dojde, je pozdě. Navíc, jakmile město výškovou budovu získá, je vázáno povinností jednat s developerem nad jejím odstraněním a začleněním jejích pozemků do developerových záměrů a nad způsobem rozdělení nemalých nákladů (rozuměj mezi město a developera) s takovou činností spojených. Takový podstatný „detail“ jsme se ale pro nás z neznámých důvodů nedověděli od vedení města, ale stojí tak černé na bílém v dodatku smlouvy o budoucí smlouvě o prodeji městských pozemků a budov (bývalý Mariánský ústav a Měnírna) developerovi.. Tato smlouva z roku 2005 včetně několika pozdějších dodatků je vůbec zajímavá a měla by se bedlivě prozkoumat a zjistit, jaké závazky město vůči developerovi přesně má. Takového výkladu jsme se bohužel od vedení města při našem jednání nedočkali.

Je snad hotovou věcí, že podivně vedená soutěž – nesoutěž vypsaná developerem na fasádu „Slezanky“ a jí odpovídající výsledky - má definitivně odzvoněno. Někdejší městští propagátoři této soutěže v nás nevzbuzovali záruky kvalitního výsledku architektonické proměny Slezanky a hlavně z těchto důvodů jsme raději preferovali variantu ponechání současného stavu, ovšem s nutnou renovací a pročistěním od dodatečného vizuálního balastu.
Vědomí nutnosti proměny vzhledu samotné Slezanky je ale dnes již sdíleno širokou odbornou a laickou veřejností. Kromě víceméně nepovedených oficiálních soutěžních návrhů vznikla celá řada zajímavých alternativních projektů, od těch studentských až po projekty renomovaných architektů. Možnosti dosáhnout kvalitního výsledku nahrávala i skutečnost, že na postu, který by měl takovou proměnu „na starosti“ stojí dnes člověk, který usiluje o architektonickou kvalitu a o uplatnění korektního hlediska památkovépéče...

Bohužel z dosavadního vývoje, jak jej máme možnost sledovat, nabýváme stále silnějšího dojmu, že vedení města má buďto svázané ruce cokoli změnit, postrádá potřebnou vizi nebo nemá odvahu o něco lepšího usilovat. Skutečného oživení a zpříjemnění náměstí se tak zřejmě hned tak nedočkáme...

Neumíme se zorientovat v záměrech developera a v jeho jednáních s městem. Tam je mnoho nečitelného a neznámého. Jasné je, že developer má územní rozhodnutí na svou první etapu zahrnující stavbu kanceláří a bytů podél ulice Popská, rekonstrukci Mariánského ústavu a Měnírny a na ně navazující výstavbu převážně obchodních prostor, která by zaplnila většinu stávajícího parku. Stavba první etapy může už „zítra“ začít. Podle smlouvy musí být o její stavební povolení požádáno nejpozději do května příštího roku. Na další pokračování výstavby obchodního komplexu důležité územní rozhodnutí developer v tuto dobu nemá. Zdá se, že nyní taktizuje a vyčkává. Dočká se?...

Martin Klimeš, Bludný kámen
Tomáš Skalík, Za Opavu
Martin Diatilo, Věc Opava