TÉMA: CHYBA JE MŮJ PŘÍTEL
Již 6. ročník zdařilého kulturního večera, Opavské Noční ku-pé, měl více prvenství. Poprvé bylo organizováno v kulturních prostorech Kupé u východního nádraží. Tedy Ku-pé v Kupé. Dále z rodinných důvodů nedorazil jeden z přednášejících, a proto byli vyzváni návštěvníci k aktivnímu zapojení do programu a poprvé vystoupil nepřipravený účastník. A do třetice – s ohledem na ještě nezahájený advent nebylo hostům rozdáváno jmelí, ale adventní hvězdy.
V rámci programu vystoupili tito chybující se svými tématy:
JAKUB KOŽIÁL, FOTOGRAF: Chybovat fotografií
Fotograf, lektor fotografie a milovník dějin fotografie. Absolvent Institutu tvůrčí fotografie v Opavě. Ve své tvorbě se zabývá dokumentární a reportážní fotografií a občasným přemýšlením o fotografii jako takové.
„Nejhorší chybou je nefotografovat.“
„Nejdůležitější je začít.“
„Fotografujte s úctou k situaci, která se děje.“
„Fotografujte svou rodinu, protože to nikdo za vás neudělá.“
„Fotografujte a dělejte chyby.“
VENDULA KOŇAŘÍKOVÁ, LEKTORKA MONTESSORI PEDAGOGIKY
Chyba je přítel – jeden z principů Montessori pedagogiky
Montessori lektorka, která pomáhá rodičům i školám k úspěšné výchově dětí. Zaměřuje se převážně na výchovu dětí do 6 let.
„Nejdůležitější je nechat prožít důsledek chyby dítětem.“
„Chyba je přítel.“
ROSTISLAV HERRMANN, PEDAGOG A VÝTVARNÍK
Chyba je můj přítel
Pedagog, který vyučuje biologii a semináře z biologie na Mendelově gymnáziu v Opavě. Zároveň se celoživotně věnuje výtvarné tvorbě, zejména malbě, v menším rozsahu pak fotografii, digitální tvorbě a kresbě. Uspořádal téměř 40 autorských výstav, zúčastnil se 15 sympozií, ilustroval 5 knižně vydaných sbírek poezie.
„Život je tak rychlý, že se většinu času míjíme.“
MONIKA KUBICOVÁ, BÁSNÍŘKA
To vůbec nevím
Narozena v roce 1990; vyrůstala v Řepišti. V roce 2011 debutovala sbírkou Ze života zvracím vzduch. Maturitu má v oboru Přírodovědné lyceum. Přihlásila se na vysokoškolské studium biologie, ale nedokončila ani semestr. Příležitostně píše prózu.
ONDREJ ŽIAK, PSYCHIATR
Neviditelné lodě, dopamín a kruhy v obilí
Milovník života, trochu nomád, legální imigrant, minimalista, psychonaut a bojovník za práva bláznů.
„Většina z nás funguje v tzv. předpokládané realitě.“
„Nerozeznám to, co mozek nedokáže zpracovat.“
„Zázraky se dějí, ale někdo je dokáže vidět a jiný ne.“
EVA JANDÍKOVÁ, TEXTILNÍ VÝTVARNICE
Lněný oděv nikdy! Říkala moje maminka.
Narodila se v roce 1954 ve Vítkově u Opavy. Po vystudování Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, oboru textilní výtvarnictví nastoupila do Ústředí lidové umělecké výroby v Praze. Pro něj (ÚLUV) a jeho prodejny Krásná jizba vytvořila stovky návrhů kanafasu v naprosto nezaměnitelném stylu. Kromě kanafasů se zabývala tvorbou tapiserií, žakarskými tkaninami, vytvářela návrhy pro tkaní na ručních stavech či potisk hedvábí technologií filmtisku. V letech 1989 – 1998 byla členem umělecké skupiny Žararaka a pravidelně se podílela na jejích aktivitách (sympozia, výstavy). Od roku 1995 pracuje na volné noze. Navrhuje grafickou úpravu tiskovin pro Computer design studio, v letech 1994 – 2001 vyučovala počítačový design na katedře navrhování textilu Technické univerzity v Liberci a v letech 2003 –2005 vedla Ateliér textilní tvorby na VŠUP. V posledních letech se stále výrazněji vrací k navrhování, produkci a prodeji pestře tkaných látek. Spolupracuje s několika tkalcovnami, které jsou schopny vyhovět jejím požadavkům v různých kvalitách pro účely oděvní, ale hlavně bytové. Od roku 2015 přibrala ke kvalitám bavlněným i lněnou.
„Len je zdravý.“
MARTIN HOŘÍNEK, PROJEKTOVÝ MANAŽER
Mým životem …
Projektový management jej lákal už od střední školy. Během bakalářského studia se podílel na řízení jednoho z projektů na Ministerstvu pro místní rozvoj. Zde se dozvěděl mnoho užitečných věcí a následující rok si potřeboval od byrokracie a administrativy odpočinout. Začal se realizovat jako instruktor na lezecké stěně a lezení zcela propadl. V roce 2016 byl na studijním pobytu ve Švýcarsku, kde se věnoval projektovému managementu a po svém návratu se tomuto „řemeslu“ věnuje profesně. Nejraději má svůj volný čas, který aktivně tráví lezením, horolezectvím a outdoorovými aktivitami všeobecně.
„Život je projekt.“
„Chyba při lezení není můj kamarád, protože když se stane, už se z ní nepoučím.“
LIBOR HŘIVNÁČ, GALERISTA, FOTOGRAF, VÝTVARNÍK A BÁSNÍK
Pro těžkou chvíli
Jen žalmy mi zbyly
Co křičím ztichlými ústy
Když došel mi dech
Narozen 1959 v Holasovicích. Vystudoval Střední zemědělskou technickou školu v Opavě. Životní zkušenosti střádal v mnoha různých profesích. V cihelně, na družstevní farmě, na pile, ve strojírenství, na obecním úřadě, při práci s nemovitostmi či jako kurátor a galerista. Naslouchá lidem a jejich příběhům. Od mládí fotografuje, sbírá kameny, studuje historii, píše verše. Učí se kamenické práci. Hledá. V kameni a dřevě hledá tvar. Ve fotografii světlo a v poezii výraz. Napsal několik sbíreček básní, jež ilustroval svými fotografiemi. Občas slýchá otázku: „Píšeš smutné věci. Jsi smutný? Sníš o lásce. Jsi zamilovaný?“ Zadumaně odpoví: „Mám v zákoutí duše lásku i sarkasmus. Jsem plný i naplněn prázdnotou.“ V současné době uvádí v kostele sv. Václava a v Ambitu domu umění v Opavě sochařskou výstavu s názvem „ŘÁD 1.2.9.1 ZROZENÍ“ a výstavu „NEŘÁD 2018“, kde představuje svou aktuální sochařskou tvorbu. Libora Hřivnáče můžeš občas zahlédnout. Spěchej. Dřív než nasadí masku. Dřív než zmizí v hloubi svého těla, než tiše utrousí: „Mluvil jsem málo, mlčel jsem málo. Nestvořil nic, co za to by stálo…“
„Centrální plocha pro centrální dílo.“
„Umělec musí umět dělat umění.“
JAN ZAVADIL, ARCHITEKT A FOTOGRAF
Architektuju, tedy fotím;
fotím, tedy architektuju.
Pochází ze Šišmy, malé vesnice na Přerovsku. Vystudoval VŠB, fakultu stavební a obor architektura a stavitelství. Patřil mezi první absolventy magisterského programu. Po ukončení studia nastoupil do jedné z větších projekčních kanceláří – OSA projekt Ostava. Po narození syna začal fotit a z koníka se později stal kůň. Po pěti letech odešel na svou vlastní cestu – projekční i fotografickou. Atelier má v centru dění – na Stodolní.
ILONA RÉDLOVÁ, OPERNÍ SÓLISTKA
„Nebojte se v životě říct NE.“
Pořadem provázela: Venuše Drochytková.
Klavírní improvizace: Veronika Frélichová, Hana Urbančíková.
Za finanční podporu večera děkujeme statutárnímu městu Opava.