Vítejte u nového tématu, kterému se bude o. s. Za Opavu vnovat – idovství.
Pro zájemce z vašich ad se na našich stránkách budou objevovat lánky, které s touto tématikou souvisejí. Znamená to tedy, e se budete dozvídat informace o ivot id, tedy národa tak asto neprávem odsuzovaného.
Na úvod bychom si mohli osvtlit dvod tohoto nového tématu. Vše se má tak, e k 31. 7. 2012 ukonila v Opav svou innost nezisková organizace Areka ZO SOP, která se idovstvím dlouhodob zabývala a našemu sdruení pedala k projektu veškeré podklady.
Areka ji uskutenila nkolik akcí, které si moná budete pamatovat z dívjších let – nap. Festival idovské kultury i prvodcovství na idovském hbitov v Opav v rámci Dn evropského ddictví. Ano, nkteí z vás moná práv te zjistili, e v Opav máme idovský hbitov. To však ani v nejmenším nevadí, protoe o všem se zde dozvíte více ...
idovství (judaismus) je monoteistické náboenství, jakým je nap. kesanství. Je základem dvou nejrozšíenjších náboenství ve svt – kesanství a islámu. Základem, ze kterého vychází, je hebrejská Bible obsahující ti ásti: Tóra, Proroci a Spisy. Tóra (Nauka) se skládá z Pti knih Mojíšových – Berešit (Genesis), Šemót (Exodus), Vajikra (Leviticus), Be Mibar (Numeri) a Dvarim (Deuteronomium). Krom psané formy – Tóry – existuje také zprvu ústn pedávaná Tóra, která je oznaována jako Talmud. Lze íci, e idovstvím je oznaován celek skládající se z náboenství, kultury a národnosti, tedy z historie, jazyka, zem, tradic, zvyk, liturgie, filozofie, literatury, etiky apod.
„Náboensko-právní diskuze jsou v Talmudu doplnny poznatky i z jiných oblastí vdní a ty se ješt prolínají vyprávcími texty. (…) Jsou zde zachyceny události ze ivota uenc, dále etická ponauení, podobenství a historické informace rzného druhu. (…) Myšlenky zachycené v Talmudu, této velkolepé sbírce idovského vdní, umní, dialogu a dialektiky, tvoí pestrou smsici názor, vyslovovaných generacemi rzných uenc v rzné dob.“ (Zdroj: idovské muzeum v Praze: idé – djiny a kultura).
Symboly judaismu jsou Davidova hvzda a menora. Davidova hvzda je hexagram (6-ti cípá hvzda), který tvoí dva do sebe vzájemn propletené rovnostranné trojúhelníky. Není to však pvodní znak. Objevuje se sice ji ve 14. století, nicmén jako oficiální znak je uznáván a od století devatenáctého, kdy si idé hledali njaký jednoduchý a srozumitelný znak. Starším symbolem, uívaným od stedovku, je menora. Jde o sedmiramenný svícen, je hoel vným svtlem v Chrámu. Krom menory existuje ješt osmi i devítiramenný svícen, Chanukija, který se zapaluje na Chanuku (s tímto a ostatními svátky se seznámíme pozdji).
Historie idovství sahá 4000 let nazpt. Tehdy Abrahám, první lovk, jen vil v boha, uzavíral smlouvy práv s bohem. Mimo jiné, e dostane Kananejskou zemi, kdy opustí Babylonii se svou enou Sárou. Poté po nm bh chtl, aby se obezal a nadále obezával i své syny, jakoto znamení smlouvy.
Okolo roku 1700 p. n. l. odešli Abrahámovy dti z Kanaánu od Egypta z dvodu hladomoru. Po dvou generacích je tam však zaali chápat jako nepátele a všichni byli zotroeni. Faraón odmítl propustit Abrahámv lid z otroctví, nae, dle smlouvy Abraháma s bohem, na n bh seslal adu pohrom (deset egyptských ran) a izraelité (biblické oznaení idovstva) vedení Mojíšem opustili Egypt. Na hoe Sinaj pedal bh Mojíšovi deset pikázání, které napsané na dvou kamenných deskách po návratu do Kanaánu uloili do Archy úmluvy.
Návrat zpt do „Zem zaslíbené“ však nebyl jednoduchý – museli toti zvítzit nad kmeny, je mezitím osídlili tuto opuštnou zemi. A jeden z prvních izraelitských král David (vládl v letech 1006 - 965 p. n. l.) dobyl Jeruzalém. Jeho syn Šalamoun nechal vystavt Chrám, do kterého umístil Archu úmluvy.
Asi o 400 let pozdji dobyli Jeruzalém Babyloané, zbourali Chrám a mnoho id odešlo do vyhnanství. Vrátili se, jakmile obsadili Babylonskou íši Peršané s Kýrosem v ele. A práv Kýros postavil Druhý chrám. Kolem roku 44 n. l. zemi ovládali ímané, kteí tolerovali místní náboenství. Nicmén zélótm, neukáznné menšin, se tato nadvláda nezamlouvala a vzbouili se. ímané zaali Jeruzalém obléhat a roku 70 n. l. zniili Druhý chrám a umuili nkolik rabín. Roku 135 n. l. probhla neúspšná vzpoura, po které mnoho id odešlo ze zem a rozptýlili se po svt (idovská diaspora).
Zdroje:
www.zidovskaobecdecin.wz.cz
http://www.coloringpages7.com (obr.)
http://www.thecolor.com (obr.)
Lucie Lomiová, SO, Hledání idovské historie, Opava
Svtová náboenství v kostce, Rebo productions
Archív sdruení Areka.