Sprejeři prý pomalovávají Opavu graffiti

"Sprejeři pomalovávají Opavu graffiti", tímto palcovým titulem byla 9. 2. 2010 nadepsána tématická strana v opavském regionu. Pod nadpisem následoval krátký text a pak cca sedm fotografií s vyobrazením příkladů několika opavských grafiti.

V souvislosti s tímto článkem mě napadlo několik postřehů a otázek na které se snažím odpovědět. Možná budou zajímat i někoho z vás, našich čtenářů.

Myšlenky nad fenoménem opavské graffiti se mi postupně rozdělily do dvou skupin. První skupinu tvoří úvahy a otázky spojené přímo s tématickou stranou a její podobou, ve druhé skupině se hromadí otázky obecně k fenoménu graffiti v Opavě.

Ad 1. okruh - otázky nad tématickou stranou:
Základní otázkou je, jaký úkol měla tématická strana o graffiti splnit? Obsahová náplň a informační hodnota článku je nejen vzhledem k rozsahu textu minimální. Strana je ale velmi barevná a expresivní, dá se říci i emotivní. Pokud bylo úkolem strany upozornit na to, že se v Opavě graffiti nacházejí, pak svůj úkol splnila. Jestliže se od této strany očekávalo víc, třeba podání nějaké ucelené informace nebo poukázání na nějaký nový vývoj v této problematice, pak z mého čtenářského pohledu selhala. Ať se snažím sebevíc, nedozvídám se nic víc. A je to škoda, protože fenomén graffiti je problém, který se dá nazírat z mnoha stran. Graffiti se můžeme zabývat z čistě estetického hlediska, z pohledů sociologických nebo např. sociálně-patologických.
Že byla strana věnovaná graffiti zpracovaná takto povrchně mě překvapuje, zvláště, když vezmeme v úvahu, že opavský a hlučínský deník tématu věnoval v minulosti hned několik kvalitních článků, především z pera Jiřího Korbele (viz odkazy dole).
A pak je třeba se ještě zeptat na to, v jaké souvislosti je text článku k fotografiím? Pravděpodobně jde o nesouvisející ilustraci. Fotografie povětšinou zachycují graffiti zhotovená před delším časem a navíc na plochách, které jsou pro tento účel ve městě vyhrazené.

Ad 2. okruh - otázky obecně k fenoménu graffiti:
Tomuto okruhu bychom mohli věnovat prakticky neomezený prostor. Popsat problematiku graffiti tak, aby únosně dlouhý text článku zachycoval alespoň všechny nejpodstatnější aspekty graffiti, nelze. Je velmi jednoduché říct, že je v pořádku, když mladý člověk toužící se realizovat , sáhne po prostředku skýtajícím nejen trvanlivé zvýraznění ve veřejném prostoru, navíc spojeným také s dávkou odvahy a adrenalinu ze zakoušení zakázaného. Je jednoduché souhlasit s tím, že graffiti je výtvarné dílo, zvlášť´ je to jednoduché, pokud nejsme vlastníkem fasády, kde se tato díla realizují. Je to stejně jednoduché, jako paušalizovaně tvrdit, že všichni kdo graffiti vytvářejí jsou grázlové patřící do kriminálu.
Proč jsou graffiti tvořeny? Zkusili jste někdy vzít do ruky tlustý fix a počmárat třeba nové a krásně čisté okno ve vlaku? Kdo má tu zkušenost zničit, ale jinak - přetvořit a ještě jinak - zkrášlit výtvor někoho jiného? A měl by takovou zkušenost každý mít? Netroufám si na to jednoznačně odpovědět. Nicméně snažím se přemýšlet nad pohnutkami autorů graffiti, tagerů, stickerů a jiných, a jsem přesvědčený, že ty pohnutky mohou být tak diametrálně odlišné, že bych byl schopen některé všemi silami podporovat a jiné bych okamžitě odsuzoval a vyžadoval potrestání. Podívejme se pro ilustraci  na dva příklady z opavského prostředí:

V prvním případě vidíme jakýsi barevný nápis z několika písmenek,  abstrahovaný téměř do grafického díla. Graffiti je limitováno velikostí objektu, na kterém se nachází. Jedná se zděnou budku z bílých cihel situovanou na hranici malého parčíku na ulici Tyršova Denně kolem tohoto graffiti chodím. Mám je rád. Když se na ně podívám, říkám si: "Jsi hezčí a zajímavější než ta budka, která tě nese, a která nevím proč tady v parku straší". Je svým způsobem až sympatické představit si, jak po městě běhají náctiletí tvůrci, kteří hnáni vnitřním puzením, domnívaje se, že jsou "cool" a "in" se spreji v ruce vylepšují nudné prostředí města nebo prostě dávají najevo, že existují a že si na ně máme dát pozor.
Druhý obrázek je také opavské graffiti. Tahá ale za zcela opačný konec provazu. Jsme zde konfrontováni s výsledkem promyšleného činu, který má jasné poselství, mnohonásobně závažnější, než v prvém případě. A také mi mnohonásobně víckrát leze na nervy. Formálně je toto "dílo" mnohem decentnější než první příklad. Prostý text a logo jednou barvou přes připravenou šablonu.
Zatímco v prvním případě bych se u pana Černohorského přimlouval za to, aby přimhouřil své oko, tady jej vyzývám, ať koná svou povinnost. Kolem prvního příkladu chodím rád a nevadí mi, pohledu na fasádu budovy opavské pošty se vyhýbám. Co je podstatou takto rozdílného pohledu na dva příklady graffiti přesně nevím, ale budí to k zamyšlení.
Opavské graffiti jsou jak říká novinový článek opravdu všude. Vyhnout se jim nedá. Někdy se dají odstranit, přemalovat, jinde se s nimi lze smířit.

Jsou tady  ale i taková, se kterými se smířit je chybou. Nejsou graffiti, jako graffiti. Měli bychom se ptát, proč to které vzniklo, ale taky proč to které není ještě stále odstraněno.

Související články jinde:
Sprejeři pomalovávají Opavu graffiti (9. 2. 2010 - opavský, hlučínský deník)
Vandalismus nebo umění?  (2.2. 2008 - opavský, hlučínský deník)
Vandalové v Opavě: posprejované je nejen východní nádraží, ale i velká část centra (10.10. 2007 - opavský, hlučínský deník)
Vulgární nápisy v podchodu na východním nádraží zatím nelze odstranit (6.10.2007 - opavský, hlučínský deník)
Vandalové poničili opavské východní nádraží (4.10.2007 - opavský, hlučínský deník)
Graffiti? Umění ulice aneb kult spreje (29.9.2007 - www.studentskemestecko.cz)