Šumava aneb o schopnostech lesa a fanatických ekoteroristech

Občanské sdružení Za Opavu se rozhodlo veřejně vyjádřit svůj nesouhlas se stávající situací v národním parku Šumava. Jsme přesvědčení, že v národním parku je především nutné brát na zřetel jeho prvotní poslání, a tím je ochrana přírody. Nesouhlasíme proto s tím, že současné vedení hájí hlavně hospodářské zájmy, nerespektuje názory a odborné argumenty vědců českých i zahraničních a nemá zájem vést na téma ochrany před kůrovcem dialog, který je teď především potřeba. Jsme přesvědčeni o tom, že současnou situaci je třeba vyřešit jednáním všech zúčastněných stran, bez emocí a nad odborně podloženými argumenty.


„Celou Šumavu sežere kůrovec! Bude tam jen mrtvý les a může za to Hnutí Duha.“ „Ze zelené ideologie mám větší strach než z Al-kajdy.“ „Aktivista se pozná podle toho, že má dredy, fláká se a kouří trávu.“


Zdají se Vám tyto výroky známé? Možná ano – v předešlých týdnech je totiž (v uvedeném pořadí) pronesli ředitel národního parku Šumava Jan Stráský, prezident ČR Václav Klaus a starosta obce Modravy Antonín Schubert. Ve zcela zjednodušené verzi je v nich popisován jednostranný pohled na problematiku kůrovce v národním parku. Tato slova jsou bohužel s oblibou přejímána médii a vytvářejí tak dojem, kterému se mi – vystudovanému krajináři – nechtělo věřit. Proto jsem se rozhodl, že se na místo vypravím osobně, abych poznal, jaká je situace doopravdy. Vezl jsem si s sebou také několik otázek, na které jsem chtěl nalézt odpovědi:




- Rostou pod suchými smrky nové nebo je třeba je vysázet?
- Jsou účastníci blokády opravdu tak fanatičtí a policie opravdu tak drsná?
- A je tedy nutné na Ptačím potoce kácet nebo není?

Vyrazili jsme celkem čtyři a po celodenní cestě přes celou republiku jsme v 11 večer dorazili na zapadlou chatu v lese. Na místě bylo přibližně 30-40 lidí a zrovna probíhala porada, jak postupovat následující den. Kdo bude vařit, hlídat auto (místní jednou propíchali pneumatiky), kdo bude na informačním stánku, v terénu a jak nejlépe postupovat. Řídit takovou akci není totiž zdaleka jednoduché. Poté ještě proběhlo krátké proškolení nás – nováčků. Zdůrazněn byl především princip nenásilí, a to i slovního. O půl jedné v noci jsme šli spát, abychom ve 3:15 za hluboké tmy vstávali a vyrazili na místo, kde bylo nutné být dříve než dřevorubci a policie.

Co je cílem blokády? Dvě hlavní věci:

1) Upozornit na to, že je kácení nelegální, neboť řediteli Stráskému chybí několik výjimek ze zákonů. Výjimky je potřeba získat ve správním řízení, kterého by se mohly zúčastnit všechny dotčené organizace, včetně třeba Hnutí DUHA. Správa si byla vědoma toho, že by takový postup nebyl jednoduchý.

2) V lokalitě Ptačího potoka je kácení proti kůrovci kontraproduktivní, třeba proto, že přímo okolo lokality se nevyskytují hospodářské lesy, které by bylo nutno chránit – smysl má kácet spíše na okrajích parku, než v jádrovém území. Tato problematika je odborně složitější, avšak věřím více vědcům než politiky dosazenému vedení bez odborného vzdělání. Vědci - nejen čeští, ale i zahraniční - tvrdí, že kácení je zde z hlediska moderní ochrany přírody škodlivé a proti kůrovci neúčinné. Díky tomu, že vedení parku řeší věc silou a ne dialogem se všemi stranami, vznikla blokáda jako poslední možnost vyjádření nesouhlasu, než bude na diskuzi mezi vykácenými stromy pozdě.

Samotná blokáda spočívá v tom, že se pohybujete v blízkosti dřevorubců. Ti mají v předpisech povinnost nekácet, pokud jsou nablízku – na dvě délky stromu – lidé. Je to v zájmu bezpečnosti lidí a dřevorubců samotných. Zde je nutno říci, že toto často nedodržovali. Při kácení dále asistovala policie a stráž NP Šumava, která účastníky blokády od vstupu do prostoru těžby odrazovala. Pokud neuposlechli, byli vyváděni (vyvlečeni) policií, případně odváženi do Kašperských hor na policejní služebnu. Touto činností se dařilo těžbu účinně zpomalovat, ne však zastavit.

O samotné akci by se dala napsat spousta dalšího textu, svědectví blokádníků se ale koneckonců dají najít na internetu (www.sumavapro.cz). Odpovím tedy alespoň na otázky výše uvedené:

1) Rostou pod suchými smrky nové semenáčky nebo je třeba je vysázet?

Rostou a celkem dost, i když jsem myslel, že jich bude více. Nejvíce semenáčků jsem viděl právě poblíž trouchnivějících kmenů, kde je dostatek živin a přiměřený polostín. Naopak na velkých holinách se jim moc nedařilo, stejně tak v hustém porostu lesa. Každopádně i pod uschlými pahýly stromů je les ŽIVÝ a dokáže se obnovit sám! Za 20-30 let zde bude vidět rostoucí nový les. A na to jsem já osobně ochoten si počkat.

2) Jsou „aktivisti“ fanatičtí a policie drsná?

Překvapilo mě, že lidé, které jsem potkal na blokádě, jsou v převážné většině vysokoškoláci nebo studenti vysokých škol. Potkal jsem zde přírodovědce, krajináře, učitele, právníka, doktory nebo členy různých neziskovek. Prostě vzdělaní lidé, kteří přemýšlejí o důvodech, dokážou si vytvořit vlastní názor a argumentovat. Snažili jsme se s dřevorubci i policisty diskutovat, vysvětlovali jsme jim, že tam nejsme proti nim, ale z výše uvedených důvodů. Někteří byli ochotni se bavit, někteří ne.

Co se týče policie, tak já sám osobně jsem se s nekorektním jednáním nesetkal. Ovšem z vyprávění několika dalších zúčastněných vím, že někteří policisté neváhali používat velmi bolestivé chvaty, škrcení, vyhrožování nebo takovou praxi, že blokádníka vyváleli v bahně a pak ho v mokrém oblečení nechali několik hodin sedět v policejním voze. Pravděpodobně s cílem, abychom se už na místo nevraceli. Bylo dokonce podáno několik trestních oznámení a policejním násilím se zabýval Český helsinský výbor.

Za největšího „fanatika“ v tomto případě považuji hlavně ředitele Stráského, který nehledí na názory vědců a svých oponentů a ani si neláme hlavy se zákony. Během doby, co probíhala blokáda, se ani jednou neobjevil na místě kácení a odmítal veškerá jednání. Jen dál prosazoval svou tezi, že „s kůrovcem a přírodou je třeba bojovat.“

3) Je nutné na Ptačím potoce kácet nebo není?

Pro méně zasvěcené – debata se nevede o tom, zda obecně kácet či nikoliv, ale kde ano a kde ne. Na cca 20 % NP Šumava se proti kůrovci kácením nezasahuje, naopak na většině území národního parku (II. a III. zóna) panuje zásahový režim. K tomuto problému se vyjádřili i vědci, kteří kácení v tomto rozsahu zásadně neschvalují (vědecká rada NP však byla ředitelem Stráským rozpuštěna).

Co se týče konkrétní lokality Ptačí potok, tak se jedná o cennou podmáčenou horskou smrčinu. Ta je obklopena lesy v I. zóně (ve kterých se o kácení neuvažuje). Hospodářské lesy se nacházejí několik kilometrů od daného místa, kam kůrovec nedoletí (má dolet do 500 m) - kácení jako ochrana hospodářských lesů zde tedy postrádá smysl.

V současné době se kácení zastavilo – prý vlivem zimy a vlhka, které kůrovci nevyhovují a nenamnožil se proto tak, jak se vedení NP obávalo. Vývoj zatím pravděpodobně směřuje k tomu, že se vymezí několik větších I. zón, které budou zcela bezzásahové, kolem nich bude ochranné pásmo, na které budou následovat lesy, kde se bude běžně těžit a hospodařit.

Je tady ovšem spousta jiných skutečností, o kterých se nemluví tak hlasitě – např. to, že je v Šumavských lesích dřeva za 14 miliard korun nebo že jsou zde obrovské podnikatelsko-politické tlaky na výstavbu golfových, lyžařských a jiných rekreačních areálů, pro které je ochrana přírody překážkou.

Proto je otázkou, jak se situace vyvine. Nám z druhého konce republiky se to nezdá, ale nejde o málo.
 

Více informací najdete na www.sumavapro.cz


Mezi uschlými stromy se vytvořil prostor pro nové a pravděpodobně odolnější smrky.


Les si dokáže poradit sám a v národním parku není nutné dávat peníze do jeho kácení a výsadeb.

http://opavsky.denik.cz/zpravy_region/ekoterorista-aneb-jak-clen-os-za-opavu-chranil-sum.html

http://denikreferendum.cz/clanek/17307-blokada-kaceni-byla-posledni-moznosti-jak-zabranit-uredni-zvuli-rozhodl-soud