„Co chcem? Kam smìøujem? Jak s rychlostí bezpeènou a rozváženou ve všem k cíli pílit? Co údìl sokolský pøi práci vespolné? Co v pravdì úkol náš v životì národním?
Nikoli každý o sobì, co jednotlivec, ba ani ne jen v rùzných jednotách, než podporou a snahou vespolnou chceme úkol svùj øešit, a to nejen ve prospìch svùj vlastní, než na zdar všeho národa našeho.
Co v každé z jednot našich o sobì nám zaruèuje pokrok odborný, vývoj vìci a její zdokonalení?
Myslíme, že to, když provždy na vìdomí sobì udržíme, že možná pokraèovat a zdokonalovat, že vše, co konáno, též jinak a snad líp se díti mohlo. Myšlénka jednoduchá a pøec ne všem povždy na mysli tanoucí.“
Èeská tìlocvièná organizace Sokol byla založena jako první v Rakousku – Uhersku dne 16. 2. 1862. Vlastenecké zamìøení Sokola se projevovalo od zaèátku a jeho vystupování - výlety v krojích, úèast na národních slavnostech, veøejná cvièení aj. - povzbuzovalo národní sebevìdomí. Zlatý vìk prožil Sokol mezi svìtovými válkami (1918-1938), kdy se stal milionovou organizací. V jeho øadách byli i význaèní politici vèetnì prezidentù Masaryka a Beneše.
Svépomocí budované sokolovny vznikaly i v malých obcích. Kromì pravidelného cvièení se poøádaly rùzné soutìže, veøejná vystoupení, akademie, kulturní besedy, výlety, zájezdy do ciziny, tábory mládeže, divadelní a loutková pøedstavení, hudební a pìvecké koncerty, pøednášky, výstavy, vydávala se øada èasopisù a pøíruèek. Vyvrcholením èinnosti se staly všesokolské slety.
Likvidace Sokola nastala tøikrát. Stal se nepohodlným pro všechny totalitní režimy našich dìjin. Poprvé byl zakázán za války v roce 1915, podruhé jej krutì rozprášili nacisté v roce 1941 a potøetí jej pohltila "sjednocená tìlovýchova" po roce 1948. Snahy o obnovu Sokola v roce 1968 udusila normalizace a teprve v lednu 1990 byl vzkøíšen - již poètvrté - k novému životu.
Zdroj:
http://www.volny.cz/sokolopava/
Nevìda, že Sokol slaví letos tak významné výroèí, byla rekonstrukce tìlocvièny Tyršova stadionu v minulém mìsíci ocenìna Cenou J.M. Olbricha. Nezajímali jsme se však pouze o architekturu, ale také o prostøedí, jež ji dotváøí, tedy bezprostøední okolí stadionu.
Kdo Tyršùv stadion v minulosti navštívil, jistì bude souhlasit, že se stezky a zeleò nacházejí delší dobu v zanedbaném stavu. Stávající zeleò je neudržovaná, chodníky postupnì zarùstají nálety a mizí pod množstvím odpadkù. Prostoru schází základní mobiliáø jako napø. lavièky, stojany na kola èi odpadkové koše. Tribuny jsou ve stavu pøímo havarijním.
Náš podnìt však vyvolal pøekvapivì negativní reakci. Starosta TJ Sokol Ing. Èestmír Duda nám odpovìdìl sdìlením nepostrádajícím ironický tón. Dozvìdìli jsme se, že se nejedná o veøejný prostor, ale soukromý pozemek sloužící pouze sportovcùm. Podle jeho odpovìdi se zeleò udržuje pravidelnì 2x roènì. Bylo nám sdìleno, že by se na jaøe roku 2012 mìly provádìt úpravy zelenì, oprava tribun, pøíjezdové komunikace a osvìtlení.
Kromì toho, že povaha dopisu neodpovídá vedoucímu tak významné organizace s dlouholetou tradicí, pochybujeme i o správnosti sdìlení týkající se údržby zelenì a existence èi neexistence veøejného prostranství. Pokud by zeleò byla skuteènì pravidelnì ošetøována, nebyly by vzrostlé stromy tolik proschlé a cesty by nezarùstaly metrové nálety. Pokud by se nejednalo o veøejný prostor, byl by snad všem volnì pøístupný?
Zákon è. 128/2000 Sb. o obcích ve svém § 34 definuje pojem veøejného prostranství takto: Veøejným prostranstvím jsou všechna námìstí, ulice, tržištì, chodníky, veøejná zeleò, parky a další prostory pøístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.
Vyhláška è. 501 o obecných požadavcích na využívání území v § 7 specifikuje plochy veøejných prostranství takto: Plochy veøejných prostranství zahrnují zpravidla stávající a navrhované pozemky jednotlivých druhù veøejných prostranství a další pozemky související dopravní a technické infrastruktury a obèanského vybavení, sluèitelné s úèelem veøejných prostranství.
Z pøehledu podaných žádostí o dotaci z rozpoètu mìsta na letošní rok je navíc patrné, že organizace TJ Sokol požádala na plánovaný úklid a ošetøení zelenì finanèní podporu. Pøitom se jednalo o dotace ukládané pøíspìvkovým a neziskovým organizacím v rámci jejich kulturních aktivit …
Kde se vytratil Sokolùv duch? Kde zmizely jeho ideály? Nejspíš už v polovinì 20. století.