|
|
Stav ped rekonstrukcí |
Stav po celkové rekonstrukci |
V prosinci minulého roku byl na Ostroné ulici v Opav slavnostn oteven Obecní dm. Ten by ml Opavanm i návštvníkm Opavy do budoucna mimo jiné zprostedkovávat jak historii msta prostednictvím mstského muzea v prvním pate, tak nejrznjší kulturní záitky, a ji v podob koncert v hudebním klubu v suterénu, i výstav v galerii ve druhém pate honosné stavby. Umonila to celková rekonstrukce a adaptace budovy bývalé banky, postavené podle projektu architekta Rudolfa Eislera v letech 1914 - 1918.
Komplexní rekonstrukce o finanním objemu cca 112 milión korun získaných peván v balíku dotací z evropských fond nabídla investorovi monost ešení daného zadání bez kompromis a realizovat nároné pedstavy zadavatele a projektant i veškeré poadavky, které jsou na provoz podobných moderních spoleenských prostor v souasnosti kladeny. Jaký je celkový výsledek rekonstrukce proví teprve as. Ji nyní se ale meme pokusit shrnout alespo nejzásadnjší klady a zápory a zhodnotit první dojmy, které v nás realizovaná akce budí.
Bývalá bankovní budova v centru Opavy je postavena v novobarokním slohu s vysokým sloupovým ádem na fasád (v podobném duchu barokního historismu byly vystavny v letech 1907 a 1911 další budovy c.k. mocnáství na nedalekém Bezruov námstí.). V hlavním mst rakouského Slezska – v Opav stavba nové banky v novobarokním slohu ve vdomí tehdejší spolenosti našla své pirozené místo. Konzervativní draz na tradice, zdání solidnosti a solventnosti jsou typickými znaky, které si budova bývalé banky nese. Stavba bez vtších šrám pekala válku i období socialismu a ranného kapitalismu a do roku 2005, kdy zakonila svou jednu velkou éru, aby po rekonstrukci získala zcela novou funkci multikulturního a spoleenského prostoru.
Konceptem rekonstrukce budovy na Obecní dm bylo zachování maxima z pvodní architektury, vetn interiér a provedení nejnutnjších zmn, které si vyaduje nový provoz, oištní prostoru od nevhodných novodobjších prvk, umonní vyznní slavnostní formální spoleenské atmosféry, uplatnní nových výtvarných prvk v historizující architektue a projasnní prostorového plánu nkolika smlými stavebními ezy.
V exteriéru byly restaurátorskými metodami vyištny všechny pískovcové dekorativní prvky, plochy a sochy. Omítky fasád, tvoené temi rznými strukturami, byly peliv vyištny a doplnny, stejn jako chybjící nebo poškozené štukové prvky. Na jiní stran pibylo jednoduché kovové schodišt umoující pístup na terasu kavárny z parku. Na stechu se vrátila pálená glazovaná taška, její pvodní kusy se nalezly v podkroví. Klempíské prvky a oplechování bylo doplnno podle dobových plán a fotodokumentace. Vnitní cenné prostory, vstupní a hlavní schodišt s pilehlými prostorami a sál prvního patra, byly vyištny od nános nepvodních nátr, chybjící ásti štukatéi doplnili, kovové prvky zábradlí oistili, nateli a nazlatili pasíi. Krásné nové dvee klubu Art, dokonalé repliky pvodních oken a dveí udlali spolen s repasí pvodních dveí v truhláské díln v Krnov. Na všechna okna byly našroubovány kopie pvodních kliek a kování (škoda jen, e byly uity nepvodní ploché kíové šrouby a nebyla vrácena ani jedna opravdu originální klika). Ve dveích i oknech byly vyspraveny a vyleštny pvodní vitráe a fasetovaná skla. V prvním pate byly repasovány dvee pvodního bankovního sejfu.
Výsledný rekonstruovaný interiér je funkn rozdlen do nkolika prostor. Základem je vstupní schodišt s halou, z ní vychází centrální schodišt prostupující jádrem budovy. Za vstupním schodištm je recepce a výtah, v pízemí je také vstup z haly do kavárny s terasou situovanou na západní stranu smrem do zelen parku a salónek. Pdorys prvního patra napluje pedevším prostor expozice historie msta, která má být otevena na jae 2010. Ve druhém pate je na východní stran situována výstavní galerie. V ostatních prostorech patra jsou umístny kanceláe a na západní stran salónek s druhou terasou. V suterénu je vytvoen klubový prostor se samostatným vstupem, foyerem, barem a potebným zázemím.
Prostorové lenní budovy vychází z pvodního plánu, jako stedobod zstává centrální schodišt Celou budovou nenápadn prochází nov vytvoena výtahová šachta. Promnný je prostor galerie ve druhém pate, který je pojednán jako jedna podélná místnost kolmá k vtšin ostatních spoleenských prostor. Galerie vznikla vybouráním dvou píek. Zásadnjšími zmnami prošel prostor prvního patra urený pro pipravované muzeum, byla vybourána jedna píka a vybudováno nkolik nových prraz. Úpravy nyní umoují volný pohyb návštvníka novým kontinuálním prostorem, vyjma poslední zadní ást, která je bohuel z technických dvod neprchodná, ím je pvodní zámr instinktivní plynulosti pohybu pdorysem celého muzea mírn narušen. V podkroví byly vybudovány kanceláe, osvtlené svtlovody a pvodními stešními vikýi.
Nešastn se v interiéru Obecního domu uplatují pedevším nové dvee a stylizovaný rostlinný motiv. Dobrý zámr piznání novosti nových dveí pouitím soudobého designu a technologie je zcela zmaen zvoleným typem a emeslným provedením. Výrazné z vnjšku uplatnné panty, samozavírae a mohutná rámová konstrukce spolen se zárubnmi vytváejí dojem tkopádnosti, naprosto vzdálený potebné nenápadné eleganci celého zbytku budovy. Dvee mají adu emeslných nedostatk. Spoje jednotlivých díl nelícují, nejsou v rozích. Nátry vtšiny nových dveních zárubní jsou provedeny velmi nekvalitn, je vidt kadý tah šttce i kapky stékající barvy. Neodborn provedené pechody mezi zárubnmi a stnou (nuty v omítce jsou nestejn široké a hluboké, nehled na to, e nátry jsou nedotené a místy dokonce prosvítá podkladní bílá) celý výsledný dojem jen podtrhují.
Poslední ránu novým dveím zasazují zmatnné sklenné výpln s prhledným stylizovaným florálním motivem, který se uplatuje i v dalším prostoru Obecního domu, na stnách kavárny, salónku a na kovových roních krytech. Uplatnní tohoto motivu, který je výtvarn sám o sob velmi problematický, je v pípad architektury Obecního domu naprosto nevhodný. Jeho uití není navíc ani dsledné (jako leitmotiv Obecního domu se kupodivu neuplatuje napíklad na informaním systému, který je provedený se zcela jinou výtvarnou koncepcí). Nicmén nechybí na dveích do recepce,. Návštvníci tak ke své smle do recepce nevidí (a samozejm recepní nevidí na píchozí), K dokonalému zmatení píchozího ješt pispívá nápis „OKO“ nepochopiteln umístný v nadsvtlíku. Výtahová šachta s kabinou svdí pro finann úsporné ešení. Je moné si pedstavit do honosné budovy ponkud pimenjší výtah.
Zcela bezradn a nekoncepn vyznívá v interiéru aplikace rznorodých dekorativních prvk, které nijak nekorespondují s architekturou budovy a ani samy o sob nejeví dostatenou výtvarnou kvalitu, a to vetn bezesporu finann nákladné ady porcelánových svítidel a dalších dekorací ve tvaru re z dílny designera Pirše. Ty v prostedí Obecního domu a v konfrontaci s všudypítomnými nepehlédnutelnými výtvarn stylizovanými rostlinnými motivy psobí doslova teskut.
Dalším problematickým místem jsou podlahy. Jejich pojetí je podízeno domnle odlišným funkcím lenní prostoru. V dochovaných ástech budovy byly ponechány historické dlaby, piem povedené kopie tchto dlaeb byly umístny i do ostatních komunikaních prostor ped výtahy ve všech patrech. Spoleenské místnosti jako kavárna a sál purkmistr mají podlahu tvoenou devnými vlýskami, co je zcela adekvátní povrch. V ostatních prostorách je pouito lacin vypadající (a bohuel ji poškrábané) marmoleum. V muzeu je poloeno erné marmoleum, které vytváí výrazný barevný akord se zlatými zdmi, o patro výše v galerii je podlaha pokryta šedým marmoleem, zatímco v salónku je poloeno marmoleum zelené. Prostor Obecního domu psobící jinak kompaktn, je rozdílností podlahových materiál a barev rozdroben. Muzeu i galerii by prospla spíše devná vlýsková podlaha, která je uplatnna i v jiných spoleenských místnostech. Naopak podlaha v suterénním klubu je zbyten nákladná a choulostivá, mohla být vhodnji vytvoena napíklad z kvalitního betonu.
Zejm nejvtší estetický problém tém všech místností jsou emesln nezvládnuté povrchy. Povrch stn není v interiérech jednotný, na jednom míst nalezneme ostrý povrch, skrz který se derou ostrá písková zrníka, o nkolik desítek centimetr dál je omítka zcela hladká . Výsledkem jsou na stnách nepíjemné optické efekty – fleky. Nejmarkantnji je tento jev mono sledovat v expozici, kde jsou stále ješt prázdné stny a emeslné nedokonalosti jsou zde nejviditelnjší. V plochách namalovaných nejdraším „zlatým“ nátrem prosvítají opravy omítky, povrchy jsou stejn jako ve všech místnostech rozdílných struktur. Dobrému výsledku by prosply omítky hladké (sádrové), v expozici by to jist umonilo pvodn zamýšlené nanášení metálových plátk na stny a ne jen na pohled levnjší nátr, který postrádá hodn ze zamýšlené efektnosti. Zetelné opravy omítek po zmnách umístní u mnohých zásuvek, krabic, reproduktor a vypína v celé budov jen dokreslují výsledný dojem z diletantsky provedené práce
Mobiliá a nábytek obecního domu je vyroben z ásti na zakázku, ást je zcela adekvátní standardní nabídce obchodních stedisek typu Ikea. Pracovní ásti baru v suterénu i v kavárn jsou vyprojektovány v duchu geometrického minimalismu. Rustikáln designovaný mobiliá, pedevším barový pult v klubu a šatn, masivní lavice v galerii a stoly v muzeu, kontrastují s rádoby moderními vzory na stnách, idlikami, dýhami sedaek, plastem, nerezí i leštným devem stol. V galerii lavice psobí naneštstí jako jeden z umleckých objekt. A opt zcela pokulhává emeslné zpracování (na výrobu pouité, ne zcela vyschlé devo ji nyní, ani ne msíc po otevení, praská a tesaské spoje se zaínají rozlepovat).
Závrené hodnocení neme být zcela jednoznané. Repase a opravy pvodních prvk a vnjšího plášt budovy lze hodnotit kladn, dá se íci tém bez výhrad, Na druhou stranu v interiérech meme vytknout dlouhou adu nedostatk, jejich kompletní výet nebyl smyslem tohoto lánku, který pouze coby píklady zmínil jen ty nejpodstatnjší z nich.
Konené podob Obecního domu zajisté neprospla výmna architektonických studií v prbhu vlastní rekonstrukce. Popsané nedostatky jsou pedevším chyby provádcí firmy, stavebního dozoru, interiérového designéra a dslednosti a potebné uvdomlosti investora.
Závrem meme konstatovat, e v pípad Obecního domu došlo k rekonstrukci, která umoní provoz a fungování Obecního domu v zamýšleném rozsahu. Ale vzhledem k oekáváním, finanní zajištnosti a prioritám, jaké pestavba a následné vyuití objektu pro investora a celou Opavu má, byla v tomto pípad promarnna jedna velka píleitost vytvoit reprezentativní prostor, který by se svou kvalitou zapsal do kulturních djin msta.
Autorem stavebního projektu je Doc. Ing. Arch. Ivo Klimeš z architektonického studia Simona v Ostrav, autorem interiéru je Jitka Vrbková ze studia RAP s.r.o. v Mikulov, investorem Statutární msto Opava, realizátorem Metrostav a.s. Praha
Obanské sdruení Za Opavu
|
|
|
Detail schodišt na terasu kavárny
|
Boní pohled
|
Detail hlavního vstupu |
|
|
Stecha - stav ped rekonstrukcí |
Stecha - stav po rekonstrukcí |
|
|
Sál purkmistr - stav po rekonstrukci |
Prostory mstského muzea - stav po rekonstrukci |
|
|
|
Kavárna - stav po rekonstrukci |
Výtah / šatna - stav po rekonstrukci |
|
|
Klub Art - stav ped rekonstrukci |
Klub Art - stav po rekonstrukci |
|
|
Klub Art - stav ped rekonstrukci |
Klub Art - stav po rekonstrukci |
|
|
Galerie - stav ped rekonstrukci |
Galerie - stav po rekonstrukci |
|
|
Chodba a dvee - stav ped rekonstrukci |
Chodba a dvee - stav po rekonstrukci |