Lokalita: sady U Muzea 2, p. 419
Objekt: socha Génia na kopuli muzea
Autor: Theodor Friedel
Datace: 1893–1895
Materiál: bronz
Rejstíkové íslo kulturní památky: 30666/8-1320
Datum vloení: 29. 7. 2009
Výstavní budova Slezského zemského muzea patí k nejznámjším opavským památkám. Jen shrnutí v literatue bohat popsané historie budovy i jejich jednotlivých ástí a výet všech umleckých a politických osobností, které se s touto stavbou pojí, by vydal na nkolik stran. Pro opavskou veejnost také pedstavovala její výstavba v 90. letech 19. století prestiní událost prvního stupn. S psaním historie budovy meme zaít o nco díve, v roce 1874. Tehdy Dr. Max Menger poslanec íšské rady podal návrh na zízení zemského muzea pro umní a emesla. Status muzea byl udlen roku 1882. Roku 1890 probhla architektonická sout. Celkem bylo pihlášeno 24 soutních návrh. Té se zúastnila ada nejvýznamnjších architekt, napíklad J. A. Drexlerové, J. M. Olbrich, O. Hofer, A. Kurz. Mezi leny poroty nechybl nap. jeden z nejznámjších vídeských ateliér Fellner und Helmer. Realizace stavby podle vítzného návrhu architekt Juliuse Scheiringera a Franze Kachlera v novorenesanním duchu, se mezi lety 1893–1895 ujal opavský stavitel Julius Lundwall. Na výzdob budovy se uplatnilo hned nkolik sochaských osobností. Dnes zniené alegorické postavy Architektury, Malíství, Sochaství nap. zhotovil Karel Schwerzek.
Špikou v oboru byl také vídeský socha Theodor Friedl (1842 -1899), autor obou monumentálních sousoší pegas a pedevším také bronzové plastiky Génia na vrcholu kopule budovy. O Theodoru Friedlovi jsme se zmiovali v souvislosti se sochou bohyn Ceres na Ostroné ulici. Friedel byl také autorem zaniklé výzdoby Slezského divadla. Mezi jeho nejvýznamnjší realizace dále patí nap. výzdoba divadla v Karlových Varech, Mahenova divadla v Brn, nové radnice v Liberci, výzdoba palác i samostatné realizace ve Vídni i v echách.
Postava kráejícího génia v rozevlátém šat, který drí v pravé ruce pochode a v levé vavínový vnec symbolizuje stráného ducha umní a kultury provázejícího lovka od okamiku zplození do jeho smrti, stráce lidských osud a zástupce tvrích schopností jedince. Pvod alegorického zobrazení pochází z ímské mytologie. Podle nkterých výklad šlo o obdobu staroegyptského duchovního dvojníka (Ka) a pedobraz andla stráného v kesanském náboenství. Zhotovení opavské plastiky podle Friedelova modelu ml na starost umlecký ateliér a zámenictví Laukotzký a Schachtner z Vídn.
Sochy z fasády budovy postupn mizí. Pes souasný zuboený stav budovy však Génius stále bdí nahoe na vrcholu kopule. A nkdy pjdete kolem, vzhlédnte k nmu.
(Tomáš Skalík: Génius na kopuli muzea. Region Opavsko 15. dubna 2008)
Al�b�tina zahrada
Kaple Brumovice
T�chanovice
