Rorýs obecný (lat. Apus apus) je sthovavý pták z ádu svišoun, ele rorýsovitých, která ítá pes 80 druh. Ze zimoviš v jiní Africe se vrací na sklonku dubna nebo poátkem kvtna a odlétá velmi brzy – asto ji ve 2. polovin ervence nebo poátkem srpna. Párku rorýs vydrí vrnost po celý ivot. Je zajímavé, e svého druha i druku vdy neomyln najdou. Z Afriky se toti vracejí naprosto samostatn a setkávají se a na svém pravidelném hnízdišti. Pi tahu dosahuje rorýsí let neuvitelné rychlosti v rozsahu 90-200 km/hod. Zvláštním fyziologickým pizpsobením sval je jejich malá unavitelnost. Denn nalétají a 900 kilometr a jejich mláata se do pohlavní dosplosti po celé dva roky nedotknou zem.
Tvarem tla se rorýs podobá vlaštovce, je však o nco delší (asi 18 cm), rozptí kídel má pes 40 cm. Jeho tlo má ervenohndé zbarvení a srpovitá úzká kídla. Zbarvení samc a samic je stejné. Rorýsi mají zakrnlé nohy, které mu neumoní vzlétnout z rovné plochy vzhru. Pokud se jim tedy pihodí, e se ocitnou na zemi, potebují naši pomoc, jinak uhynou.
Rorýsi patí mezi nejlepší letce, kteí loví a létají v hejnech, a to asto velmi rychle. Stemhlavé lety skupinek rorýs doprovázené charakteristickým kikem jsou nezbytnou souástí roku, slouí ale také v prbhu hnízdní jako prvek posilující vazbu partner v páru. Sameek a samika letí v tsné blízkosti jeden u druhého, popípad se navzájem v tsném závsu pronásledují. Bhem tchto honících let oba ptáci hlasit pískají v synchronizovaném duetu, který se navenek slévá do jednoho hlasu. Nikdy však neusedají, jen obas zaletí k hnízdm. Vtšinu svého ivota, který obvykle ítá 7 let, stráví rorýsi ve vzduchu, kde se také páí a dokonce i spí. Spánek rorýsa však není tak tvrdý jako je ten náš. Podobn jako u jiných pták se jedná o série mikrospánk. Rorýsi jsou navíc schopni spát pouze na jednu polovinu mozku; zatímco jedna polovina odpoívá, druhá je schopna vnímat okolí. S rozbeskem se rorýsi vracejí v tichém letu zpt nízko nad zem, kde pokraují ve svých vzdušných honikách z pedešlého dne.
Hnízdo si ptáci staví ve výškách, v trhlinách ve zdech budov, výstupcích, vích kostel nebo dutinách strom. Hnízdo rorýs je malá a plochá stavba z rzných stébel, pírek, íní i podobného materiálu, který je slepován na vzduchu tuhnoucími výmšky slinných láz. V kvtnu snáší rorýs dv a ti bílá vejce velikosti asi 25x16 mm. Inkubaní doba iní asi ti týdny a v péi o mláata se stídá samika i sameek piblin 40-44 dní. Ptáci se iví „vzdušným planktonem“, tedy peván drobným létajícím hmyzem, který je unášen vzdušnými proudy. V pípad nepíznivého poasí však vydrí i nkolik dní o hladu.
Rorýs obecný patí mezi ohroené a zvlášt chránné ivoichy podle zákona . 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny. Podle § 50 odst. 1 tohoto zákona jsou zvlášt chránní ivoichové chránni ve všech vývojových stadiích a chránná jsou i jimi uívaná pirozená i umlá sídla a biotopy1.
Ptáci se vyskytují hojn ve mstech a hlavn na panelových sídlištích. Nejvtší kolonie rorýs jsou toti ve vtracích otvorech panelových dom. V poslední dob však s postupujícím zateplováním dom, ubývá rorýsm moností hnízdní v tchto prostorách. Pitom niení hnízd rorýs nap. zateplováním fasád nebo uzavíráním ventilaních otvor, ve kterých rorýsi hnízdí, je pestupkem nebo správním deliktem, za který me viníkovi uloit píslušný orgán státní správy pokutu a do výše 20 000,- K fyzické osob nebo a do výše 2 000 000,- K osob právnické i fyzické osob podnikající. Mimo pokuty je moné viníkovi podle § 86 zákona uloit odstranní nezákonného stavu nebo povinnost na svj náklad provést náhradní opatení (nap. zajistit náhradní hnízdišt). ešením, jak se vyhnout stetu se zákonem a chránit ivoichy me být napíklad nezaslepování ventilaních otvor nebo ješt lépe zamezení realizace stavebních úprav domu v dob rozmnoování pták, tedy od cca 20. dubna do 10. srpna.
1 podle § 50 odst. 2 zákona . 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis a podle provádcí vyhlášky MP k tomuto zákonu . 395/1992 Sb. v platném znní, je zakázáno škodliv zasahovat do pirozeného vývoje zvlášt chránných ivoich, zjm. je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraovat nebo usmrcovat. Není dovoleno niit, poškozovat nebo pemisovat jejich vývojová stadia nebo jimi uívaná sídla. V § 5 odst. 1 písm b) je dále uvedeno, e v zájmu ochrany druhu pták, kteí voln ijí na evropském území lenských stát ES je zakázáno úmyslné poškozování nebo niení jejich hnízd a vajec nebo odstraování hnízd.
2 uitené kontakty:
- Magistrát msta Opavy, odbor ivotního prostedí – tel. 553 756 111, www.opava-city.cz
- Krajský úad MSK, odbor ivotního prostedí a zemdlství - tel. 595 622 111, www.kr-moravskoslezsky.cz
- Agentura ochrany pírody a krajiny R, stedisko Ostrava - tel. 596 133 673, www.nature.cz
- eská inspekce ivotního prostedí, oblastní inspektorát Ostrava, oddlení pírody – tel. 731 405 282, www.cizp.cz
- eská ornitologická spolenost – tel. 274 866 700, www.birdlife.cz .
Podklady, ze kterých bylo erpáno:
- leták KÚ MSK „ešení stet vznikajících pi ochran pták v lidských sídlech a údrbou tchto sídel“
- lánek „Rorýsi a stavby“, Oderský Zpravodaj z roku 2008, str. 6-8
- zákon . 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny
- internet.
Související lánky jinde:
Rorýs v dom (eská inspekce ivotního prostedí)