Kauza Slezanka se s Opavou táhne téměř 20 let. První jednání se zástupci developerské firmy Crestyl se uskutečnila již v roce 2007. V té době totiž hrozily Opavě hned tři 3 významné developerské projekty v centru města:
- OC Crestyl (za Slezankou),
- OC Plaza Centers na ulici Nákladní (v místě bývalé tržnice)
- OC Breda (zahrnovala i částečnou rekonstrukci budovy opavského pivovaru).
Zatímco developer OC Plaza Centers demoloval budovy bývalé tržnice, po kterých dodnes zůstal nevzhledný prostor bez využití, město pro druhého developera zbouralo za Slezankou výškovou budovu ministerstva zemědělství a vykácelo stromy, aby tam mohl proběhnout archeologický průzkum. Následně i on město se svým plánem opustil. Shrnutí ke kauze najdete zde:
https://www.zaopavu.cz/cate…/kauzy/central-opava-slezanka/
Co je podstatné, tak v roce 2017 proběhl rozsáhlý a také poslední veřejný průzkum na téma, co se Slezankou a prostorem za ní dále. ZDÁLO SE, ŽE JSME KONEČNĚ NA ZAČÁTKU. V rámci průzkumu bylo shromážděno celkem 817 kompletně vyplněných dotazníků, ze kterých vznikla podrobná analýza názorů obyvatel města. Jak hodnotila veřejnost současný stav a možné využití prostoru za Slezankou?
Na prvním místě se umístila veřejná okrasná zahrada/park následovaná restauracemi a kavárnami. Až v závěru výsledků průzkumu se umístila výstavba bytů a parkoviště. Vznik dalšího obchodního domu veřejnost zcela odmítla.
Co veřejnost hodnotila jako problémové? Byla to nevzhlednost budovy Slezanky a jejího okolí vzniklá dlouhodobou neúdržbou vlastníků.
A jaké byly konkrétní návrhy na vylepšení tohoto území? Park, klidová zóna, hřiště, kavárna, cukrárna, restaurace, čajovna, zázemí pro kulturu a vzdělávání, galerie, letní kino, knihovna.
V rámci průzkumu se také řešila otázka zachování nebo demolice Slezanky. V diskusi se objevila dvě stanoviska:
1) Opava je příliš malým městem na to, aby v něm byla takto velká stavba jako svědek doby. Zastánci demolice budovy Slezanky ji považují pouze za symbol socialistické architektury, který se nehodí do historického centra města.
2) Příznivci zachování budovy ji chápou jako architektonický projev své doby s dobrou strukturou, která respektuje své okolí, a které by stačilo najít adekvátní funkci a dle toho ji vhodně rekonstruovat.
Jako hlavní problém města však veřejnost definovala CHYBĚJÍCÍ ŽIVOT V CENTRU.
Více viz studie Vize za Slezanku, kterou na základě rozsáhlého veřejného průzkumu zpracovala architektonická kancelář Re:architekti v roce 2017.
https://www.opava-city.cz/…/rearchitekti_vize_za…
https://www.idnes.cz/…/opava-slezanka-navrh-na-reseni…
Od té doby se debata o budoucnosti jednoho z nejdůležitějších opavských městských prostorů zastavila. Také údržba Slezanky zůstávala stranou. Město nevedlo otevřenou diskusi, nepředkládalo varianty, nevysvětlovalo.
Ano, část Slezanky bude patrně zbourána. DEMOLICE BEZ JASNÉHO PLÁNU JE VŠAK VELKÉ SELHÁNÍ – není to rozvoj, je to hazard. Bourat se má až ve chvíli, kdy je jasné, co vznikne místo toho a kolik to bude stát, jestli je to záměr podporovaný veřejností a zda dobře poslouží městu.
Podporujeme tyto kroky:
1) kvalitní architektonické návrhy a navazující studie vzniklé na základě architektonické soutěže
2) otevřenou diskuzi s občany o těchto návrzích
3) přípravu konkrétních stavebních záměrů
4) případnou demolici, po které by následovala co nejdřívější realizace nové stavby.
Jsme u této kauzy o samého počátku, počínaje představením zástavby za Slezankou arch. Miluničem v roce 2005. Sledovali jsme celkový vývoj, byli jsme jeho aktivními tvůrci. Proto máme velkou obavu, že po (částečné) demolici zde vznikne na MNOHO DALŠÍCH LET DÍRA. A ptáme se – může si Opava dovolit v centru další staveniště bez budoucnosti?
Rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku zde:
