Úvalno, k.ú. Úvalno
2867/1 v k.ú. Úvalno
Pùvodní stav:
Boží muka se nacházejí ve støedu obce, v bezprostøední blízkosti dalších významných památek - areálu kostela sv. Mikuláše a sýpky.
Drobná stavba božích muk, postavených v poslední tøetinì 18. století, stojí na trojbokém pùdoryse. Ve spodní èásti profilovaného soklu se tyèí trojboký zdìný omítaný døík se stìnami prolomenými oválnými nikami s profilovanými šambránami. K nárožnímu døíku byly pøipojeny mohutné, dole i nahoøe volutovì zavinuté pilastry s vpadlými poli. Pouze na jednom nároží se dochoval ve vrchní èásti štukový prvek s florálním motivem. Fasáda byla pojata ve dvou barevných odstínech žluté a bílé. Celek vrcholil složitì profilovanou korunní øímsou a jehlancovou støechou nesoucí køíž. Støešní krytinou byl plech opatøený krycím nátìrem v èerveném odstínu. Boží muka byla naposledy opravena v roce 1993.
Obnova památky:
Stávající stav byl pøed zahájením prací dokumentován s ohledem na nepøíliš dobrý stavebnì-technický stav památky. Stavba mìla potíže se vzlínající vlhkostí ve spodní èásti zdiva, ale pøedevším døíve provedené zásahy na památce zapøíèinily její èásteèné znehodnocení. Jednalo se pøedevším o zrušení pùvodních štukových prvkù bez náhrady, opatøení zdiva neprodyšnými omítkami, sejmutí malíøské výzdoby, oplechování stanové støíšky, osazení nevhodného køíže apod.
Byla provedena dokumentace stávajícího stavu (3/2009), která sloužila také pro jednání s památkovými orgány. Bylo dohodnuto, že rehabilitace památky bude zamìøena pøedevším na obnovu fasády a støechy a eliminaci vlhkosti vnikající do zdiva.
Všechny práce byly zajištìny s dùrazem na zachování pùvodních historických stop (materiálù, konstrukcí, technologií, zpùsobu provádìní apod.) a na celkovou rehabilitaci objektu spojenou s návratem pùvodních pøírodních materiálù.
Boží muka jsou objektem zapsaným v Ústøedním seznamu kulturních památek ÈR, proto byla jejich obnova provádìna na základì vydaných stanovisek výkonného orgánu památkové péèe, MìÚ Krnov: rozhodnutí è. 11/2006 ze dne 14.2. 2006, è.j. 2006000569/VV/PP/Si, závazné stanovisko ze dne 20.9. 2010, è.j. Mukrn/201041757/RR/VE/Be. V prùbìhu prací byly svolávány kontrolní dny za úèasti zástupcù státní památkové péèe, se kterými byli rovnìž konzultovány veškeré zmìny oproti pùvodním návrhùm.
Stav pøed obnovou a po obnovì
Obnova památky byla následnì provádìna v tìchto krocích:
1) Stratigrafický prùzkum zamìøený na urèení barevnosti dochovaných omítkových vrstev
2) Sanace stavby
S ohledem na typ stavby a její situování bylo pøistoupeno k úèinnému, ale nejménì radikálnímu øešení. Obvod stavby byl obkopán do hloubky 30-50cm a základ byl z vnìjší strany opatøen jílovou vrstvou, izolující stavbu proti vodì. Terén byl vyspádován smìrem od objektu.
Betonový stupeò, jež byl umístìn tìsnì u obvodové zdi byl odstranìn. Pùvodním zámìrem bylo vytvoøit okapový chodník s vrchní vrstvou z drobného øíèního kameniva. S ohledem na povahu památky však bylo navrženo ponechání pøirozeného zaèlenìní stavby do terénu, jež bude zatravnìn. Doporuèujeme doplnit okolí objektu vhodnou zelení, napø. kvetoucími keøi domácích druhù, èímž by mohlo dojít ke kultivaci prostøedí památky. Autenticita památky by však i po provedených úpravách mìla zùstat zachována.
3) Obnova fasády
Rehabilitace objektu se týkala pøedevším jejich fasád, které byly komplexnì hodnoceny, a to od prùzkumu omítek až po navržení barevnosti finálního nátìru. Práce postupovaly v následujících krocích:
a) odstranìní nesoudržných vrstev dochovaných omítek a omítek neprodyšných
Po provedeném stratigrafickém prùzkumu se ukázalo, že vìtšina fasádních omítek byla pøi stavebních úpravách v prùbìhu 20. století provedena z velmi tvrdých cementových omítek, a to nejen ve spodní soklové partii. Nevhodné omítky byly tedy ze zdiva odstranìny ve vìtší míøe ruènì, v nìkterých místech musela být použita pøíklepová sbíjeèka a úhlová bruska. Pøed aplikací omítek nových byly spáry vyèištìny do hloubky 1,5-2cm.
b) zpevnìní vrstev stávajících historických omítek
Lokálnì byly zachovány zbytky pùvodních vápenných omítek, které byly na zdivu ponechány a následnì zpevnìny restaurátorským zpùsobem (zpevñovací prostøedek AC 35, kopolymer methylmetakrylátu – 4 % vodný roztok aplikovaný postøikem a injektáží).
c) doplnìní omítek
Jádrové i štukové omítky byly na zdivo aplikovány v potøebné míøe. Omítky byly provedeny jako vápenné. Ve spodní èásti památky jako vápenné nastavené bílým cementem (do 10 %).
d) reprofilace štukù a doplnìní chybìjících
Od poèátku bylo jasné, že fasáda byla pùvodnì pojata mnohem zdobnìjším zpùsobem. Bohužel pøi pozdìjších obnovách se profilace prvkù vytrácely nebo se ztratily úplnì. Dochované štukové prvky byly zachovány a reprofilovány. Z èásti korunní øímsy byla sejmuta pøesná profilace, aby bylo možné její pokraèování i na dalších stranách tìla muk. Nejzdobnìjší prvek fasád, závìs s perlou, a zároveò jediný dochovaný, byl z fasády opatrnì sejmut, restaurátorsky oèištìn a zpevnìn a byla z nìj zhotovena forma. Následné štukové odlitky byly na fasádu opìt aplikovány.
e) provedení finálního nátìru
Nová barevnost božích muk vychází z výsledkù provedeného stratigrafického prùzkumu dochovaných omítkových vrstev - tzn. plochy – bílé, korunní øímsa a štukové šambrány oválných ploch – èervené, voluty v plochách - bílé, vystupující pásek volut - svìtle šedý, perla s kytkou - svìtle šedá (další podrobnosti viz pøíloha - prùzkum barevnosti).
4) Obnova støechy a køíže
Zmìna se týkala také vrchní èásti stavby. Jehlancová støecha byla pøed zahájením obnovy kryta plechovou krytinou, o níž se právem pøedpokládalo, že se jedná o materiál druhotný, užitý pøi obnovì památky v 70. popø. v 90. letech 20. století. Pùvodní pøedstavy vlastníka památky, které se opíraly o názory památkových orgánù, smìøovaly k náhradì nevhodné plechové krytiny za krytinu z bøidlicových šablon, šupin, tedy krytiny v místì historicky obvyklé. Po demontáži stávající krytiny a oèištìní vrchní èásti stavby, však byly nalezeny prùkazné stopy po pùvodnì užité keramické krytinì, bobrovce, kladené do maltoviny. Bylo proto rozhodnuto o navrácení tohoto pùvodního øešení.
Stávající køíž byl patrnì osazen rovnìž v 70. letech 20. století. Jak je patrné z fotografií, jednalo se o øemeslnì nepøíliš zdaøilý prvek, který byl nahrazen køížem novým. Protože se nepodaøilo vyhledat dobové fotografie, na kterých by mohl být zachycen pùvodní køíž, byl kováøem Janem Svìtlíkem z Otic navržen a vyroben nový prvek. Konce bøevna jsou vykována do trojlístu, køížek byl pozinkován, opatøen èerným syntetickým nátìrem, svatozáø byla pozlacena 24 karátovým plátkovým zlatem (dukátové zlato Grac).
6) Výzdoba
V oválných nikách se pùvodnì nacházely olejomalby na plechu s vyobrazeními svatých (dle místních zdrojù se jednalo o sv. Vavøince, sv. Barboru a sv. Floriána). Tato vyobrazení se však nedochovala, odstranìna mìla být po roce 1950. Fotografická dokumentace se rovnìž nedochovala. Na základì tìchto skuteèností a doporuèení v závazném stanovisku byla oslovena muzea v Krnovì, Bruntále i v Opavì s dotazem, zda se v jejich depozitáøích nenacházejí pùvodní obrázky. Bohužel, ani v jedné muzejní instituci, se obrázky nenašly. V souèasné dobì jsou tedy boží muka bez své tradièní výzdoby, což ovšem nebrání vytvoøení nových dìl povahou odpovídající památce.