Zámecký areál v Deštném

Obec Deštné je částí obce Jakartovice. Ves, už v nejstarších písemných zprávách uváděná jako majetek olomouckého biskupství, byla od prvé poloviny 14. století do roku 1926 biskupským lénem. Tvrz a později zámek byly sídlem biskupských a později arcibiskupských lenníků. Ti také vystavěli někdy na sklonku 14. století v těsném sousedství jednolodní gotický kostel Navštívení Panny Marie.

Kostel společně se zámkem osazeným do zbytků anglického parku je stále působivým areálem situovaným do samého středu obce. Ke kostelu vede od zámku kamenný most, v ohradní zdi lemující hřbitov byla v tomto místě prolomena branka, kterou procházelo panstvo na bohoslužby. Po opravě zámku v 18. století zde měli svou rezidenci Renardové, kteří navštěvovali mše až do roku 1784. Poté jim bylo uděleno arcibiskupem svolení k užívání zámecké kaple sv. Anny k bohoslužbám pro hraběte, jeho rodinu a zámecké služebnictvo.

Tvrz, připomínaná v roce 1408 jako majetek Stošů z Kounic, byla postupně přestavěna na barokní dvoupatrový a trojkřídlový zámek v letech 1727-1730 Karlem Ferdinandem ze Šercu. Areál zámku byl proti svahu zabezpečen dosud znatelným, snad středověkým valem a okružním příkopem, jehož průběh je však dostatečně zřetelný pouze na severozápadě a severu.

Od roku 1761 byl zámek v držení hrabat Renardů, kteří již museli provádět statické zajištění stavby pomocí železných táhel, vzhledem k nestabilnímu podloží v této lokalitě. Tak se stalo, že krátce po smrti hraběte si nový majitel stěžoval na špatný stav budov zámku, dvora i pivovaru a požadoval finanční náhradu za prostředky vložené do statického zajištění staveb a jejich opravy. V 19. a počátkem 20. století byla budova zámku upravovaná. Jako poslední majitelé je uváděna rodina Richterů.

Po 2. světové válce začal zámek chátrat. Nejprve došlo ke zhroucení zadní stěny střední části zámku a v devadesátých letech 20. století se destrukce začala projevovat prakticky v celém rozsahu. V letech 1998-1999 bylo realizováno statické zajištění a další hrubé stavební práce v západním křídle objektu.

Areál zámku č.p. 1 je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek ČR pod r.č.17124/8-1354. Do seznamu byl zapsán jakožto významná památka již v roce 1958. V roce 2005 musel však být areál zapsán do seznamu nejohroženějších památek České republiky.

Současný stav zámku je velice špatný. Havárie již pominuly a lze říci, že velká část kdysi honosné zámecké budovy se nachází v troskách. Kromě předpokládaného nestabilního podloží, jež mohlo způsobit statické poruchy objektu, hlodá na nemovitosti zub času ovlivněný nedostatečnou údržbou způsobenou nevyužitím budovy desítky let. V současné době je objekt v soukromém vlastnictví a vztahuje se na něj předkupní i zástavní právo.