Pokud alespo trošku sledujete místní zpravodajství, pak Vám urit nemohly uniknout informace o nákupu obchodního centra Slezanka. Poprvé se tato informace objevila oficiáln v srpnovém msíníku radnice Hláska, ovšem jen jako monost, s tím, e se o všem bude ješt dlouho diskutovat. Avšak pak vzaly vci rychlý spád. Na zaátku záí byl u nákup pedloen ke schválení Rad msta a to bez jakékoliv pípravy. Transakce v hodnot 270 milión korun byla Rad pedloena a na stl, tzn. bez jakýchkoliv materiál k prostudování pedem. Hned nato byl materiál rychle pedloen ke schválení zastupitelm. Primátor Stanjura (ODS) zdvoduje nákup století jako nco, co msto prost musí udlat, protoe jinak nebude schopno upravit nevzhledné Horní námstí. Cena prý je sice vysoká, ale tvrt miliardy pece stojí za novou tvá msta! Pestoe mnoho zastupitel o výhodnosti koup pro msto, oprávnn pochybovalo, stranická poslušnost, naivita i snad zištnost? nakonec zvítzily a kupní smlouva byla 24 hlasy schválena. Piem je pro schválení zapotebí 23 hlas... ,
Další kolo ohledn záchrany unikátní mnírny bylo absolvováno, tentokráte zdá se úspšn. Jak se s novým faktem vyrovná developer? Na to si musíme pokat. Prozatím alespo lánek z Opavského a Hluínského Deníku z 2.5.2008 od redaktora Jiího Korbela ...
Mnírna zstane Snaha opavského magistrátu, aby unikátní funkcionalistická budova mnírny elektrického proudu na Almunické ulici v Opav pišla o status nemovité památky chránné státem, na ministerstvu kultury (MK) tvrd narazila.
Dne 27. 3. 2008 v Opav probhla další oslava výroí zapsání Mnírny elektrického proudu za kulturní památku. Poadatelem bylo o.s. Za Opavu, které se snaí dlouhodob informovat opavskou veejnost o chystaných projektech a umouje široké veejnosti pístup do jinak nepístupných zajímavých míst a budov. Mnírna byla otevena pro širokou veejnost, kterou k návštv lákala papírová tramvaj projídjící ulicemi, vyrobená dle pvodních opavských tramvají. K dispozici byly podrobné materiály o historii a významu této budovy se zachovalým unikátním vnitním zaízením. Panely informující o funkci Mnírny, historii mstské hromadné dopravy a další moné osudy budovy byly prezentovány na panelech ped budovou.
Krajský úad Moravskoslezského kraje, odbor ivotního prostedí a zemdlství obdrel dne 17.1.2008 oznámení zámru „Opava City Center“. Další podrobnosti na webu Moravskoslezského kraje...Do oznámení lze nahlíet na odboru ivotního prostedí a zemdlství Krajského úadu Moravskoslezského kraje v kancelái . B 511 a na ostatních píslušných dotených správních úadech. Po dobu 20 dn ode dne zveejnní (25. 1. 2008) této informace na úední desce Krajského úadu Moravskoslezského kraje me kadý k danému zámru zasílat svá písemná vyjádení, a to pímo na výše uvedenou adresu krajského úadu. Poslední termín pro podání vyjádení byl 14. 2. 2008. Podklady pro ízení EIA naleznete v sekci Ke staení.
Bývalý Mariánský ústav zaujímá tém celou východní stranu nejmenšího opavského námstí – Rybího trhu. Rybí (Smolný) trh byl zastavn ji od stedovku. Na východní stran námstí stály zpoátku peván právovárené domy, kterých bylo v Opav celkem 256. Do r. 1689 (kdy msto z velké ásti vyhoelo) pevaovaly ve vnitním mst domy devné, roubené nebo jen ásten zdné, lepší domy byly samozejm na hlavních námstích. Pestoe na první pohled vykazuje bývalý Mariánský ústav prvky bné produkce 19. stol., jeho historie je pomrn bohatší a dodnes se dochovaly doklady všech jeho stavebních etap.
Pi mnoha píleitostech, a ji v tisku nebo z úst investora i pedstavitel msta jsme mli monost opakovan zaslechnout/doíst se, e v pipravovaném projektu City Opava spolenosti Crestyl a.s. na zástavbu za Slezankou v Opav se nepoítá s výstavbou supermarketu. Na oficiálních internetových stránkách spolenosti je projekt prezentován následujícím textem:
City Opava - Projekt: Navrhovaný projekt City Opava vytváí nové propojení Horního námstí a Ostroné ulice krytou obchodní pasáí. Zárove vnáší ád do stávající zástavby vnitrobloku, kde vytváí centrální klidový prostor s terasami a zelení. Projekt poítá s vytvoením široké škály obchod a slueb a to supermarket, móda, zlatnictví, sportovní obleení, kosmetika, módní doplky…atd. Pozemek se nachází ve vnitrobloku v centru msta, mezi hlavním Opavským námstím a hlavní Obchodní ulicí. (Zdroj: http://www.crestyl.com/cs/city_opava.html )
Vzhledem k uvedenému jsme ped nkolika dny pedstavitelm spolenosti Crestyl zaslali dotaz, zda-li se jedná o chybnou prezentaci projektu nebo se i pes deklarovaná ujištní se zalenním supermarketu poítá. Dovolujeme si ocitovat odpov na náš dotaz:
Dobrý den, Dovolte abych zareagoval na Váš dotaz. Souástí investiní zámru City Opava není ádný supermarket. Mylnou informaci na webu opravíme. Dkujeme za upozornní. S pozdravem Ing. Borovika Pavel, Project Manager
Píspvek Mgr. Romany Rosové, který piblíil historický vývoj lokalit za Slezankou a bývalé mstské trnice. Autorka jej pednesla jako úvodní vstup veejné debaty, kterou ve stedu 26. záí uspoádalo o.s. Za Opavu v refektái Domu umní v Opav k zámrm výstavby velkoplošných komerních center PLAZA a Opava City.
Historický vývoj prostoru za Slezankou Opava patí k nejstarším mstm u nás. Poátky msta se poítají od r. 1224, kdy král Pemysl Otakar I. potvrdil opavským mšanm privilegia. protoe se jednalo o kodifikaci ji existujícího stavu, meme pedpokládat, e msto existovalo ji ped tím. Badatelé vtšinou datují vznik msta do let 1213-1224. Od poátku byla Opava njakým zpsobem hrazena vi svému okolí. Nejprve se snad jednalo o pouhý píkop s valem, ale od 40.-50. let 13. stol. se zaíná s budováním mstských hradeb, zejm v té dob ji kamenných. Nejstarším prostorem ve mst bylo Horní námstí, k nmu brzy pibylo námstí Dolní a ob byla spojena ulicí Mezi Trhy. V první tvrtin 13. stol. po vybudování opevnní byl pdorys msta doplnn o ulici Na Valech a Solnou, za kostelem P. Marie bylo zaloeno tetí (nejmenší) opavské trišt – Rybí trh. 1. Prostor vnitrobloku za Slezankou na tzv. Poárním obrazu Opavy po r. 1689
Dne 24. záí 2007 probhla veejná prezentace projektu , kterou poádal investor, spolenost Crestyl. Nkteré podrobnosti o prezentaci se lze doíst mimo jiné také v lánku
Ve tvrtek 23. srpna v 10 hodin byly na Magistrát na tiskové konferenci poádané pedstaviteli msta pedstaveny dva pipravované projekty, které mají významn ovlivnit centrum Opavy. Jedná se o obchodní a zábavní centrum v prostoru mstské trnice pipravované spoleností Plaza Center a dále multifunkní objekt v prostoru za Slezankou pipravovaný spolenosti Crestyl. Pestoe bylo na tiskovou konferenci pvodn pozváno jen nkolik noviná, podailo se nám úastnit se a poloit vedení msta nkolik otázek. I kdy mají oba projekty nkteré shodné prvky, vzhledem k tomu, e se jedná o dv akce, které by nebylo vhodné sluovat, rozdlili jsme také informace z tiskové konference do dvou samostatných lánk.
Primátor Zdenk Stanjura s ministrem zemdlství Petrem Gandaloviem jednali 12. ervna o pevodu budovy Ministerstva zemdlství do majetku msta Opavy. Ministr Gandalovi prý s pevodem souhlasí. Msto Opava po vyízení nezbytných formalit okamit pistoupí ke zbourání výškové budovy aby ustoupila stavb nového obchodního centra. Vyplývá to z lánku Romana Koneného z Opavského a Hluínského deníku.
V prostranství mezi Horním námstí a ulicí Popskou v atriu za Slezankou má v budoucnu vyrst obchodní centrum. S prvním projektem zástavby v tomto prostoru se opavané mohli seznámit v podob známého modelu pestavby Slezanky a pilehlých prostor od architekta Milunie u v roce 2005. Po tomto pomrn oste odsouzeném zaátku se zdálo, e vše usnulo spánkem, který je v Opav povtšinou dlouhý. Investor, tedy firma Crestyl, však intenzivn pracoval další dva roky na píprav celého projektu a u v pipravené fázi vše konzultoval s pípadnými konfliktními stranami, pedevším památkái a hlavním architektem msta Opavy.
V centru msta za bývalým Mariánským ústavem se skrývá jedna z nejcennjších památek msta Opavy – Mnírna elektrického proudu. Budova byla postavena ve funkcionalistickém stylu podle projektu opavského stavitele Aloise Geldnera v roce 1929. Ve stejném roce do ní bylo umístno technické zaízení z roku 1905 vyrobené firmou AEG Berlin, do té doby umístné v mstské elektrárn na Krnovské ulici. Mnírna slouila k zmn stídavého proudu dodávaného z elektrárny na proud stejnosmrný, který potebují pro svj provoz tramvaje a trolejbusy. Stídavou ást tvoí dva transformátory, které mnily elektrický proud z naptí 22 kV z mstské elektrárny na provozní naptí 600 V. Stejnosmrná ást se skládá z osmi unikátních rtuových bank šestianodových usmrova AEG 600V/250A s jehlovým zapalováním a rozvadem. Mnírna slouila svému úelu a do roku 1985, kdy byla definitivn odstavena z provozu, nebo byly spuštny nové moderní mnírny na ulicích Kylešovské a ajkovského.