Píspvek Mgr. Romany Rosové, který piblíil historický vývoj lokalit za Slezankou a bývalé mstské trnice. Autorka jej pednesla jako úvodní vstup veejné debaty, kterou ve stedu 26. záí uspoádalo o.s. Za Opavu v refektái Domu umní v Opav k zámrm výstavby velkoplošných komerních center PLAZA a Opava City.
Historický vývoj prostoru bývalé mstské trnice
Zatímco vnitroblok za Slezankou byl nejvíce ovlivován blízkostí Horního námstí a Rybího trhu, prostor bývalé trnice formovalo tsné sousedství mstských hradeb. Jména blízkých ulic Na Valech a U Fortny to také napovídají. Také tento prostor patí k nejstarším ve mst, jeho existence souvisí s budováním hradeb ve 40. a 50. letech 13. stol.
10. Prostor trnice na tzv. Poárním obrazu Opavy po r. 1689
Archeologický przkum osídlení v areálu ulic Koláská – Na Valech dokázal, e zde bylo osídlení ji ped vznikem msta (nálezy z doby eneolitu a ze 2. pol. 12. stol.), v prostoru kina Mír byla doloena starobylost uliky spojující Horní nám. s ul. Na Valech a Solnou
Ulice Na Valech nese svj název a od r. 1896, pedtím se ji od stedovku nazývala ulicí idovskou (Judengasse). Od 13. stol. zde ili idé (první zmínka o jejich pobytu v Opav je z r. 1281), souvislé osídlení bylo perušenu jejich vypovzením z msta v r. 1522. Po návratu v 18. stol. se usadili opt v idovské ul. Domy na vnjší stran ulice Na Valech piléhaly k mstským hradbám, za zdí byl hluboký vodní píkop a vnjší hradba. Krom obytných dom, kterých bylo na vnjší stran 18 a na vnitní pouze 10 (zde byla zástavba ve dvou místech perušena Podkovní ulicí), se v ulici nacházela i roubená studna s kanálem, doloená archeologickými nálezy. Kašna byla pebudovaná v r. 1816 na veejnou studnu s pumpou, v letech 1828 a 1858 byla obnovena. Podle ní mla ulice také název Vodní. V 18. stol. se zde usadilo vtší mnoství umleckých emeslník – v . 3 od r. 1742 zvonaská rodina Stanke, v . 7 malíská dílna Ant. Arnošta Beyera, v . 4 cínaská dílna. V r. 1772 vznikl na míst 4 dom padlácký ústav s výrobou vlnné a lnné píze a školou (v r. 1787 byl likvidován, poté zde byla kasárna, která v r. 1838 vyhoela)
Hradby byly v blízkosti ulice Na Valech na jednom míst perušeny krátkou ulikou s fortnou (brankou pro pší - odtud název U Fortny), za ní byl tzv. Fortenský mlýn. Ji ve stedovku byla na ece a vedlejším mlýnském náhonu soustava vodních mlýn.
Velký význam pro vývoj sledovaného území mla pestavba mstského opevnní ped r. 1629. Tehdy vznikl impozantní valový systém s pravideln rozmístnými polygonálními bastiony. Stavb opevnní padla za ob ást pedmstské zástavby vetn mlýn, ušeten zstal jen Fortenský mlýn. Ten opevnní zalenilo do prostoru mezi pvodní hradební linii a novou fortifikaci.
Ji kolem r. 1555 vznikla na Jaktaském pedmstí mstská vodárna. Na po. 18. stol. byla pak nová vodárna (vodárenská v) vybudována v blízkosti fortny a Fortenského mlýna. Zachycuje ji jak Schwartzerv plán z doby po r. 1709, tak nap. Bielova veduta z r. 1823.
19. stol. znamenalo pro prostor pozdjší trnice zásadní zmny. V r. 1836 zanikla fortna i s mlýnem a krátce na to i celý systém mstských hradeb. Fortenský mlýn byl ješt v r. 1836 prodán Antonu Springerovi, který zde vybudoval textilní továrnu. Zatímco ostatní, silnji osídlená pedmstí byla po zániku mstského opevnní zastavována školami a reprezentaními a veejnými budovami, na severu a severozápad byla jen ídká pedmstská zástavba u náhonu a eky. To byl vhodný prostor pro soustední výstavby prmyslových podnik, zvlášt po regulaci eky r. 1896. Ješt ped stavbou Springerovy továrny byl v letech 1824-26 postaven pivovar. Pozemek byl vybrán vn starého msta, pochopiteln v blízkosti mstského náhonu. Za Springerovou továrnou pak vyrostla tkalcovská továrna nizozemského podnikatele Duraie. V r. 1881 byla zbourána stará vodárenská v, kdy byla vybodována nová mstská vodárna.
V r. 1860 koupil Springerovu továrnu Jacob Quittner z Pešti, který zde rovn provozoval textilní výrobu. Ped r. 1906 (katastrální mapa z toho roku ji ukazuje zmnný areál) továrnu pebudoval a pistavl nové budovy. V r. 1920 Quittnerové z Opavy odešli a na míst továrny vznikla mstská trnice. Na adaptaci areálu pro nové úely se podílel opavský stavitel Erich Geldner. V r. 1945 byla trnice tce poškozena a tém celý areál byl srovnán se zemí. innost trnice zde byla obnovena a po r. 1989.
11. Prostor trnice na plánu Schwartzera po r. 1709 – Y – fortna, V – Fortenský mlýn, X – nová vodárna
12. Vodárenská v a Fortenský mlýn na vedut F. Biely z r. 1823
13. Prostor trnice na indikaní skice z r. 1836
14. Prostor trnice na Labitzkého plánu z r. 1876 – . 9 – pivovar, . 25 – stará vodárna, . 58 – textilní továrna
15. Prostor trnice na katastrální map z r. 1906
16. Plán váleného poškození Opavy z r. 1945 – lut – nejvíc poškozené budovy, ern – nepoškozené
17. Pohled na ulice Pekaskou a Nákladní, vzadu areál nkdejší trnice, 60. léta 20. stol.
(28.74 %)
Al�b�tina zahrada
Kaple Brumovice
T�chanovice
