V souasné dob se v Opav nachází pouze jediná idovská památka – idovský hbitov, který je souástí mstského hbitova, je byl postaven v letech 1890-92 z dvodu ji nedostaujících kapacit existujících hbitov. Radní tehdy rozhodli postavit daleko za mstem hbitov nový, který byl rozdlen na ti ásti – kesanskou, evangelickou a idovskou.
Zámr ízený mstským stavebním úadem a plnný opavskými firmami byl uskutenn za ti roky. idovská ást mla vlastní smutení sí z dvodu sloitého pohbívacího rituálu. Náhrobky byly vtšinou vyrobeny z erné broušené uly, asem porostlé beanem - typickou rostlinou nacházející se na idovských hbitovech – a byly vzorn udrovány. Nápisy na nich byly vyvedeny – a nkteré stále ješt jsou - hebrejsko-esky a hebrejsko-nmecky. idovský hbitov byl v provozu a udrován a do záboru pohranií nacisty v roce 1938, poté byly nejhodnotnjší náhrobky zabaveny a odstranny.
Po válce zde idovská obec postavila památník umueným idm. Roku 1948 byl hbitov opraven a bylo zde umístno pohebišt padlých a zemelých v 1. svtové válce. Jsou zde pohbeni také zajatci Rudé armády, mezi nimi jsou pochováni také vzni z pochodu smrti zahynuvší u Hnvošic a dvora Arnoštova v lednu 1945. Vepedu, v dtském oddlení, jsou rovn pochováni dezertéi nmecké armády. A do roku 2007, kdy byla na mstském hbitov postavena nová smutení sí, slouila celému hbitovu sí idovská.
Udlejme nyní skok do minulosti a podívejme se, kde stál v Opav první idovský hbitov. Dle dobových záznam stál mezi dnešními ulicemi Skivání a Roosveltovou, tedy ji za hradbami u Hradecké brány a blízko kostela sv. Linharta, u kterého se zastavovaly prvody s odsouzenci jdoucími na Šibeniní vrch. Kostel slouil od 14. století a do roku 1522, kdy byli idé z Opavy vyhnáni. Tato oblast je na map vyznaena barvou zelenou.
Další hbitov byl zaloen roku 1851 mezi ulicemi Alšova a Olomoucká (na map vyznaen modrou barvou). idovský spolek zde toti roku 1850 koupil dm . 5 se zahradou. Tento dm se oznaoval jako „Nový svt.“ Nicmén ji roku 1854 byl z dvodu stavby jezdeckých kasáren zrušen.
idé však své mrtvé pohbívat museli, take ješt tého roku zaloili o pár ulic dál hbitov nový, a to na rohu ulic Veleslavínové a Mírové. Zde byl idy zakoupen dm . 17 a pikoupena zahrada sousedního domu . 16. Zahradu vyuili jako hbitov, kam penesli 13 exhumovaných tl a dm slouil jako márnice. Netrvalo však dlouho (asi do 80. let 19. století) a hbitov zaínal plnit svou kapacitu. Poslední poheb se zde konal roku 1892. Z tohoto hbitova se tla nesthovala, ale „ekala“ zde na 2. svtovou válku, v ní jej nacisté zcela zdemolovali, krom kusu hbitovní zdi. Dnes se na tomto pozemku nachází hišt základní školy. Dalším hbitovem, tedy tím, který ešil otázku peplnných pohebiš je ten, který známe dodnes a o tom jsme ji hovoili.
Hbitovy však nebyly jediné idovské památky v Opav. První idovská modlitebna ve mst stála na Dolním námstí .p. 329. Byla vysvcena tšínským rabínem 10. prosince 1850. Tehdy ilo v Opav asi 25 id, nicmén jejich poet rostl – koncem 60. let jich zde ilo asi 100. O tyi léta pozdji koupil opavský synagogální spolek dm v Panské ulici (dnes Masarykova tída) .p. 400 od Johanna Richtera. Ten byl zbourán a na jeho míst byla Antonem Wilschem postavena synagoga vysvcená 7. záí roku 1855. Tato byla vyuívána a do roku 1896, kdy byla postavena synagoga nová. Stará synagoga byla pozdji pemnna na sokolovnu a následn na první opavské kino „Svtelné hry“.
8. 8. 1895 byl pro Opavu vydán asananí zákon, díky nmu byl dán podnt k napímení ulice Na Rybníku. Této píleitosti se chopili idé a za 13 650 zlatých zde koupili pozemek Na Rybníku . 4. V letech 1895-96 zde vyrostla synagoga pod vedením stavitele Josefa Hruschky. Synagoga byla vystavna v maurském stylu dle plán architekta z Vídn Wilhelma Gartnera. Vysvcena byla 8. záí 1896 a zpístupnna 8. prosince tého roku.
idovská synagoga byla za „Kišálové noci“ z 9. na 10. listopadu roku 1938 vypálena a následn poboena. Zstal stát pouze vedlejší dm na apkov ulici . 688/7, slouící zprvu jako správní budova pro synagogu, po 2. svtové válce zde byla zízena idovská modlitebna. Avšak od 70. let 20. století vyuívají tuto budovu Kesanské sbory. Válku nepeily ani bývalá modlitebna na Dolním námstí, ani budova opavského kina.
A na závr ješt dv poznámky – synagogy jsou nejen náboenským centrem, nýbr také centrem kulturním a vzdlávacím celé idovské obce. Druhou poznámkou bych pak chtl dodat, e v celém lánku píši první modlitebna, první synagoga. Není to toti tak úpln pravdou – úpln první idovské osídlení je toti v Opav zaznamenáno ji v roce 1281. V pozdjší dob pak idé museli msto opustit, co byli nuceni udlat ješt mnohokrát. V roce 1522 byli idé vypovzeni z msta znovu a jejich tvr, synagoga i hbitov zanikly a ji se nejspíše nepodaí najít informace, kde tyto domy, modlitebny a prostory byly.
Zdroje:
Karel Müller, Rudolf áek: Opava – historie/kultura/lidé, Djiny slezských mst.
Lucie Lomiová: SO, Hledání idovské historie, Opava
Malý prvodce po idovském hbitov
Archiv sdruení Areka.
www.staraopava.cz (foto)
https://maps.google.cz.