*20. prosince 1886 – † 23. listopadu 1951
Píše se rok 1896 a do Opavy se z Edrovic (dnes částí Rýmařova na Bruntálsku) stěhuje Karel a Marie Schinzelovi se svým synem Karlem. Karel st. byl v Edrovicích hostinským. Jeho povolání mu však příliš nevynášelo, a to byl právě důvod přestěhování se do Opavy, kde si otevírá živnost na výrobu a prodej žaluzií. Naštěstí, z dnešního pohledu, jeho syn – Karel ml. – v otcově podnikání nepokračoval. Přestože tíhnul k chemii, absolvoval dvouletou obchodní akademii v Opavě a následně začal pracoval jako účetní v továrně Gustava Hella sídlící v Komárově u Opavy. Na pozici účetního dlouho nevydržel – lákaly ho laboratoře, tudíž vyměnil klotové rukávy za laboratorní plášť. Doplňoval si ve volném čase chemické vzdělání, mj. ve své soukromé laboratoři, kterou si doma zřídil. Četl také odbornou cizojazyčnou literaturu a periodika. Již ve svých 19-ti letech (8. dubna 1905) zažádal ve Vídni o patent „Postup hotovení barevných fotografií“, který mu byl uznán. Tento proces nazval katachromie. Hellova firma Karla přeložila do své továrny ve Vídni, kde mu bylo umožněno při práci studovat na gymnáziu a následně se stát inženýrem odpromováním na Vysoké škole technické.
Nyní se tedy již Ing. Karel Schinzel vrací zpět do Komárova do Hellových laboratoří. Se začátkem 1. světové války je odveden a pracuje na výrobě třaskavin. V armádě působí též jako fotograf. Nepřestává bádat ani během války – vydává studii o získávání manitu a sorbitu pro výrobu výbušnin a zabývá se také katachromií. Svou studii zpracoval do disertační práce a den před Štědrým dnem roku 1919 získává ve Vídni titul doktora technických věd. Následně podává další patent týkající se zdokonalení postupu zhotovování barevných fotografií, ale úřad mu žádost zamítá. Proto se, zklamán, vrací roku 1922 do Opavy, kde přestavuje dům svého otce (na dnešním nám. Svobody 4) na laboratoř, ve které pracuje na dalších patentech.
V roce 1935 začíná publikovat statě v odborných periodicích, což velmi záhy přináší plody. Jeho práce si všimnou nejen v německé firmě Agfa, ale také za mořem ve firmě Eastman Kodak v USA. Druhá jmenovaná firma pozvala Schinzela do Ameriky a odkoupila od něj 27 patentů. Jmenujme alespoň ten nejdůležitější pro další práci – jednalo se o barevné vyvíjení s postupnou spektrální expozicí. Právě tento patent dal vzniknout filmům Kodachrome, na jejichž vývoji Schinzel přímo pro Kodak pracoval v Rochesteru a v Londýně. Příliš však na těchto patentech nevydělal. Do Opavy se víckrát nevrátil. Usadil se v německém Badenu, pracoval také v Berlíně, např. pro firmu Zeiss. Během 2. světové války je jeho laboratoř vybombardována a téměř veškeré knihy, dokumenty a zápisky zničeny. Z toho mála, které zachránil, zbytek života ve Vídni sepisoval pojednání o barevné fotografii, které chtěl vydat knižně. V roce 1951 však následkem mozkové mrtvice oslepne a ještě téhož roku umírá. Tak svět přišel o velikého chemika a vynálezce, bez kterého by trvalo ještě dlouho, než bychom mohli pořizovat barevné fotografie.
Zdroje:
http://www.opava-city.cz/cs/schinzel-karel
https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Schinzel
http://epochaplus.cz/3-ceske-chytre-mozky-vynalezce-barevne-fotografie-prisel-o-vsechno/
http://www.rozhlas.cz/brno/upozornujeme/_zprava/ecce-homo-dr-ing-karel-schinzel–304043