První pednáška Mgr. Romany Rosové v tomto roce byla zamená na specifickou ást kulturního ddictví - devné kostely nacházející se na území Tšínska a severovýchodní Moravy.
Tato oblast je výjimená tím, e zde postupn od stedovku vznikala hustá sí devných kostel, z nich mnohé byly dochovány dodnes. Bylo to dáno pedevším tím, e zde devo bylo tradiním materiálem, proto i v pípad poškození i dokonce zániku kostela, byl tento nahrazen nikoliv zdným, ale opt devným svatostánkem.
Romana Rosová naplnnou místnost Slezského zemského muzea provedla stavebním i historickým vývojem od nejstarších staveb vzniklých v 15. století a po nejnovjší, ale nemén pozoruhodné objekty 20. století. Na konkrétních píkladech staveb upozornila nejen na historické souvislosti, ale také architektonické zvláštnosti, detaily a asto pozoruhodné píbhy, které se ke kostelm váou.
Pítomní se tak mohli blíe seznámit se skupinou velmi starých kostel se štenýovou ví v Hodslavicích (kostel sv. Ondeje), Ostrav Hrabové (kostel sv. Kateiny, je tém vyhoel v roce 2002), v Gutech (kostel Boího tla), v Nýdku (kostel sv. Mikuláše), v Sedlišti (kostel Všech svatých, kolem kterého se nachází pkný hbitov se souborem litinových kí lemovaný parkánovou zdí) a v Dolních Marklovicích (kostel Nanebevstoupení Pán s pozoruhodnou výmalbou).
Dále byly pedstaveny tradiní kostely bez štenýové ve v epišti (kostel sv. archandla Michaela), v Albrechticích (kostel sv. Petra a Pavla) a v Prašivé (kostel sv. Antonína Paduánského, významné poutní místo Tšínska).
Pednášku Romana Rosová ukonila výtem novodobých devných svatostánk, ke kterým patí unikátní stoárový kostel v Bílé (zasvcený sv. Bedichovi, inspirovaný norskou architekturou, jeden z nejvtších stoárových kostel v Evrop), kostel v Gruni (zasvcený Pann Marii), v Bystici nad Olší (kostel Povýšení sv. Kíe) a v Hrav (zvení tradiní a uvnit moderní kostel sv. Cyrila a Metodje).
Zcela nová publikace „Devné kostely Tšínska a severovýchodní Moravy“, kterou Romana Rosová na míst pedstavila, vznikla na základ dlouholetého výzkumu památek, který pinesl mnoství nových informací a výrazn posunul znalosti o devné sakrální architektue. Bylo tak moné nov a podrobn rekonstruovat stavební vývoj objekt a veškeré jejich dleité pestavby a opravy, z nich nkteré byly teprve nyní pesn datovány pomocí dendrochronologických przkum.
Více o knize zde:
http://www.npu.cz/books/drevene-kostely-tesinska-a-severovychodni-moravy/