V polovinì kvìtna mìli literární nadšenci možnost se setkat s dalším výjimeèným autorským hlasem dnešní doby, a to s Antonínem Bajajou.
„Antonín Bajaja není „tvùrcem namyšlených dìjù“, naopak pøistupuje k psaní jako k urèité radosti – radosti nad tím, že je možné být vedle vyprávìní a pøedat jej dál“. Tìmito slovy uvedl hosta básník a moderátor veèera Jakub Chrobák.
Antonín Bajaja poté zaèal pøedèítat ze svých starších knih. Na øadu se dostala kniha Duely, následoval román Na krásné modré Døevnici a ètení ukonèil ukázkami z romaneta Zvlèení a esejí s názvem Možná že pøicházíme. Auto bìhem ètení nìkolikrát zmínil, že nerad své texty interpretuje na veøejnosti, protože hlasité ètení ubírá tomu tichu a samotì, ve které si ètenáø buduje svá zastavení v textu. Antonín Bajaja pøilákal opìt plnou kavárnu Evžen, nevadilo ani obèasné vyrušení pøicházejícími èi odcházejícími hosty. V tom druhém pøípadì se posluchaèi ochudili o jedineènou možnost vyslechnout si klidné putování krajinou a pøíbìhy.